Změna, která míří na 1,8 milionu lidí, může podle expertů nahrát velkým agropodnikům v čele s holdingem Agrofert. Ten ještě zkraje roku patřil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který jej po nástupu do funkce převedl do svěřenského fondu RSVP Trust.
Konkrétní pravidla, za jakou cenu by vlastníci půdu prodávali, zatím ministr nepředstavil.
„Předkupní právo vytváří bariéru vstupu na trh zejména pro menší subjekty,“ uvedl ekonom Liberálního institutu Jakub Kuneš. „Výhody mají hlavně velcí pachtýři. Náklady nesou majitelé pozemků,“ dodal. Pachtýř je ten, kdo si půdu pronajímá a hospodaří na ní – v Česku jde nejčastěji o velké zemědělské podniky. Předkupní právo by jim podle Kuneše dalo výhodu, v Německu například přispělo k poklesu ceny půdy.
Mimo jiné kvůli zvýhodnění velkých hráčů kritizují návrh zástupci menších farmářů, například Asociace samostatných zemědělců.
Zavedení předkupního práva na půdu má vláda v programovém prohlášení. Cílem je zabránit tomu, aby s půdou spekulovali investoři. Zákon by mohl začít platit od ledna 2028.
Předkupní právo pro zemědělce, stát či obce je podle Šebestyána jednou ze zvažovaných variant. „Zaznívá i to, že by to mohlo být omezeno výměrou vlastnictví na katastru, aby to nenahrávalo jen silným hráčům,“ uvedl ministr.
Alternativou k předkupnímu právu by mohla být ohlašovací povinnost. Ta by zajistila, aby se zemědělec o záměru majitele prodat půdu alespoň včas dozvěděl.
Nalézt shodu nebude snadné
Ministr Šebestyán chce návrhy projednat se zemědělskými organizacemi. „Budu rád, když se zákon bude řešit v rámci plošné shody všech zemědělců. Nejde zavést pravidlo, které bude za pár let změněno,“ konstatoval.
Nalézt shodu ale nebude snadné. Záměr kritizuje nejen sněmovní opozice, ale i část zemědělských svazů. Podporu ministr nalezl hlavně u organizací zastupujících větší podniky. Právě velké agrokoncerny patří mezi největší pachtýře – zčásti jde o dědictví systému velkých zemědělských družstev z dob komunistického režimu.
Obavy ze spekulantů
Plány podpořil Zemědělský svaz a Agrární komora. „Chceme pravidla, která posílí šanci těch, kdo na půdě skutečně hospodaří, aby mohli dlouhodobě investovat,“ uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Spekulanti dnes podle něj mohou zemědělce snadno přeplatit.
Podle Jaroslava Šebka z Asociace samostatných zemědělců by ale stát mohl zvolit jiné řešení. „Například lze motivovat současné vlastníky půdy, aby ji pronajímali a případně prodávali lokálním zemědělcům,“ uvedl.
Alternativu by hledala i Marie Pastyříková z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Na nedávném sněmovním semináři připomněla, že zákony už nyní umožňují předkupní právo sjednat – majitelé si ho ale se zemědělci domlouvají svobodně, ne na příkaz státu.
