Podle profesora Miloše Matěje práce expertní skupiny nebyla hledáním vítězů a poražených, ani střetem institucí.
Krátce po zveřejnění závěrů pracovní skupiny Národního památkového ústavu (NPÚ) k opravě Vyšehradského mostu rezignoval na členství ve skupině profesor ČVUT Pavel Ryjáček. Své důvody uvedl v rozhovoru pro Zdopravy.cz. Nyní jsme požádali o vyjádření k Ryjáčkově rezignaci a k jeho výhradám k formulování odborných závěrů i vedoucího expertní skupiny profesora Miloše Matěje. Působí jako vedoucí Metodického centra průmyslového dědictví NPÚ.
Profesor Ryjáček rezignoval na členství v pracovní skupině kvůli způsobu prezentace jejích výsledků. Vadí mu zveřejnění poměru rozhodování o závěrečné zprávě, k hlasování podle něj ve skutečnosti nedošlo a diskuse nad zprávou nebyla dokončena. Jak se jako předseda skupiny k těmto výhradám stavíte?
Především mě mrzí, že se profesor Ryjáček rozhodl ze skupiny odejít. Byl aktivním členem panelu a jeho odborné názory byly po celou dobu součástí diskuse.
Pokud jde o způsob prezentace výsledků, domnívám se, že zde dochází k určitému rozdílu v interpretaci průběhu práce skupiny. Expertní panel projednával velké množství podkladů a diskutoval jednotlivé technické i památkové aspekty budoucnosti mostu. Bylo přirozené, že v některých otázkách zaznívaly rozdílné názory. Je pravda, že jsme v případě formulování závěrů neprováděli formální hlasování ve smyslu procedury známé například z akademických senátů nebo zastupitelstev.
Současně však bylo zřejmé, jaké stanovisko podporuje většina členů panelu a jaké názory zůstávají menšinové. Nepovažuji proto za správné tvrzení, že zveřejněné závěry neodpovídaly průběhu jednání. Aby bylo možné posoudit nejen výsledné sdělení, ale i argumentaci, která k němu vedla, byly následně zveřejněny také podrobné závěry pracovní skupiny včetně přílohy, která zachycuje diskusi nad formulovanými závěry.
Pan Ryjáček také upozorňuje, že shoda ohledně některých otázek nebyla dosažena a konsenzus tak neexistuje. Podle vás ke shodě v rámci celého expertního panelu naopak došlo?
Je důležité rozlišovat mezi stoprocentní shodou ve všech dílčích otázkách a konsenzem nad hlavními závěry. V odborných komisích bývá zcela běžné, že jednotliví experti mají rozdílné názory na některé technické postupy, priority nebo varianty řešení. Podstatné však je, že skupina dospěla k jednoznačnému závěru v otázce, která byla předmětem jejího zadání. Tedy zda je možné historickou mostní konstrukci obnovit tak, aby vyhověla nárokům současné dopravy při zachování památkových hodnot. V tomto směru převládla mezi členy skupiny shoda.
Profesor Ryjáček zastával v některých otázkách odlišný pohled, což respektuji. Neznamená to však, že by neexistoval odborný konsenzus většiny panelu. Naopak. Členové se v rozhodujících bodech shodli na tom, že zachování a rekonstrukce historické konstrukce jsou technicky možné.
Profesor Ryjáček zmiňuje konkrétně téma třetí koleje, životnosti opravené konstrukce či lokality repase mostu. Můžete popsat, jak jste jako vedoucí skupiny tyto konfliktní body uzavřeli?
Třetí kolej, lokalita repase konstrukce nebo konkrétní parametry budoucí životnosti mostu byly předmětem odborné diskuse. V některých z těchto témat skutečně zazněly různé názory. Naším úkolem však nebylo zvolit jednu projektovou variantu, ani nahrazovat rozhodování investora nebo projektantů. Z pohledu expertní skupiny bylo podstatné, zda některá z těchto otázek představuje nepřekonatelnou překážku pro zachování historické konstrukce. K takovému závěru jsme nedospěli.
Pokud jde o životnost, skupina vycházela z toho, že po odpovídající rekonstrukci a při standardní údržbě lze dosáhnout dlouhodobého bezpečného provozu konstrukce. Konkrétní hodnoty je ovšem vždy třeba chápat jako odborný odhad založený na určitých předpokladech, nikoliv jako absolutní garanci.
Dokument: Kompletní závěrečná zpráva pracovní skupiny pro obnovu Vyšehradského mostu
Otázka přemístění mostu během opravy byla diskutována pouze ve vztahu k optimálnímu řešení průběhu opravy. Z diskuse vyplynulo, že vhodnější by byla oprava na břehu bez zatížení a s možností využít mechanizaci, která nad vodou nemůže být použita. Konkrétní výběr místa ale není z pohledu památkové péče důležitý a v závěrech není specifikován. Co se týče podkladů, pracovní skupina měla k dispozici pouze ty podklady a výpočty, které poskytla k výpočtům Správa železnic.
Otázka nového mostu pro třetí kolej byla projednána pouze okrajově s tím, že kapacitní požadavky lze řešit novou paralelní mostní konstrukcí, jejíž umístění na jižní straně by bylo pro zachování pohledů od historického jádra města vhodnější. Diskuse ke třetí koleji se během jednání prof. Ryjáček nezúčastnil a jeho dodatečně vznesená výhrada, že umístění nového mostu pro 3. kolej na jižní straně není možné, byla doplněna do závěrů skupiny.
Jinými slovy – diskutovali jsme různé cesty, ale žádná z projednávaných otázek nezpochybnila základní závěr o technické možnosti zachování mostu.
Pan Ryjáček upozorňuje, že veřejnost dostala ve zprávě zkreslený obraz skutečného průběhu jednání. Rozhodovala za vás skupina skutečně nezávisle?
Ano. Mohu jednoznačně říct, že expertní panel pracoval nezávisle. Skupina byla složena z odborníků s různým profesním zázemím a často i s odlišnými názory. Právě proto byly některé diskuse velmi intenzivní. Během práce panelu jsem však nezaznamenal žádný tlak na členy skupiny ani snahu předem určovat výsledky její práce.
Veřejnost má právo vědět, že závěry nevznikly jako administrativní rozhodnutí jedné instituce. Vznikly na základě odborné debaty domácích i zahraničních specialistů, kteří posuzovali předložené podklady ze svých profesních perspektiv. Je pravda, že první komunikace směrem k veřejnosti měla podobu stručného shrnutí hlavních závěrů. Následná debata ale ukázala, že existuje zájem seznámit se podrobněji s argumentací expertní skupiny.
Proto byly zveřejněny také detailní závěry panelu, aby si odborná i laická veřejnost mohla vytvořit vlastní názor na základě kompletního odborného materiálu. Považuji to za správný krok, protože u takto významného tématu je otevřená odborná diskuse důležitější než debata nad jednotlivými interpretacemi. Rozhodně nemohu souhlasit s tvrzením, že by veřejnost dostala zkreslený obraz práce skupiny nebo že by její závěry byly předem určeny. Za průběhem i odbornou integritou práce panelu si jako jeho předseda stojím.
Nemůže odchod jednoho ze členů skupiny a spory o interpretaci jejích závěrů ovlivnit samotné výsledky skupiny?
Považuji za důležité připomenout, že vznik expertní skupiny byl sám o sobě mimořádným krokem. NPÚ přizval ke společnému posouzení problematiky nejen domácí specialisty, ale i uznávané zahraniční odborníky na mostní konstrukce a obnovu historických staveb. Cílem nebylo potvrdit předem daný názor, ale získat co nejširší odborný pohled na možnosti dalšího postupu. Pokud by někdo chtěl dospět k předem připravenému závěru, není důvod vytvářet mezinárodní panel složený z osobností s různými profesními zkušenostmi a různými názory. Právě pestrost odborných pohledů byla jednou z největších hodnot celé práce skupiny.
Také bych rád zdůraznil, že jsme nikdy netvrdili, že se devět expertů shodlo na každém detailu. Tvrdíme, že většina expertů po několikaměsíční práci dospěla k závěru, že historický Vyšehradský most je technicky zachovatelný. To je hlavní výsledek práce panelu a ten se odchodem jednoho člena nemění. Expertní skupina nebyla ustavena proto, aby rozhodla o budoucím dopravním rozvoji Prahy nebo o konečné projektové variantě železničního uzlu. Naším úkolem bylo odpovědět na otázku, zda je historická konstrukce Vyšehradského mostu technicky a památkově zachovatelná. Na tuto otázku skupina odpověděla jednoznačně.
Opravu mostu na Výtoni ohlídají ostravští památkáři. Tým expertů zohlední i požadavky na provoz
Za sebe mohu říct, že jsem po celou dobu usiloval o to, aby měli členové panelu přístup ke všem relevantním podkladům a aby mohli své názory svobodně formulovat. Nikdo nebyl nucen měnit své stanovisko a nikdo nebyl z odborné diskuse vylučován. Pokud dnes existují rozdílné interpretace některých aspektů průběhu jednání, považuji za nejlepší cestu zveřejňování odborných argumentů a podkladů, nikoliv osobní spory mezi jednotlivými experty. Profesora Ryjáčka si vážím jako zkušeného mostního inženýra. V některých otázkách jsme měli rozdílné názory a je zcela legitimní, že je prezentuje veřejně. Domnívám se však, že z existence těchto rozdílů nelze vyvozovat, že práce celé skupiny byla neobjektivní nebo že její závěry nevznikly na základě odborné diskuse.
Veřejná debata o budoucnosti Vyšehradského mostu je legitimní a chápu, že vyvolává silné emoce. Byl bych ale rád, kdyby se vedla především nad odbornými argumenty a ověřitelnými fakty. Práce expertní skupiny nebyla hledáním vítězů a poražených, ani střetem institucí. Byla pokusem shromáždit co nejširší odborné poznání o možnostech zachování jedné z významných technických památek Česka. Jsem přesvědčen, že právě tímto způsobem je třeba její závěry vnímat.
Prof. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.
Působí ve funkci vedoucího Metodického centra průmyslového dědictví NPÚ. Specializuje se na výzkum a ochranu průmyslového a technického dědictví 19. a 20. století. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací a metodik vydávaných v českém i anglickém jazyce. Dlouhodobě se podílí na výzkumných projektech a spolupracuje s odbornými institucemi doma i v zahraničí.
Tagy
NPÚ
Pavel Ryjáček
Vyšehradský most
Výtoňský most
železniční most pod vyšehradem
177 komentářů