Guvernér Aleš Michl minulý týden v rozhovoru pro Bloomberg připustil, že rada ČNB o zvýšení sazeb vážně uvažuje. „Červnová úprava sazeb je nyní reálnou možností,“ řekl.
Podle ekonomů zesílily proinflační faktory, které centrální banka nemůže ignorovat. Kromě geopolitických rizik na Blízkém východě upozorňují zejména na rychlý růst mezd a trvalé zdražování služeb a bydlení, ale i silnou úvěrovou aktivitu v ekonomice.
Přestože květnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a pohybuje se poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, analytici varují před přílišným optimismem.
Zpomalení inflace výrazně podpořilo hlavně zlevnění potravin, zatímco zmíněné inflační tlaky zůstávají silné. Ředitel měnové sekce ČNB Petr Sklenář navíc míní, že pozitivní efekt levnějších potravin bude pravděpodobně slábnout.
Kvůli zmíněné kombinaci většina analytiků čeká, že centrální banka ve čtvrtek sazby zvedne. Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše došlo ke změně nálady v bankovní radě ČNB nejen v důsledku natahování uzavírky Hormuzského průlivu a zvyšování výhledu pro ceny energetických vstupů pro nadcházející zimu.
„Klíčovým argumentem byla poslední velmi silná dynamika mezd a pokračující silná inflace v segmentu služeb. Právě kombinace přetrvávajícího silného domácího inflačního podhoubí s uzavřením Hormuzu vedla ke změně nálady v bankovní radě,“ popsal.
Omezení provozu v Hormuzském průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy, vyhnaly cenu ropy Brent nad sto dolarů za barel. Aktuálně ohlášená dohoda mezi USA a Íránem o postupném obnovení provozu však část napětí zmírnila a ropa v úterý zlevnila už na 80 dolarů.
To může podle analytiků přinést úlevu i české ekonomice. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že i výrobní inflace u nás sice v květnu dále rostla, ale situace se začíná stabilizovat. „Pokud bude situace v Perském zálivu skutečně směřovat ke zklidnění, může se i tato menší inflační vlna postupně vytrácet,“ věří Dufek.
Ceny průmyslových výrobců v květnu meziročně vzrostly o 1,5 procenta, meziměsíčně však překvapily poklesem o 0,1 procenta. Ve stavebnictví nicméně práce zdražily meziročně o 3,5 procenta. Ceny zemědělců naopak prohloubily meziroční pokles na 13,2 procenta, stále tak působí jako důležitý protiinflační faktor.
Podle analytiků struktura inflace zůstává pro centrální banku problémem. Zatímco ceny zboží se stabilizují, služby zůstávají drahé a vykazují meziroční růst kolem pěti procent. Takový typ inflace bývá odolnější a hůře se dostává pod kontrolu.
Ekonom Komerční banky Martin Gürtler zmínil, že finanční trhy už zvýšení sazeb ČNB prakticky započítaly. Koruna se drží na silných úrovních pod 24,20 Kč za euro, což je dobrá zpráva pro ty, kteří se chystají v létě na dovolenou do ciziny. Pokud ale ČNB trh překvapí a sazby nezvýší, česká měna by mohla oslabit.
Sazby již zvedla ECB
Debatu o sazbách ČNB, jež je nezávislým orgánem dohlížejícím na stabilitu cen, komplikuje politický tlak. Premiér Andrej Babiš (ANO) centrální banku vyzval, aby úrokové sazby, od nichž se odvíjejí třeba i ceny hypoték, snížila. Argumentoval tím, že české sazby by se měly přiblížit nižším sazbám v eurozóně.
Analytici ale vzhledem ke zvýšené opatrnosti centrálních bank očekávají spíše opačný vývoj. Evropská centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Japonská centrální banka v úterý zvedla sazby na jedno procento, tedy nejvýše od roku 1995.
Americký Fed podle analytiků nejspíš ponechá sazby beze změny, ale možnost dalšího zpřísnění měnové politiky úplně nevylučují. ČNB podle nich chce vyslat jasný signál, že je připravena s inflací bojovat, zároveň ale nechce ekonomiku zbytečně přibrzdit ve chvíli, kdy se vnější inflační šoky začínají zmírňovat.
Průměrnou inflaci letos ČNB předpokládá kolem 2,2 procenta, v únoru před začátkem války v Íránu čekala 1,6 procenta.
Podle dubnové prognózy ministerstva financí by průměrná letošní inflace měla dosáhnout 2,5 procenta, příští rok by spotřebitelské ceny měly meziročně stoupnout o 2,8 procenta.
Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace. Většina analytiků očekává, že ČNB letos zvýší sazby jednou nebo dvakrát. Tím by ochladila poptávku v ekonomice – půjčky by zdražily, podniky méně investovaly, lidé méně utrácely a firmy by pak měly menší prostor zdražovat.
