Studená sprcha ještě donedávna patřila mezi výstřelky otužilců a biohackerů. Dnes se ale stále častěji objevuje ve vědeckých studiích, které naznačují, že krátké vystavení chladu může ovlivnit fungování mozku, náladu, metabolismus i schopnost zvládat stres. Nejde přitom o žádný drahý trend – stačí obyčejná sprcha.
Ještě před několika lety byla studená sprcha pro většinu lidí spíš nepříjemnou zkušeností než zdravotní rutinou. Dnes ji ale doporučují sportovci, trenéři i někteří lékaři jako jednoduchý způsob, jak povzbudit organismus. Přestože kolem otužování koluje řada přehnaných tvrzení, moderní výzkum ukazuje, že některé jeho účinky mají skutečně solidní vědecké základy.
Jedním z hlavních důvodů je reakce nervového systému na náhlý chlad. Jakmile se studená voda dotkne pokožky, aktivují se teplotní receptory, které okamžitě vysílají signály do mozku. Organismus přechází do pohotovostního režimu a začíná uvolňovat noradrenalin – neurotransmiter a hormon, který zvyšuje bdělost, soustředění i připravenost reagovat.
Právě noradrenalin je jednou z nejvíce zkoumaných látek v souvislosti se studenou vodou. Klasická studie publikovaná v časopise European Journal of Applied Physiology zjistila, že dlouhodobější pobyt ve vodě o teplotě 14 °C vedl k výraznému zvýšení hladiny noradrenalinu a současně i ke zvýšení energetického výdeje.
Je však důležité zdůraznit, že tato studie nezkoumala dvouminutovou sprchu, ale přibližně hodinovou imerzi ve studené vodě. Přesto další výzkumy potvrzují, že i kratší vystavení chladu dokáže aktivovat sympatický nervový systém a vyvolat podobné biologické procesy, byť jejich intenzita závisí na délce i teplotě.
Právě proto řada odborníků doporučuje zařadit studenou vodu na závěr běžného sprchování. Nemusí jít o extrémní ledovou lázeň ani drahé domácí bazénky. Z pohledu fyziologie je podstatný samotný chladový podnět.
Jedním z nejzajímavějších účinků je zvýšená pozornost. Noradrenalin totiž patří mezi klíčové látky, které mozek využívá při soustředění a rychlé reakci na okolní podněty. Právě na tento systém působí i některé léky používané při léčbě ADHD. To ale rozhodně neznamená, že studená sprcha funguje stejně jako léky nebo je může nahradit. Mechanismus je sice částečně podobný, účinky jsou však nesrovnatelné a lékařská léčba má zcela jiné využití.
Výzkumníci zároveň zkoumají vliv chladu na náladu. Několik studií naznačuje, že po krátké studené koupeli dochází ke zlepšení subjektivního pocitu pohody a snížení negativních emocí. Jedna z nejnovějších prací využívající magnetickou rezonanci ukázala změny v mozkových sítích souvisejících s pozitivní náladou po pětiminutové koupeli ve studené vodě.
Velkou pozornost získává také vliv na metabolismus. Když tělo začne pociťovat chlad, musí vyrábět teplo. Do procesu se zapojuje takzvaná hnědá tuková tkáň, která místo ukládání energie kalorie spaluje. Systematická analýza publikovaná ve Frontiers in Physiology potvrzuje, že akutní vystavení chladu zvyšuje energetický výdej a aktivitu hnědé tukové tkáně.
To ale neznamená, že studená sprcha sama o sobě představuje zázračný prostředek na hubnutí. Zvýšený energetický výdej je ve srovnání s dlouhodobým kalorickým deficitem poměrně malý. Chlad tak může být zajímavým doplňkem zdravého životního stylu, nikoliv jeho náhradou.
Dalším často zmiňovaným benefitem je regenerace po sportovním výkonu. Právě proto jsou ledové koupele běžnou součástí profesionálního sportu. Sportovci je využívají především ke zmírnění bolesti svalů a rychlejšímu zotavení po náročných zápasech nebo trénincích.
Ani zde ale není situace úplně černobílá. Přehledové studie potvrzují, že studená voda může krátkodobě zmírnit bolestivost svalů a některé známky zánětu, současně však existují důkazy, že pravidelné ledové koupele bezprostředně po silovém tréninku mohou mírně omezovat růst svalové hmoty.
Zajímavým tématem je také odolnost vůči stresu. Pravidelné vystavování organismu kontrolovanému chladu představuje formu takzvaného hormetického stresu. Jde o krátkodobou zátěž, která může organismus postupně učit efektivněji reagovat na nepříjemné situace. Vědci předpokládají, že se na tomto procesu podílí autonomní nervový systém včetně bloudivého nervu, i když přesné mechanismy jsou stále předmětem výzkumu.
V posledních letech se navíc objevují souhrnné analýzy, které hodnotí zdravotní přínosy studené vody komplexněji. Systematický přehled publikovaný v roce 2025 dospěl k závěru, že studené koupele mohou pozitivně ovlivňovat zánětlivé procesy, subjektivní stres, kvalitu spánku i celkovou pohodu. Autoři současně upozorňují, že většina dostupných studií je zatím poměrně malá a bude potřeba rozsáhlejších klinických výzkumů.
Pokud chce někdo studenou sprchu vyzkoušet, není potřeba začínat extrémně. Odborníci doporučují nejprve dokončit běžnou teplou sprchu a následně přepnout na studenou vodu na dobu 30 až 120 sekund. Postupně lze délku prodlužovat podle individuální tolerance.
Na otužování by si měli dát pozor lidé s některými srdečními nebo cévními onemocněními. Náhlý kontakt s velmi studenou vodou totiž vyvolává prudkou reakci krevního oběhu a nemusí být vhodný pro každého. V případě zdravotních potíží je proto rozumné poradit se nejprve s lékařem.
Studená sprcha tedy rozhodně není zázračným lékem ani náhradou zdravého životního stylu. Současné vědecké poznatky ale naznačují, že může představovat jednoduchý a prakticky bezplatný způsob, jak krátkodobě povzbudit organismus, podpořit bdělost a při pravidelném používání možná i zlepšit zvládání stresu. Stačí několik desítek sekund odvahy na konci každého sprchování.