Jamal před odsouzením ve Francii vydělával pašováním migrantů až sto tisíc liber týdně, tedy přes 2,8 milionu korun. Francouzské úřady jej popsaly jako jednoho z nejúspěšnějších pašeráků, které kdy lapily. Říkalo se mu „Pasha“, což je turecké označení pro osobu vysokého postavení. V roce 2016 mu podle dokumentů bylo 36 let.

This is Twana Jamal.
A prolific people smuggler jailed and convicted in France.

He’s now seeking asylum in the UK and working illegally, a BBC investigation has found.

Why has he not been refused asylum and deported?

Credit to the BBC for confronting him 👇🏻 pic.twitter.com/65KIbIXSbi

— Hannah (@ehannah0) July 2, 2026

Stanice BBC dostala letos tip, na základě kterého muže vypátrala v obci Blaby v Leicestershire, kde Jamal nelegálně pracuje, řídí auto bez řidičského průkazu a s největší pravděpodobností používá falešné jméno.

Zároveň je ale také žadatelem o azyl, což podle BBC v Británii vyvolává vážné obavy, zda jsou současné hraniční kontroly účinné při prověřování žadatelů o azyl, kteří se v zahraničí dopustili závažných činů. Imigrační úřady stanici sdělily, že po Brexitu je obtížnější ověřovat trestní rejstříky z některých zemí EU.

„Existuje několik právních překážek, které brání pachatelům trestných činů v podání žádosti o azyl ve Velké Británii. Zákon stanoví, že každému, kdo strávil 12 měsíců nebo více ve vězení v zahraničí, by měla být žádost povinně zamítnuta,“ konstatovala stanice.

Napojený na gangy

Když BBC dostala tip ohledně Jamala, zdroj jej popsal jako „řidiče BMW, který vypadá velmi, velmi bohatě“. Jamal má vazby na „Ranya Boys“, jeden z mála kurdských gangů, o kterých evropské bezpečnostní složky tvrdí, že ovládly pašování lidí přes Lamanšský průliv.

Po tipu redakce následně pátrání zúžila díky několika zdrojům, jeden z nich pod falešnou záminkou domluvil telefonát s Jamalem a nahrál jejich rozhovor. Jamal v něm uvedl, že sídlí v Leicesteru, a pochlubil se: „Známe v tomhle městě každého, tohle město je naše.“ Dále uvedl, že vydělává „dobré prachy“ a že pokud má zájem, může mu dohodit práci, kde by „přesouval cigarety“ ze skladu.

V hovoru také přiznal, že řídí auto bez řidičského průkazu a že se nebojí, že by ho vyšetřovali nebo chytli. „Tady se nás nikdo nedotkne. Ani policie vás nezastaví,“ řekl.

BBC následně na základě těchto informací zjistila, že Jamal pracuje ve dvou minimarketech Candy Corner, které jsou velmi blízko sebe a které prodávají cukrovinky nebo elektronické cigarety. BBC ho identifikovala na základě fotografie pořízené u francouzského soudu. Tentokrát však byl „elegantně oblečený v džínách a v něčem, co vypadalo jako kašmírový kabát“.

Redakce následně v utajení navštívila obchod, kde Jamal pracuje, a promluvila s ním, když zametal chodník. Představil se jako „Sultan“ a řekl, že nikdy lidi nepašoval a že nikdy nebyl ve Francii ve vězení. Když mu BBC ukázala fotku u soudu, řekl redakci, že „je mu to jedno“.

Jamal také popřel, že by pracoval v minimarketu. BBC ho přitom viděla, jak pracuje za kasou a nosí do obchodu zboží. Své pravé jméno sdělit odmítl, imigrační úřady ho ale podle něj znají. Na dotaz, proč řídí auto bez řidičského průkazu, odpověděl: „No a co? Srazil jsem vás snad?“ Přiznal také, že požádal o azyl a že teď čeká na vyřízení.

Nejde o izolovaný případ

Britská stanice k případu uvedla, že se nejedná o nic ojedinělého. Bezpečnostní složky redakci sdělily, že mají informace o 15 pašerácích, které odsoudili ve Francii, Německu a Belgii a o kterých se domnívají, že nyní žijí ve Spojeném království, kde žádají pod falšnými jmény o azyl.

I na tohle se BBC podívala a zjistila, že jeden takový žije v Manchesteru a další v Blackpoolu. Druhý zmíněný se na sociálních sítích chlubil, že si o azyl požádal pod falešným jménem a že mu úřady daly povolení k pobytu.

Od brexitu již Spojené království nemá s mnoha zeměmi EU dohodu o sdílení informací, což podle Lucy Moretonové z Odborového svazu imigračních služeb ztěžuje ověřování trestních a imigračních záznamů žadatelů o azyl.

„Kdybychom mohli sdílet databáze, byť jen s našimi nejbližšími sousedy – řekněme s Německem, Belgií, Nizozemskem a Francií –, pak bychom věděli, že byli odsouzeni za pašování lidí,“ uvedla.

Žadatelům o azyl se při příjezdu do Spojeného království odebírají otisky prstů a porovnávají se s databázemi britské policie, ty však nemusí nutně odhalit odsouzení v jiné zemi.

„Všichni žadatelé o azyl podléhají povinným bezpečnostním kontrolám za účelem ověření jejich totožnosti v rámci imigračních, bezpečnostních a trestněprávních prověrek,“ sdělilo ministerstvo vnitra.