komentář
17.06.2026
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura
Poláci odmítli implementovat migrační pakt. Vyzobou si z něj jen to, co považují za přínos. Povinnou solidaritu odmítnou zcela. S tím samým přišel Péter Magyar v Maďarsku. Pakt se přijímat nebude. A u nás? U nás jen nesmělé výkřiky v televizi a na sociálních sítích, ale skutek utek.
„Evropa se musí probudit, upadla do byrokratického socialismu. Je to kontinent složený z národů, jeho rozmanitost musí být respektována,“ řekl polský prezident Karol Nawrocki a odmítl pro Polsko, ve shodě s tamní vládou, migrační pakt.
„Migrační pakt v současné podobě nebudeme implementovat, doufám, že je to jasné,“ vzkázal do Bruselu Péter Magyar.
Jak jsme na tom my? Vláda Andreje Babiše v návaznosti na vládu Petra Fialy dosáhla toho, že jsme premianty v implementaci migračního paktu. Jsme na vrcholu. Jsme nejlepší. Zase best of. Jednou při covidu, podruhé u implementace paktu. Hádat se s Bruselem nebudeme, jen lidem utáhneme kolem krku smyčku žvanění v televizních debatách, které připomínají spíš monology nad lebkou dávno pohřbené české státnosti.
Mluví se, stále dokola se mluví o tom, že jsme migračně zasažení uprchlíky z Ukrajiny, že nás se povinná solidarita netýká. A tak implementujeme jako kdybychom do pěti napočítat neuměli. A doimplementujeme se až do stavu, kdy Ukrajinci pozbydou statutu chráněných osob a všechno premiantsky naimplementované se na Českou republiku navalí jako lavina splašků z prasklého fekálního vozu.
V nedělní Partii na CNN Prima News seděl proti Martinu Kupkovi předseda Poslanecké sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura, vrhal kradmé pohledy do kamery a snažil se vylhat z toho, že vláda, v které jeho strana pomáhá plnit Babišovy sny, se nepustila do slibované bitvy s bruselskou hydrou stran migrace. A mně přijde dokonale fascinující, že ve vládě, v které sedí SPD, projde ta nejhorší forma podřízení se bruselskému diktátu stran migrace.
Pakt šaškovským hlasováním po volbách nebyl odmítnutý. Bylo to jen povolební divadélko bez reálných dopadů. Nezačala bitva s Bruselem, ale, jak je u nás zvykem, jen se svědomím politiků, kteří usedli do sesliček a začali spřádat plány, jak své předvolební sliby poslat do stoupy zapomnění.
Tomio Okamura by si měl zavčasu uvědomit, že pokud budeme nadále premianti v implementaci migračního paktu do útrob české legislativy, jeho strana skončí, protože zcela popře onen marketingový strach, který s takovým nadšením z opozičních lavic pouštěla do veřejnosti. Popře sebe samu a stane se jen klonem dalších korýtkářů v řadě, kteří rétoricky a s billboardy plnými chirurgů z dovozu popřou i vlastní babičku.
České republice musí být zachováno právo sama si určovat, kdo na jejím území smí a nesmí být. Něco takového nelze delegovat na progresivismem stižené bruselské úředníky. Evropská unie je v tomto ohledu až děsivě sebenaplňující, kdy největší země se svým kolonialistickým mindrákem z minulosti touží přijmout s otevřenou náručí půlku Afriky a sociálně i ekonomicky zkolabovat.
Někde jsem četl, že kdybychom teď oplotili západní hranici ostnatým drátem a odstřihli se od tamního domu bláznů, do deseti let se staneme dalším Švýcarskem, protože se k nám začnou stěhovat elity zemí západní Evropy i se svými konty. Tamní situace je už teď nestabilní a patřičně potřeštěná. Něco na tom možná je. Kapitálové elity mají možnost utéct. A utečou tam, kde je pro ně, jejich děti i jejich kapitál jistota, že neskončí na ekonomické i sociální skluzavce migračního mindráku západních politiků.
Ale jak pracovat s takovým materiálem ve Strakovce, který vlastně pokračuje ve Fialově lezení Bruselu do tlustého střeva? Sice s jinou rétorikou v televizních diskuzích a na sociálních sítích, ale s naprosto stejným výsledkem.
Tomio Okamura i Andrej Babiš by měli od veřejnosti dostat patřičnou odezvu. Aby se k nim dostalo, že jsme si nezvolili pokračování Fialovy éry, ale změnu.
Premianti v implementaci migračního paktu. Kdo by to byl řekl, že něco takového zazní o České republice.
Vložil: Štěpán Cháb