O Zdenku Hudečkovi jsem už jednou psal. Čím více jsem bádal po jeho příběhu, tím víc jsem měl pocit, že jeden článek nestačí. Mluvíme totiž o Čechovi, který patřil mezi nejúspěšnější ponorkové velitele první světové války. Muži, jehož se obávaly spojenecké lodě ve Středozemním moři, a přesto dnes jeho jméno zná jen hrstka lidí. Právě proto si podle mě zaslouží, aby se jeho příběh připomněl znovu a tentokrát podrobněji.
Když se řekne první světová válka, většina lidí si představí zákopy, ostnaté dráty a miliony vojáků bojujících na západní nebo východní frontě. Jen málokdo si ale uvědomuje, že stejně nelítostná válka probíhala i pod hladinou moří.
Právě tam se zrodila legenda českého rodáka Zdenka Hudečka – muže, který se stal jedním z nejúspěšnějších ponorkových velitelů celého rakousko-uherského námořnictva. Přesto dnes jeho jméno zná jen hrstka zájemců o vojenskou historii.
Zdenko Hudeček se narodil 22. června 1887 v Terezíně do rodiny vojenského lékaře. O otce přišel už jako malý chlapec a vyrůstal na Moravě. Přestože pocházel z českých zemí, jeho životní cesta nakonec vedla stovky kilometrů od domova – na paluby válečných lodí Rakouska-Uherska.
Po studiích nastoupil na námořní akademii ve Fiume, dnešní chorvatské Rijece. Absolventi této školy představovali elitu císařského a královského námořnictva. Hudeček nejprve sloužil na hladinových lodích, ale brzy ho zaujala nová zbraň, která měla změnit námořní válku – ponorka.
Na počátku 20. století byly ponorky stále považovány za experiment. Mnozí admirálové věřili, že budoucnost patří obrovským bitevním lodím. První světová válka však ukázala opak.
Foto: Wikimedia commons/public domain
Ponorka U-17
Nenápadná plavidla ukrytá pod hladinou dokázala jediným torpédem poslat ke dnu mnohem větší protivníky. Pro obchodní lodě i válečné flotily představovaly neustálou hrozbu. V prosinci 1915 převzal Hudeček velení ponorky U-17.
Jen o několik měsíců později zaznamenal svůj první velký úspěch, když torpédoval a potopil italský torpédoborec Impetuoso. Pro rakousko-uherské námořnictvo šlo o významný zásah proti početně silnějšímu protivníkovi.
Postrach Středozemního moře
Roku 1917 převzal modernější ponorku U-28 a právě tehdy začala jeho nejúspěšnější etapa.
Ve Středozemním moři potopil řadu britských obchodních lodí, mimo jiné Haigh Hall, Mongara, Maston, Bontnewydd nebo Rapallo. Mezi jeho největší úspěchy patřilo také potopení britské Q-lodi Bradford City.
Foto: Wikimedia commons/public domain
Okamžik zásahu torpéda od U-28
Q-lodě byly speciálně upravené obchodní lodě vybavené skrytými děly. Jejich úkolem bylo předstírat bezbrannost, vylákat ponorku na hladinu a následně ji zničit. Hudeček však lest odhalil dříve, než se Britům podařilo zaútočit.
Jeden z nejlepších velitelů monarchie
Do konce války měl na svém kontě jedenáct potopených obchodních lodí a dvě válečné lodě. Celková tonáž přesáhla 45 000 BRT.
Podle některých historiků byl právě Zdenko Hudeček nejúspěšnějším ponorkovým velitelem Rakouska-Uherska. Jiné statistiky jej řadí těsně za Georga von Trappa, jehož jméno později proslavil muzikál The Sound of Music.
Zatímco von Trappa dnes zná celý svět, na českého velitele se téměř zapomnělo.
Obvinění z válečného zločinu
Největší kontroverzí jeho kariéry se stalo potopení italského parníku Bosforo v lednu 1918.
Itálie po válce tvrdila, že šlo o civilní loď, a označila Hudečka za válečného zločince. Požadovala jeho vydání. Hudeček se bránil tím, že loď byla ozbrojená, převážela vojenský materiál a během útoku opětovala palbu.
Československo jeho vydání odmítlo. O mnoho desetiletí později provedli čeští techničtí potápěči průzkum vraku a skutečně objevili výzbroj, která Hudečkovu verzi událostí podpořila.
První velitel československého loďstva
Po rozpadu Rakouska-Uherska se Hudeček vrátil do nově vzniklého Československa. Přestože republika neměla přístup k moři, vytvořila na Dunaji malé říční válečné loďstvo. Právě jeho velením byl pověřen zkušený ponorkový velitel.
V roce 1919 se stal prvním velitelem československého válečného loďstva. Po jeho zrušení v roce 1921 odešel do civilní plavby na Dunaji.
Zapomenutý český hrdina
Zdenko Hudeček zemřel v roce 1974 ve věku 87 let. Přestože patřil mezi nejúspěšnější ponorkové velitele první světové války, jeho jméno dnes v českých učebnicích téměř nenajdeme.
Jeho příběh připomíná, že Češi nezanechali stopu jen v zákopech Haliče nebo v československých legiích. Jeden z nich se stal postrachem spojeneckých lodí ve Středozemním moři a svými výsledky se zařadil mezi nejvýznamnější ponorkové velitele celé habsburské monarchie.
Možná nastal čas vrátit Zdenka Hudečka mezi osobnosti, které si česká vojenská historie připomíná častěji.
Jestli vás článek zaujal, budu rád za podporu v podobě lajku, komentáře nebo sledování.
Lawrence Sondhaus – The Naval Policy of Austria-Hungary, 1867–1918
Purdue University Press, 1994
René Greger – Austro-Hungarian Warships of World War I
Ian Allan Publishing, 1976
Zvonimir Freivogel – Austro-Hungarian Submarines in World War IVojenský historický ústav Praha – materiály k Zdenku HudečkoviWikipedia – Zdenko Hudeček, SM U-17, SM U-28