Zvětšit
foto: Visa
Josef Kunčar je ředitel divize Visa, která má ve střední a východní Evropě na starosti rozvoj akceptační sítě, podílí se také na projektu Česko platí kartou. Visa je partnerem karlovarského festivalu, který letos oslaví šedesáté narozeniny s výhledem, že už za rok by se mohl stát kompletně bezhotovostní akcí.
„Máme zjištěno,“ říká Kunčar, „že dostupnost digitálního placení na festivalech, kterých v Česku ročně proběhne víc než tisíc, je důležitá pro 46 procent respondentů.“ Manažer mimo jiné prozrazuje, jaký mýtus o poplatcích drží část obchodníků od terminálů, proč na ně vyvíjejí největší tlak samotní zákazníci a co nás na festivalu čeká za pět let.
Reportér: Příběhy, které inspirují
Téma je jasné – bezhotovostní platby a karlovarský festival. Zeptám se nejdřív obecně: je z vašeho pohledu bitva o platby kartou v téhle zemi už dobojovaná?
Nemyslím si. Pořád je tu potenciál rozšiřovat platby kartou u obchodníků, kteří je z jakýchkoliv důvodů dosud neakceptují. A prostor není jen v komerční sféře, ale i ve státní správě – tam platby kartou, zejména v online prostředí, nejsou možné ve většině případů. V souvislosti s digitalizací státní správy je tu prostor například pro placení daní online, ať už pro podnikatele, nebo pro fyzické osoby, případně další pravidelné poplatky. Takže prostor pro rozšiřování akceptace a zvyšování podílu digitálních plateb oproti hotovosti tady určitě je.
Z hlediska bezhotovostních plateb, kde je Česko? Doháníme ostatní, nebo jsme napřed?
Záleží, jak to budeme měřit. Pokud počtem terminálů na tisíc obyvatel, pak jsme pořád lehce pod průměrem Evropy. Pokud podílem výdajů domácností placených kartou nebo digitálně, pak se budeme pohybovat někde kolem evropského průměru, možná lehce pod ním. A to i přes fakt, že jsme za posledních deset let udělali významný pokrok. Ovšem zbytek Evropy, zejména vyspělé země, roste stejně.
Kdybychom se zastavili u těch, kdo karty zatím nepřijímají – jaké mají hlavní důvody?
Když jsme si dělali průzkumy a ptali se obchodníků, jeden z důvodů byl „nepotřebuji to“, „necítím tu potřebu“. Nicméně situace se od té doby změnila.
Jak?