Ministerstvo financí pod vedením ministryně Aleny Schillerové (ANO) chce, aby vedení samospráv mělo významnou část z volných peněz uloženou u České národní banky (ČNB). Ke konci loňského roku měly obce a kraje na účtech zhruba 542 miliard korun. Zatímco stát by díky tomuto kroku mohl ušetřit na obsluze vlastního dluhu, Svaz měst a obcí upozorňuje na možná rizika spojená s budoucím financováním obecních investic.

Podle údajů ministerstva financí mají v současnosti samosprávy uložena u centrální banky pouze zhruba tři procenta svých úspor. Většina prostředků se nachází na účtech komerčních bank. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že resort ve spolupráci s ČNB aktuálně pracuje na vytvoření takových podmínek, které by pro města a obce udělaly přesun peněz do centrální banky atraktivním. Pokud by stát mohl těmito prostředky disponovat, snížila by se jeho potřeba půjčovat si peníze na finančních trzích.

„Vytvářím tlak, velký tlak, aby Česká národní banka vytvořila podmínky, aby municipality měly uložené peníze u ČNB,“ řekla šéfka státní kasy před dvěma týdny během své úvodní řeči na Národním ekonomickém fóru s tím, že současný tříprocentní podíl v centrální bance podle ní „není dobře.“

Proti záměru se ohrazuje Svaz měst a obcí ČR. Jeho výkonná ředitelka Radka Vladyková upozorňuje, že přesun úspor z komerčních bank může narušit klientské vztahy.

„Když obce a města potřebují půjčit peníze na investice, musí být dobrým klientem pro svoji banku. Pokud oslabíte zásahem státu konkurenční prostředí a stáhnete bankám depozita, banka vás jako nestabilního klienta prověří a může vám dát vyšší úrokovou sazbu,“ vysvětlila Vladyková možná rizika pro budoucí rozpočty samospráv.

Zástupci bankovního sektoru jsou zatím v hodnocení situace zdrženliví, protože konkrétní obrysy plánu ještě nebyly představeny. Mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí potvrdil, že jednání o parametrech nového produktu nejsou uzavřena, jak napsal web Aktuálně.cz.

Česká bankovní asociace (ČBA) upozornila, že komerční banky neposkytují obcím pouze úročení vkladů, ale komplexní služby zahrnující platební styk, financování a správu likvidity. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer k tématu dodal, že případný odliv prostředků (například v objemu 100 miliard korun) by sice komerční banky pocítily, konkurenční prostředí na bankovním trhu by to ale zásadně nenarušilo.