„Dlouhodobé přínosy jsou jasné,“ prohlásil Mariani, který vedení italské obranné skupiny převzal minulý měsíc. Německá účast v projektu Global Combat Air Programme (GCAP) by ho podle něj sice zpozdila, ale i tak by se vyplatila.
Leonardo patří k největším obranným dodavatelům na světě. Italská firma se sídlem v Římě, dříve známá jako Finmeccanica, je zčásti vlastněná státem a proslula hlavně výrobou špičkových vrtulníků a letadel. Působí ve 150 zemích a její akcie pomohly v pátek italské burze k historickému maximu přes 53 tisíc bodů.
„Byl bych rád, kdyby se k našim aktivitám připojila část německého průmyslu. Tyto programy jsou vždy velmi náročné na investice, obvykle pohltí víc, než se na začátku čeká. Mít dalšího partnera s penězi i průmyslovými schopnostmi by bylo dobré,“ dodal Mariani k možné spolupráci. Leonardo a britská BAE Systems už dříve spolupracovaly s německou divizí Airbusu na letounu Eurofighter Typhoon.
Italský parlament letos pro GCAP schválil financování ve výši téměř devíti miliard eur (218 miliard Kč), celkové náklady ale mají dosáhnout desítek miliard. Letoun má vzniknout do roku 2035 a vyvíjí ho společný podnik BAE Systems, Leonarda a japonské firmy napojené na Mitsubishi.
Německá vláda podle Financial Times naznačila, že usiluje buď o vedení nového projektu, nebo o vstup do existujícího, pokud bude jeho role významná a bude odpovídat jeho finančnímu příspěvku. Berlín přitom prudce zvyšuje výdaje na armádu – letos mají přesáhnout 100 miliard eur (242 miliard Kč) a do roku 2029 vyšplhat ke 153 miliardám (370 miliard Kč) ročně. Japonsko je ale zatím v přijímání nových partnerů zdrženlivé, aby se vyhnulo zpoždění.
Zájem Německa navíc přichází uprostřed nejistoty kolem britského závazku. Ministr obrany John Healey tento měsíc rezignoval a vládu kritizoval, že není ochotná dát na obranu země v době rostoucích hrozeb dost peněz. Mariani přesto o pokračující účasti Británie nepochybuje. „Bojové letectvo je pro ni natolik důležité, že tuto prioritu nikdy neopustí,“ řekl s tím, že zapojení Německa si vyžádá náročná jednání.
Německo se od roku 2017 účastnilo spolu s Francií a Španělskem vývoje bojového letounu šesté generace Future Combat Air System. Letos v červnu ale zástupci projektu oficiálně oznámili jeho ukončení – po dlouhých sporech o rozdělení práce, kontrolu nad duševním vlastnictvím i odlišných požadavcích na letoun.
Mariani uvedl, že ho krach nepřekvapil. „Začít můžete politicky, ale pokud průmysl nenajde společné cíle a rozdělení práce, je to opravdu těžké,“ dodal.
Pro GCAP může být konec konkurenčního projektu příležitostí. „Stává se atraktivnějším pro možné partnery, jako jsou Kanada a Německo, kteří nechtějí být do budoucna závislí na letounu vyrobeném v USA,“ uvedl pro list Il Sole 24 Ore analytik Alessandro Marrone z Institutu pro mezinárodní vztahy.
