Myslí si také, že podobné neštěstí se může na dané frekventované trase mezi německým Mnichovem a Plzní kdykoli opakovat. Správa železnic na to reagovala tak, že zmíněná trať v současné době prochází zásadní modernizací. Hotová by měla být do dvou let
„Naše rodina nikdy nepochybovala o tom, že bratr viníkem nehody není, že možných variant toho, co se mohlo stát, je více, ale nikdo se jimi nezabýval. Proto jsme pátrali sami a zjišťovali informace k nehodě. Na základě námi zjištěných informací jsme podali žalobu na České dráhy jako zaměstnavatele našeho bratra,“ prohlásil Roman Kloud.
Hovoří za pozůstalé včetně manželky a dcery strojvedoucího. Žalobu projednává Okresní soud v Domažlicích. Každý z členů rodiny, včetně otce a dalšího bratra, požaduje 692 tisíc korun.
Projeté návěstidlo Stůj
Vlakové neštěstí se stalo jedno srpnové ráno v roce 2021. Zkušený, a i na německé straně uznávaný strojvedoucí Rudolf Kloud podle Drážní inspekce i policie přehlédl výstražná znamení na trati a vlak včas nezastavil tak, aby se na jednokolejné trati nestřetl s protijedoucím osobním vlakem.
Ten se běžně rychlíku vyhýbal tak, že v době, kdy místem projížděl, stál na vedlejší koleji ve výhybně Radonice. Křížení vlaků tam probíhalo pravidelně. Osudný den měl ale minutu zpoždění, proto pro rychlík platilo návěstidlo nejprve „Výstraha“, kdy měl vlak začít brzdit a poté „Stůj“ tak, aby měl osobák čas na výhybnu zajet.
Místo toho však rychlík první návěstidlo projel a podle Drážní inspekce začal brzdit ze 79kilometrové rychlosti až u návěstidla „Stůj“. Bylo už pozdě a 35 metrů za ním se srazil s osobním vlakem, který v tu dobu jel zhruba 50kilometrovou rychlostí a jen chvíli předtím vyjel ze zastávky Milavče. Strojvedoucí měli na reakci jen několik vteřin. Ani jeden nestihl z kabiny lokomotivy utéct.
Náraz byl tak silný, že 270tunový rychlík vytlačil osobák o 81 metrů zpět. Obě kabiny lokomotiv byly úplně zničené.
Při nehodě tehdy zahynuli strojvedoucí obou vlaků i jedna z cestujících z osobáku. Dalších 56 lidí bylo zraněno a škoda se vyšplhala na 178 milionů. Vzhledem k úmrtí Kloudy policie vyšetřování možného obecného ohrožení z nedbalosti odložila. Pokud by přežil, hrozilo by mu v případě uznání viny tři až deset let vězení.
Foto: Patrik Biskup, Právo
Tragická srážka vlaků na Domažlicku
Co se vlastně stalo?
Dodnes není jasné, co přesně se v kabině lokomotivy rychlíku stalo. Strojvedoucí trať znal, jezdil na ní minimálně čtyři roky, křižování vlaků ve výhybně Radonice je pravidelné.
„Vzhledem k poměrům na trati a absenci zabezpečovacího systému není pravděpodobné, že by se po dobu skoro jedné minuty nevěnoval situaci na trati, nesledoval návěstidla a nereagoval na vzniklou situaci. Dle našeho přesvědčení mohla být příčinou nehody zdravotní indispozice, která mu znemožnila reagovat,“ konstatoval Kloud.
Tu policie vyloučila, stejně jako technickou závadu. Strojvedoucí byl totiž prokazatelně v době nárazu naživu a při pitvě se nezjistilo, že by utrpěl nějaké chorobné změny, které by jeho zdravotní stav mohly náhle ovlivnit. Jeho tělo však bylo po nárazu v tak špatném stavu, že právě toto bylo obtížně zjistitelné.
Kloud vychází ze znaleckého posudku, který rodina nechala vypracovat.
Z něj vyplývá, že v rozporu s předpisy neexistuje žádný záznam toho, kdy použil naposledy tzv. tlačítko bdělosti ani kdy a případně jestli vůbec spustil rychlobrzdu.
Podle znalce je totiž možné, že se aktivovala sama až při čelním nárazu. Chybí tak důkazy, které by mohly objasnit, co se vlastně skutečně odehrálo.
Tlačítko bdělosti je zjednodušeně pedál, který strojvedoucí na tomto typu německé lokomotivy Herkules musí jednou za zhruba 30 vteřin pustit.
Kdyby to neudělal, zazněla by výstraha a poté, co by strojvedoucí nereagoval, vlak by sám automaticky zastavil. Stejně tak v místě není zavedená elektrizace trati, která na jiných trasách vysílá do lokomotivy upozornění, co svítí na návěstidlech před ní. Strojvedoucí tam je odkázán pouze na svoji pozornost a výhled, a proto si Kloud podle svých slov nedovede představit, že by se věnoval něčemu jinému. Podle zjištění ani na jeho telefonu nebyly známky žádné aktivity.
Kloud upozornil na to, že podle výpočtů znalce, kdyby byla lokomotiva vybavená českým zabezpečovacím systémem, který má poloviční dobu obsluhy tlačítka bdělosti, tedy jen 16 vteřin, ke srážce by nedošlo, ať se za řídící deskou lokomotivy dělo cokoli.
„Ze znaleckého posudku vyplývá, že k zastavení vlaku by došlo ještě před návěstidlem,“ řekl Kloud.
Zatímco Drážní inspekce tvrdí, že rychlobrzdu pravděpodobně zapnul strojvedoucí, znalec objednaný rodinou dospěl k závěru, že se mohla aktivovat až při samotném nárazu. Stejně tak je možné, že se spustila sama poté, co nebylo správně puštěno tlačítko bdělosti.
Do dvou let evropský zabezpečovač
Drážní inspekce vycházela i ze svědectví vlakvedoucí z rychlíku, která vypověděla, že při kontrole lístku ucítila pár vteřin před srážkou prudké brždění. Na to Kloud reagoval tak, že nikdo z dalších cestujících takto na policii nemluvil.
Všichni prý vypověděli, že najednou ucítili obrovský náraz. Žena se v tu dobu nacházela až ve třetím vagóně a brzdu mohla podle Klouda spustit až vlna, kdy se vozy na sebe po srážce namačkaly.
„České dráhy porušily své povinnosti zaměstnavatele vytvořit vhodné a správné pracovní podmínky pro zaměstnance,“ odůvodňuje rodina svou žalobu.
ČD probíhající soudní spor komentovat nechtěly. Podle mluvčí Českých drah Vandy Rajnochové však jsou zmíněné německé lokomotivy řádně schválené Drážním úřadem pro provoz na českých tratích a dodnes na nich jezdí.
Drážní inspekce si za svými závěry stojí. „Rodina zesnulého strojvedoucího mohla kdykoliv kontaktovat Drážní inspekci se svými zjištěními, což se doposud nestalo,“ konstatoval její mluvčí Martin Drápal.
David Kabele ze Správy železnic pak upřesnil, že nedávno odstartovala první etapa modernizace trati mezi Plzní-Nýřany a Chotěšovem. Do dvou let vedle elektrizace zavede i jednotný evropský vlakový zabezpečovač.
„Systém ETCS v případě ohrožení bezpečnosti převezme řízení a vlak zpomalí nebo zastaví, například v situaci, kdy strojvedoucí přehlédne červenou na návěstidle nebo když jede rychleji, než by měl. Důkazem funkčnosti takového řešení je, že v úsecích, kde Správa železnic provozuje výhradní provoz zabezpečovače, doposud k žádné nehodě tohoto typu nedošlo,“ dodal.
Rodina vnímá celou věc jako velkou nespravedlnost. „Bratr, jak jsem ho znal, byl velmi zodpovědný a poctivý člověk, který by určitě z vlastní vůle nezpůsobil takhle vážnou nehodu tím, že by se nevěnoval řízení po tak dlouhou dobu,“ uzavřel Kloud.
