Zavedení precizního zemědělství nejen omezuje emise skleníkových plynů, ale také zemědělcům v průměru zvyšuje čistý zisk. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.
Půda je základem zemědělství i potravinové bezpečnosti. Její stav se ale v Evropě dlouhodobě zhoršuje. Podle dat EU Soil Observatory přestává 62 procent všech půd a 89 % zemědělských půd v EU postupně plnit své přirozené funkce. Mezi procesy, které vedou k degradaci půdy, patří také různé typy eroze.
Česko si v evropském srovnání nevede dobře zejména u eroze způsobené obděláváním. Podle EUSO Soil Degradation Dashboard postihuje tento typ eroze 31 procent tuzemských půd.
„V tomto ohledu se tak nachází ve skupině států EU, které jsou tímto typem eroze postihnuté vůbec nejvíce – přibližně 30 procent mají podobně jako my Itálie, Španělsko, Bulharsko, Portugalsko či Lucembursko, kde je tomu tak dokonce u 43 procent půdy. U Nizozemska přitom obdělávání mělo z pohledu eroze na svědomí pouze devět procent půdy,“ porovnává stav mezi unijními státy analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Jak se liší eroze z obdělávání a eroze při sklizni
Eroze z obdělávání (tillage erosion): eroze orbou, případně obecněji eroze způsobená zpracováním půdy. Jedná se o proces související se souborem mechanických pracovních operací, které předcházejí setí plodiny a při nichž dochází k posunu půdních částic níže na svahu pozemku.
Eroze při sklizni (harvest erosion): ztráta půdy v souvislosti se sklizní kořenových a hlízových plodin, jako jsou brambory, cukrová řepa či mrkev. Půda na těchto plodinách ulpívá a je spolu se sklizenou produkcí následně odvezena z pozemku, čímž dochází k jejímu trvalému odnosu.
Mezi více postižené části sedmadvacítky patří Česko také v případě eroze, ke které dochází vlivem sklizně. V Česku se tento typ eroze týká 4,3 procenta půd. K tomu se přidává vodní a větrná eroze: vodní postihuje téměř 28 procent českých půd, větrná téměř čtyři procenta.
U zemědělské půdy jsou čísla ještě výraznější. „V České republice je v současné době podle našich analýz více než 60 procent zemědělské půdy potenciálně ohroženo vodní erozí a více než 30 procent větrnou erozí,“ upozorňuje David Kincl z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP).
Česko je přitom, co se týče odplavování půdy při vodní erozi, podle něj určitým způsobem znevýhodněné: „České území je poměrně členité, obhospodařované půdní bloky s osevy jsou často rozsáhlé a v osevních postupech se ve značné míře vyskytují erozně nebezpečné plodiny, které méně pokrývají půdu,“ popisuje Kincl.
Situace se ale v posledních letech alespoň u vodní eroze částečně zlepšila. „Hlavním důvodem je zejména dodržování standardu DZES 5, který stanovuje za účelem ochrany půdy postupy hospodaření zaměřené na omezení vodní eroze,“ říká Kincl.
Půda mizí i pod betonem
Vedle eroze je pro Česko závažným problémem také tzv. soil sealing, tedy zábor půdy zástavbou. Jde o prakticky nevratný proces, při kterém se přirozený půdní povrch trvale překrývá nepropustnými umělými materiály – typicky betonem, asfaltem nebo dlažbou.
Půda pak přestává vsakovat vodu, podporovat růst rostlin, ukládat uhlík i plnit další ekologické funkce. Podle předběžných dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) bylo v roce 2021 tímto způsobem v Česku znehodnoceno 3,5 procenta všech půd, což odpovídá desáté nejhorší hodnotě v EU.
„Problém záboru půdy je v České republice extrémní. Je to dáno především polohou země ve středu Evropy, kvůli které se pro investory stáváme atraktivní z hlediska tranzitu a překladišť. Souvisí to ale i s relativně levnou cenou pozemků a omezenou funkčností legislativy oproti západním zemím. K tomu se dále připojuje současná finanční nejistota nebo masivní výstavba bytů,“ popisuje Jan Vopravil z Fakulty životního prostředí ČZU.
Podle něj se navíc největší tlak často týká nejkvalitnější zemědělské půdy. „Buldozery půdu, jejíž jeden centimetr v našich podmínkách vznikal stovky až tisíce let, shrnou za pár minut a vylijí povrch betonem. Půda tak přestává existovat. Dnes se bohužel často tvrdí, že zábor půdy přináší pro společnost obrovské ekonomické benefity. Ale to je jen krátkodobý pohled. Se zábory nenávratně přicházíme o místo, kde produkujeme potraviny, kde se vsakuje voda, kde žijeme; bez půdy tu dlouho nebudeme,“ varuje Vopravil.
Šetrnější hospodaření už se prosazuje
Jednou z cest, jak půdu chránit, je šetrnější hospodaření. „U zmírňování eroze vyvolané zpracováním půdy – tedy orbou či kypřením – nejlepších výsledků dosahují technologie, které vůbec nevyžadují zpracování půdy (‚no-till‘) nebo systémy s omezeným rozsahem zpracování (‚strip-till‘), kde dochází k posunu půdních částic po svahu minimálně,“ popisuje Kincl a dodává, že sklizňové erozi jde do určité míry předcházet prováděním sklizně za optimální vlhkosti půdy.
„Z tohoto důvodu si řada zemědělců pořídila meteorologické stanice, které sledují průběh srážek a v některých případech právě také měří aktuální vlhkost půdy.“
Podle dat Eurostatu z roku 2023 se Česko v podílu šetrně obdělávané orné půdy řadí na desáté místo mezi státy EU. Konzervační nebo bezorebné obdělávání se u nás využívá na zhruba 39 procent orné půdy. Jde o postupy, při nichž na poli zůstává část rostlinných zbytků a půda se zpravidla nepřevrací, případně se mezi sklizní a dalším výsevem vůbec nezpracovává.
Česko si nadprůměrně vede také v ekologickém zemědělství. V roce 2024 bylo ekologicky obhospodařováno asi 16 procent využívané zemědělské plochy, což znamená šesté místo v EU.
Technologie jako záchranná brzda
Rostoucí roli mohou hrát technologie precizního zemědělství. Ty využívají satelitní navigaci, senzory, drony, geografické informační systémy, internet věcí nebo umělou inteligenci. Díky nim mohou zemědělci přesněji rozhodovat, kde je třeba hnojit, zavlažovat nebo chránit rostliny a kde by byl zásah zbytečný.
Dosavadní výzkum ukazuje, že přechod na precizní zemědělství přináší jak environmentální, tak ekonomické benefity. Zemědělcům průměrně zvyšuje návratnost investic o 22 procent a čistý zisk o 18,5 procenta. Zároveň zlepšuje využití dusíku, snižuje spotřebu pesticidů a omezuje emise skleníkových plynů. Největší efekt má zatím zejména u větších farem.
Česko patří v zavádění těchto postupů mezi pokročilejší státy střední Evropy. Podle studie z roku 2024 jsou Česko spolu s Německem lídry regionu v osvojování technologií precizního zemědělství. Některou z nich mělo v roce 2024 využívat asi 30 procent českých zemědělců v rostlinné výrobě.
Technologie precizního zemědělství mohou pomáhat i při omezování eroze. „Například řízení pohybu strojů během sklizně umožňuje omezit počet přejezdů, čímž se snižuje podíl utužené půdy a zlepšuje se schopnost půdy vodu vsakovat. Významnou roli hrají také chytré senzory, které jsou schopny identifikovat nevhodné fyzikální parametry půdy a bezprostředně na ně reagovat úpravou činnosti pracovních orgánů v požadované hloubce. Současně mohou monitorovat obsah půdní vláhy i další důležité půdní charakteristiky,“ doplňuje celý obrázek David Kincl z VÚMOP.
Precizní zemědělství může být jednou z cest, jak omezit zbytečnou zátěž půdy a zároveň zlepšovat produktivitu hospodaření. Na rozdíl od plošného přístupu umožňuje pracovat s daty o konkrétních částech pole a podle nich cílit hnojení, závlahu nebo ochranu rostlin jen tam, kde jsou skutečně potřeba.
„Zhoršující se stav půdy neznamená, že se musíme vracet k méně produktivním způsobům hospodaření. Naopak se ukazuje, že důležitou roli mohou hrát moderní technologie, které zemědělcům pomáhají pracovat s půdou přesněji a šetrněji. Příkladem je projekt Agrip, na kterém spolupracují odborníci z České zemědělské univerzity, JUMP-TECH a T-Mobile. Platforma využívá drony, umělou inteligenci a další zdroje dat k tomu, aby bylo možné vyhodnocovat stav pěstovaných plodin a následně cílit zásahy, jako je hnojení, závlaha nebo ochrana rostlin. Zkušenosti z testování ukazují, že u variabilní aplikace může docházet nejen ke snížení spotřeby vstupů, ale také k pozitivnímu vlivu na výnosy. Samotný sběr dat ale nestačí. Klíčové je, aby jim zemědělci uměli správně porozumět a využít je v praxi,“ shrnuje Hana Vincourová, analytička Evropy v datech.
