Toto prohlášení učinila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová na výročním fóru v portugalské Sintře 29. června.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová hovoří na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem . Foto: THX/VNA
Ve svém projevu prohlásila, že robustní rámec finanční regulace a pokrok v zelené transformaci jsou dva klíčové faktory přispívající ke zlepšení odolnosti regionu. Přísnější fiskální regulace, lepší správa bankovnictví a investice do nízkouhlíkové energie začínají přinášet hmatatelné výsledky.
Pro ilustraci paní Lagardeová uvedla bankrot americké Silicon Valley Bank v roce 2023, který nedestabilizoval banky v eurozóně. Evropa také odolala celnímu tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa a naposledy největšímu narušení dodávek ropy v historii.
Šéfka ECB analyzovala, že sebeodolnost by Evropě pomohla minimalizovat dopad šoků na inflaci. To by ECB umožnilo flexibilně upravovat svou politiku podle úrovně dopadu. Paní Lagardeová dále vysvětlila, že měnová politika často nabývá účinnosti dříve, než je oficiálně zavedena. To dává ECB více času na pečlivé posouzení šoků před rozhodnutím o dalším postupu.
Výroční fórum ECB se konalo jen několik týdnů poté, co instituce zvýšila úrokové sazby, aby omezila ceny poháněné konfliktem na Blízkém východě. Regionální napětí se nyní díky mírové dohodě zmírnilo, ačkoli paní Lagardeová zhodnotila, že dohoda zatím není skutečně udržitelná. V této souvislosti se tvůrci politik musí rozhodnout, zda je nutné další zpřísňování měnové politiky. Navzdory ochlazení cen ropy někteří představitelé ECB stále podporují další zvyšování úrokových sazeb.
Prohlášení prezidenta ECB navíc zaznělo těsně před zveřejněním červnové zprávy eurozóny o inflaci. Analytici předpovídali, že inflace v regionu klesne z květnových 3,2 % na 3 %. Tento vývoj vedl některé výzkumné firmy, jako například Oxford Economics a Capital Economics, k domněnce, že ECB zastaví zvyšování úrokových sazeb. Trh nicméně stále očekává, že ECB zvýší depozitní sazbu o dalších 0,25 procentního bodu, aby se dostala na 2,5 %.
Obchodní aktivita v eurozóně v červnu 2026 nadále klesala, ale tempo se zpomalilo, což naznačuje, že se ekonomika postupně stabilizuje.
Podle průzkumu společnosti S&P Global zveřejněného 23. června dosáhl kompozitní index nákupních manažerů (PMI) eurozóny 49,5 bodu, což je nárůst oproti 48,5 bodu v květnu 2026 a nejvyšší úroveň za tři měsíce. Ačkoli je tento výsledek stále pod hranicí 50 bodů, naznačuje, že se ekonomické zpomalení zmírnilo.
Chris Williamson, hlavní ekonom společnosti S&P Global, se domnívá, že ekonomika eurozóny zůstává odolná vůči riziku recese. Tvrdí, že mírný pokles podnikatelské aktivity v červnu 2026 naznačuje, že HDP regionu pravděpodobně zůstane ve druhém čtvrtletí roku 2026 prakticky nezměněn.
Toto zlepšení je částečně způsobeno uvolněním cenových tlaků a nákladů na energie po předběžné mírové dohodě mezi USA a Íránem. V důsledku toho se pozitivněji projevil i výhled pro odvětví cestovního ruchu a volného času, jelikož poptávka po cestování se postupně zotavuje poté, co ji ovlivnil konflikt na Blízkém východě.
Oživení však zůstává křehké, protože nové objednávky nadále klesají. Mezitím výrobní sektor nadále roste a index PMI dosáhl v červnu 2026 hodnoty 51,3 bodu. Celkově ekonomika eurozóny vykazuje ve srovnání s předchozími měsíci známky zlepšení, ačkoli stále čelí slabé poptávce a rizikům plynoucím z geopolitické situace.
Mezinárodní měnový fond (MMF) již dříve, 11. června, varoval, že energetický šok způsobený konfliktem na Blízkém východě, který trvá již čtvrtý měsíc, sníží růst eurozóny prudčeji, než se dříve očekávalo, a zároveň zvýší inflaci.
Podle nových prognóz dosáhne hospodářský růst eurozóny letos pouze 0,9 %, což je méně než 1,1 %, které MMF předpovídal v dubnu, a v roce 2027 vzroste na 1,2 %.
Inflace se letos odhaduje na 2,8 %, což je více než dubnová prognóza 2,6 % a o 0,8 procentního bodu více než v období před zahájením vojenské kampaně USA a Izraele proti Íránu koncem února 2026.
MMF tvrdí, že i když je prudký nárůst cen ropy a plynu pouze dočasný, důvěra spotřebitelů se v důsledku delších období narušení trhu s energií stále oslabí, což zvýší riziko škrtů ve výdajích.
Podle MMF zvýšila téměř úplná blokáda Hormuzského průlivu pro námořní přepravu ropy a plynu z Perského zálivu tlak na dodávky energie. MMF rovněž poznamenal, že poškození výrobních zařízení by mohlo prodloužit nedostatek dodávek o několik dalších měsíců.
MMF odhaduje, že pokud energetický šok bude trvat déle, než se očekávalo, inflace a inflační očekávání by mohly dále růst, zatímco klesající důvěra nebo finanční stres by mohly oslabit poptávku.
Vietnam povzbuzuje americké firmy k rozšíření investic do vyspělých technologií.Ráno 26. června v sídle vlády přijal místopředseda vlády Ho Quoc Dung pana Jeffa Place, ředitele dodavatelského řetězce společnosti Coherent Group (USA). Během setkání místopředseda vlády potvrdil, že Vietnam povzbuzuje americké podniky k rozšíření investic, zejména v oblasti high-tech, inovací a polovodičového průmyslu.
MMF rovněž vzal na vědomí výzvy, kterým čelí ECB, která 11. června zvýšila svou referenční úrokovou sazbu na 2,25 %, aby omezila ekonomický dopad krize a udržela inflaci pod kontrolou.
Ve stejný den ECB také snížila svou prognózu hospodářského růstu eurozóny v roce 2026 z 0,9 % na 0,8 % a zároveň zvýšila svou prognózu inflace na 3 %, což je výrazně více než její cíl 2 %.
MMF zdůraznil, že bezprostřední prioritou je „udržet stabilní inflační očekávání a zmírnit dopad energetického šoku v rámci dostupného fiskálního prostoru“, aniž by se nadměrně zvyšovaly veřejné výdaje – což by prohloubilo rozpočtový deficit.
Zdroj: https://baotintuc.vn/kinh-te/chu-tich-ecb-chau-au-dang-ngay-cang-kien-cuong-hon-truc-nhung-cu-soc-kinh-te-20260630171259684.htm