Evropa prochází výrazným obratem v přístupu k jaderné energetice. Kombinace prudce rostoucí poptávky po elektřině z AI datacenter, tlaku na dekarbonizaci a zhoršující se energetické bezpečnosti vrací jádro zpět do centra evropské energetické politiky.
Podle dat poradenských firem dosáhl jaderný sektor v roce 2025 sedmiletého maxima v oblasti fúzí a akvizic. Uzavřeno bylo 25 transakcí v hodnotě přibližně 1,5 miliardy dolarů.
Rok 2026 navíc pokračuje ještě rychlejším tempem – jen v první polovině bylo oznámeno deset dealů v celkové hodnotě kolem tří miliard dolarů (přes 60 miliard korun).
Hlavním důvodem je strukturální změna poptávky po elektřině. Datová centra a AI infrastruktura potřebují stabilní, nepřerušovaný zdroj energie, který dokáže fungovat 24/7. To z jaderné energie dělá jednu z mála technologií schopných konkurovat fosilním palivům bez emisí CO₂.
Evropská komise proto zvyšuje podporu sektoru. V rámci programu Euratom plánuje investice ve stovkách milionů eur, přičemž významná část směřuje do vývoje jaderné fúze, modernizace elektráren a bezpečnosti provozu.
Evropa opouští éru odklonu od jádra a vstupuje do fáze jeho pragmatického znovuobjevení.
Klíčovým pilířem nové strategie jsou malé modulární reaktory (SMR). Ty mají být levnější, rychleji stavitelné a vhodné pro napojení na průmyslové zóny či datová centra. EU počítá s tím, že do roku 2050 by jejich kapacita mohla dosáhnout až 53 GW.
Brusel zároveň vytvořil Evropskou alianci pro SMR, která sdružuje stovky firem, výzkumníků a institucí. Jejím cílem je urychlit komercializaci technologií do roku 2030 a zjednodušit regulatorní prostředí.
Do jaderného obratu se zapojují i jednotlivé státy. Velká Británie urychluje schvalování reaktorů a plánuje první SMR projekty. Belgie ruší plánovaný útlum jádra a prodlužuje životnost stávajících bloků. Itálie i Švýcarsko se vracejí k debatě o výstavbě nových elektráren.
Významný posun je patrný i v investičním sentimentu. Po letech útlumu se do jaderného sektoru vrací kapitál, protože kombinuje tři klíčové faktory současnosti: energetickou bezpečnost, nízkouhlíkovou výrobu a schopnost pokrýt rychle rostoucí spotřebu elektřiny.
Evropa tak postupně opouští éru odklonu od jádra a vstupuje do fáze jeho pragmatického znovuobjevení – tentokrát jako klíčového pilíře energetiky budoucnosti.
