Když jsme před několika týdny psali o tom, že značka Denza přijde do Česka pravděpodobně někdy na konci roku 2026 nebo na začátku roku následujícího, ještě jsme nevěděli, že se budeme moci pořádně projet v jednom z jejích modelů mnohem dřív. České zastoupení značky BYD, pod niž Denza patří, totiž dovezlo jeden kousek plug-in hybridního modelu D9 a půjčilo ho několika novinářům. Sice bohužel ne na celý týden, nýbrž jen na pár dní, ale i to je lepší než nic.
Vnější design velké krabice je samozřejmě poplatný kategorii vozu. Tu se mi, upřímně, chce pojmenovat spíš „velkoprostorový vůz“ než MPV, protože to je zkratka „multi-purpose vehicle“, tedy víceúčelové vozidlo. A tu víceúčelovost tady bude člověk hledat vážně těžko, ale o tom až později.
Obří přední maska docela dost připomíná styl Toyoty Alphard či Lexusu LM, aniž by ovšem byla designovou kopií. Vysoko umístěná přední hrana kapoty není problém pro výhled z vozu, neboť kapota je krátká a sedí se tu dost vysoko. Trochu mi ale vadí přední blinkry umístěné nízko v nárazníku.
Yangwang a Denza v Česku. Vyzkoušeli jsme extrémní offroad i pohodlné MPV
Svítící plocha zadních světel je obrovská a platí to i pro brzdovky. Zajímavý světelný podpis, který jako by chtěl připomínat nějaký čínský znak položený na bok, ale není tomu tak. Inspirace pochází z geometrie a astronomie. Těší mě tu párové couvačky dole v nárazníku, byť vzdálenost mezi nimi a hlavními lampami je obrovská.
Zastavím se ještě na chvíli u kol. Ta vypadají malá, protože na luxusní auto dnešní doby taky poměrně malá jsou – mají průměr 18″. To ale znamená vysokou bočnici pneumatiky, rozměr je 235/60. A to je samozřejmě znát na jízdním komfortu, kterému se budu věnovat v druhé kapitole.
Luxus pro sedm
Testovaný kousek je v sedmimístném provedení; existuje také verze o čtyřech sedačkách, kterou jsem zkoumal na pekingském autosalonu. Tahle sedmimístná je samozřejmě praktičtější, ovšem zároveň se tu není třeba obávat nedostatku luxusních prvků. Už jen fakt, že třímístná lavice je až vzadu, kdežto v druhé řadě jsou individuální křesla, to jasně říká.
Začněme tedy zrovna zezadu. Třetí řada je pořád dostatečně prostorná i pro dospělého, všechna místa mají tříbodové pásy i hlavové opěrky, je tu středová loketní opěrka, vlastní výdechy ventilace, madlo, čtecí lampička, kapsy zezadu sedaček v druhé řadě, a hlavně dost měkké čalounění na to, aby se tu člověk cítil pohodlně.
Také se sem lépe nastupuje než třeba do Voyahu Dream, který je přímým konkurentem. D9 totiž umí odklopit opěradla křesel ve druhé řadě dopředu, takže když je zároveň posunete, do třetí řady jde vlézt relativně snadno.
Denza D9 | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Druhá řada sedaček je ovšem to místo, kde chcete trávit čas, nejste-li za volantem. Kromě elektrických okenních roletek – ty jsou z nepochopitelného důvodu manuální, stejně jako stolečky, ale u těch to chápu – tu křesla mají úplně všechno, co si lze představit. Vyhřívání, ventilace i masážní funkce jsou samozřejmostí, nastavování je elektrické a sedačky se dají i sklopit do polohy lehátka, při níž vám vyklopí podporu lýtek.
Je to všechno? Ani zdaleka. Pokud by vám nestačily výklopné držáky nápojů mezi sedačkami, můžete použít dva na zadní části přední loketní opěrky. A pod nimi je ještě lednička – není moc velká, ale je elektricky výsuvná. Elektricky se ostatně ovládá téměř všechno včetně zavírání dveří, ale na většinu funkcí nejsou tlačítka. Každé z křesel ve druhé řadě má vlastní dotykový ovládací displej.
Ten nabídne i ovládání bederní opěrky nebo třeba možnost uložení pozice sedadla. Otvírá ledničku, i v ní nastavuje teplotu, může zakrývat obří zadní střešní okno – ano, jsou tu dvě – roletkou nebo to přední otvírat či zavírat. Lze ovládat i čtecí lampičky v interiéru, kterých je celkem osm, a to buď individuálně, nebo všechny najednou. Zkrátka, hračička jako já si tady dokáže hrát a zkoumat opravdu dlouho.
Denza D9 naživo: Čínské MPV slibuje vrcholný luxus i prostor pro sedm
Někdy to je i třeba – některé překlady z čínštiny do angličtiny zaměstnají na dlouho i člověka, pro nějž je angličtina skoro stejnou samozřejmostí jako čeština. Tak třeba – jakou funkci byste hádali pod pojmenováním „Refrigerator Door Switch“, tedy „Vypínač dveří chladničky“, tím spíš, že v displeji je opravdu přepínač? Něco jako dětský zámek toho tlačítka na konzoli, které otvírá ledničku? Není to tak, tímhle „přepínačem“ na displeji se lednička vysouvá a zavírá.
Za volantem postaru
V podstatě stejný komfort má k dispozici řidič se spolujezdcem. Ani ne kromě té možnosti vytvořit ze sedadla lehátko – budete-li zkoumat centrální displej dostatečně dlouho, dostanete se i k možnostem jako „Seat Spa“, „Sedadlové lázně“. Vířivku či bahenní koupel samozřejmě nečekejte, ale dá se tady ovládat masážní funkce, vyhřívání a ventilace všech čtyř míst, která to umožňují. Jinými slovy, jako pan továrník na sedačce vpravo vzadu se vůbec nemusíte s vlastním dotykovým displejem obtěžovat, stačí požádat šoféra, aby vám zapnul některý z masážních programů.
Voleb, nastavení, detailů a možností je tady nepřeberné množství, protože tady taky je nepřeberné množství funkcí. Ambientní osvětlení má několik různých zón a každé můžete zvolit barvu zvlášť; jedna z nich je i v zadním střešním okně. A taky je tu řada aplikací jako ve smartphonu, ovšem určených pro čínský trh, takže je v Česku nepoužijete. Buď se vůbec neotevřou, nebo na vás vychrlí hromadu čínských znaků a bez znalosti jazyka nenajdete, ani kde se dá ten jazyk přepnout.
Denza D9 | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Platí to i pro navigaci. Mezi aplikacemi je navigace Amap, která v Číně funguje skvěle včetně dat o dopravě v reálném čase nebo informací o tom, jak dlouho ještě bude svítit červená nebo zelená na semaforu před vámi. Jenže když ji otvírám v Česku, vidím jen šipku a žádné mapové podklady. Stejně tak tu chybí možnost zrcadlení smartphonu, jak jsme na ni v Česku zvyklí.
S D9 tak jezdím prostě bez navigace, bez mapy, dokonce i bez mobilu v držáku na skle. Nejde ani tak o to, že jsem na ty tři dny líný ten držák hledat, i když to je samozřejmě taky pravda, nýbrž že sklo je tak daleko, že bych na ten mobil ani pořádně neviděl, natož na něj dosáhl.
Do značné míry starosvětského je tu toho víc. Čínské značky jsou známé tím, že se snaží znovu vynalézt kolo všude tam v ovládání auta, kde to jen trochu jde. BYD a potažmo Denza k nim ovšem nepatří. Jsou tu tedy dvě páčky pod volantem, jedna na světla a blinkry a druhá na stěrače (že při světlech na Auto není páčka zarovnaná, mi u takhle do detailu propracovaného, luxusního a drahého auta pije krev), víceméně tradiční volič převodovky a spousta knoflíků kolem něj. Elektrické posuvné dveře tu mají fyzická tlačítka, stejně jako funkce Auto Hold a řada dalších věcí, na které člověk prostě chce fyzické tlačítko na známém a snadno dostupném místě.
Denza Z9GT umí sama driftovat. Zatím ale jen v Číně
Po ergonomické stránce tady tak v podstatě nemám co vytýkat; je tu dokonce i nastavitelné tlačítko na volantu a hned vedle něj si jiným tlačítkem můžete nechat ukázat obraz 360° kamerového systému. Tlačítky na volantu je možné skrz přístrojový štít změnit i teplotu v řidičově čtvrtce čtyřzónového klimatizačního systému. A po stažení horní lišty centrálního displeje dolů si můžu snadno seřídit jas displejů.
Jediné, co bych palubnímu systému vytknul, je kromě občas kostrbatého překladu taky absence klasického rádia; chci-li poslouchat rádio, musel bych ho přehrávat v nějaké aplikaci v mobilu připojeném k autu přes Bluetooth. A taky je systém místy docela složitý a člověk v něm dlouho hledá některé věci, ale to zčásti souvisí i s tím, že tu je těch věcí tak hrozně moc.
Kvalita všude kolem
Špičková výbava se nicméně u luxusního čínského auta dá očekávat. Ba dokonce, právě výbavou se často Číňané snaží získat zákazníky na svou stranu a věci, které nejsou na první pohled vidět, jako kvalita materiálů, kvalita zpracování, slícování dílů apod. mohou trochu pokulhávat.
Zde tomu tak opravdu není. Prsty nenašly nic, co by bylo špatně slícované nebo nekvalitní, i materiály jsou na úrovni, a hlavně, nikde nic nevrže (po 13 tisících najetých kilometrů, kdy už u některých aut člověk na různé pazvuky sem tam narazí) a všechno, na co sáhnu, za co zatáhnu, co zmáčknu, působí bytelně.
Sedačky jsou komfortní, materiály kvalitní; není to samozřejmě na úrovni nejdražších luxusních aut evropských značek a taky to nedokáže navodit efekt „wow“, ale právě v materiálech se Denza vůbec nemusí ostýchat s nálepkou „prémie“. Co je na tom celém nejhorší, jsou plastové páčky pod volantem z BYDů, ale ani ty nejsou v globále špatné a tato věta spíš než cokoliv jiného vyzdvihuje úroveň zbytku interiéru.
Denza D9 | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Zbývá nám už jen kufr. Že se třetí řada sedaček nesklápí elektricky, bych pochopil, co tu ale trochu chybí, je nějaká roletka, kterou by člověk zakryl náklad v kufru. Ten ani v sedmimístné konfiguraci není malý – na délku má u podlahy přes půlmetr a pod futry je 1,1 metru na výšku. Sklopená třetí řada sedaček tu tvoří 19cm schod, nad nímž je pod stropem 94 cm prostoru. Zajímavostí budiž, že složená třetí řada sedaček omezuje rozsah podélného posuvu křesel v druhé řadě. Maximální délka tu je 1195 mm s vyklopenou třetí řadou a 967 mm se složenou.
Chcete-li využít tento prostor na maximum, bude to chtít jistou opatrnost a třeba používání přepravek či obdobných větších nádob na drobné předměty. Prostě proto, že z principu věci tu není prostor pro osádku fyzicky oddělen od prostoru nákladového, takže volně ložené drobné předměty při prudkém brzdění snadno prolétnou do interiéru. Kromě roletky tu totiž není ani žádná záchytná síť, ani očividná možnost ji instalovat. Jezdím tedy s vyklopenými všemi sedačkami, i když zadní řadu nepotřebuju, jen abych měl nějaké oddělení nákladového prostoru od kabiny.
Naměřené rozměry zavazadelníkuZákladní/maximální objem zavazadelníku390/2310 lDélka u podlahy551 mmVýška podlaha-strop u 5. dveří1100 mmVýška sklopená 3. řada-strop942 mmMax. délka za 2. řadou1658 mmŠířka mezi podběhy1249 mmTřetí řada sedačekŠířka v loktech1536 mmPodélný prostor487-924 mmDélka sedáku/Výška opěradla487/590 mmVýška od sedáku do stropu938 mm