Čínská značka Omoda je na českém trhu něco málo přes rok a společně se značkou Jaecoo odvedly pořádný kus práce. Původní dvojice modelů Omoda 5 a Jaecoo 7 se rozrostla na pětici, auta jsou vidět v ulicích a také vysoko ve statistikách registrací nových osobních automobilů (SDA), kde vystupují společně jako Omoda/Jaecoo. Za prvních pět měsíců letošního roku tyto dvě značky v Česku zaznamenaly 2242 registrací, což je více než Opel a Nissan dohromady a o tři registrace více než etablovaná Cupra.
Do dlouhodobého testu jsme loni v červnu převzali vůz Omoda 5 s klasickým benzinovým motorem. V té době se už nabízela i plně elektrická verze a později přibyl i hybrid. Auto jsme detailně popsali technicky, absolvovali s ním pravidelnou prohlídku s výměnou oleje, představili ho v našem televizním pořadu Svět motorů i samostatném videotestu a tak dále. Celkem se za jeho volantem vystřídalo osm řidičů, z nichž valná část vám teď ve zkratce shrne své hodnocení.
TEST Omoda 5 SHS-H Premium – Čínský drak
Tomáš Dusil: Technika a rodina
Týden co týden se v redakci střídají auta, většinou nová, čas od času zpestřená o nějakou tu ojetinu. Některá projdou bez povšimnutí, jiná zaujmou více a další si pamatuji i po mnoha letech. Omoda 5 na první pohled zapadá do prvně jmenované kategorie. Pokud by tady byla týden, patrně bych si na ni možná ani nevzpomněl. Jenže v jejím případě tomu bylo jinak.
Vedle krátkých jízd domů nebo za účelem vyzvednutí jiného auta jsem s omodou v loňském roce strávil dvě týdenní letní dovolené. Na té první jsme brázdili šumavské hvozdy v okolí Železné Rudy, na té druhé zase jih Moravu poblíž Znojma. Ačkoliv na první pohled nepůsobí jako nějak prostorné auto, obě dovolené s šestiletým dítětem proběhly zcela bez problému a plné spokojenosti. A to jsme si vařili, takže jsme s sebou brali i nemálo trvanlivého jídla. Dokonce i malá skládací koloběžka se do zavazadelníku vešla. Pravda, plato jsme museli nechat doma a některá zavazadla bylo třeba umístit na zadní sedadlo za řidiče.
O něco obtížnější byla cesta na týdenní zimní dovolenou. Nešlo jen o to, že jsme uvnitř vezli lyže a přeskáče. Také oblečení, navíc objemnějšího, si na zimní dovolenou berete více. Nakonec jsme se ale vešli.
Omoda 5 1.6 TGDI | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Coby řidiči mi vadilo, že sedadlo nebylo možné spustit níže. I v jeho nejnižší poloze mi věnec zakrýval horní část elektronického přístrojového štítu. Za dne na něm převazovala bílá barva, která velmi znesnadňovala čitelnost. Nakonec jsem ale „budíky“ přepnul do nočního režimu, kde se mi četly mnohem snáze. Ovládání rozličných funkcí přes dotykovou obrazovku by mohlo pracovat rychleji, z hlediska přehlednosti je to ale vyřešeno celkem zdařile. Ovládání klimatizace máte stále po ruce, což je pro mě důležité. Rychle jsem si zvyknul i na volič samočinné převodovky coby drobnou páčku na pravé straně sloupku volantu.
Výhrady mám k funkci stěračů, které se ovládají objímkou na levé sdružené páčce. Zejména čidlo deště někdy až příliš dlouho otálelo se setřením skla, bez ohledu na režim nastavení. Na Šumavě, kde skoro denně pršelo celý týden, jsem se s tím natrápil. Nakonec jsem si sklo stíral raději sám manuálně. Připomínky mám také k jízdním režimům. Proč se musel po každém nastartování motoru aktivovat mód Eco? Po zmáčknutí tlačítka pro volbu jízdního režimu tam ale hned skočil Sport, což vám omoda hned zahlásila zvoláním „sport mode“. Režim Normal bylo třeba aktivovat v mém případě pouze na displeji. A opět zvolání „normal mode“.
V parném létu loňského srpna trochu vadilo čalounění sedadel z koženky, které vyvolávalo zvýšené pocení. Raději bych uvítal látkové, i když i to dnes bývá z umělých vláken, zejména u čínských aut.
Omoda 5 1.6 TGDI vs. Kia XCeed 1.5 T-GDI – Plnou parou proti proudu
Po jízdní stránce se Omoda 5 chovala velmi předvídatelně. Občas mi přišlo, že zadní čtyřprvková náprava, koncepčně velmi podobná zavěšení zadních kol vozů Ford Focus a VW Golf, jízdní vlastnosti skutečně vylepšuje. Zejména na nerovné a hrbolaté silnici, kde bych ovšem uvítal o něco komfortnější naladění pérování. Tlumiče tak byly možná až zbytečně tvrdé. Nepříjemně na mě působily také trochu topornější rozjezdy, kdy na přidání plynu vůz zbytečně dlouho váhal, než se rozjel. A rozjezd navíc nebyl zrovna plynulý.
Ačkoliv vůz nevyznívá bez výhrad, celkově se mi Omoda 5 líbila. Klidně bych si ji dokázal představit jako své rodinné auto. Vůz je dostatečně praktický, dobře vybavený a solidně jezdící. Navíc ani pravidelný servis není drahý. Některá řešení (třeba snadno přístupný olejový čistič v podobě kovového válečku) mi připomněla starší vozy značek Peugeot a Citroën. Týdny za volantem Omody 5 tak byly pro mě příjemným zážitkem, jakkoliv ne zcela bez výhrad.
Omoda 5 1.6 TGDI | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Richard Herbich: Otec se nezapře
Auto jsem si vzal na dálkovou cestu s rodinou a je nutné říci, že překvapilo ve více ohledech příjemně. Přeplňovaná šestnáctistovka v kombinaci s automatem poskytla rozumnou pružnost i dynamiku a také solidní spotřebu okolo 6,5 litru na sto kilometrů i s rodinou a bagáží na palubě. Zpracování kabiny je obstojné, obsluha se až na typicky čínskou snahu nacpat i základní funkce typu klimatizace na displej dala zvládat. Chlazení a topení v automatickém režimu pak funguje jako u mnoha dalších čínských značek (MG, BYD, Aiways, Dongfeng) dost orientačně, lepší je používat manuální nastavení.
Interiér se ukázal jako prostorný vpředu i vzadu a také s dostatkem odkládacích ploch a schránek. Za zmínku stojí dvoupatrový středový tunel v přední části a extra objemná schránka pod loketní opěrkou s velmi účinným chlazením.
Jízdní vlastnosti se dají shrnout písmeny O a K. Rozumný komfort, poněkud mdlé řízení, ale na běžné cestování zcela v pořádku. Převodovka měla tendenci motor spíše podtáčet, při jízdě z kopce pak auto samo nepodřazovalo a nebrzdilo motorem, řazení není možné ovlivnit jinak, než volbou jízdních režimů. Kufr s tabulkovými 370 litry je překvapivě použitelný, jako rodinné auto se dá Omoda 5 použít s trochou kreativity jako auto pro čtyřčlennou rodinu s jedním kočárkem, bez něj se pak vejdete v pohodě.
Dlouhodobě testovaná Omoda 5 1.6 TGDI do detailu: Žádná ošizená technika! Evropa je cítit všude
Celkově vzato jde o hodně slušný průměr, což může mnoha zákazníkům vyhovovat zvlášť vzhledem k zcela vyčerpávající standardní výbavě za ceny od 579.000 Kč. Dalším argumentem „pro“ může být solidní servisní síť s přibližně třiceti místy napříč republikou a dlouhá záruka na 7 let nebo 150 tisíc ujetých kilometrů. Palčivou otázku zůstatkové hodnoty při dalším prodeji zodpoví až čas.
Vladimír Kadera: Nic pro autíčkáře
Omoda 5 je auto, ve kterém jsem strávil maximálně pár stovek kilometrů. Nebyl jsem totiž její hlavní tester, a tak na mě jen sem tam zbyla na cestu domů nebo někam za prací. Za těch pár jízd mi toho ale řekla více než dost. Začal bych asi tím, že se mi v ní docela nepohodlně sedělo. Aby se mi neopírala hlava o stropnici, musel jsem si vždy položit opěradlo sedadla jinak než do ideální polohy. I tak jsem ale na silnici koukal moc shora.
Nicméně výbava byla super, to se musí nechat. Infotainment byl vlastně také docela dobrý – nehřál se a nesekal se mi. A ani kvalita zpracování, o které se u čínských aut hodně mluví, mi tu špatná nepřišla. Design vnitřku taky povedený, jen už jsem všechno někde viděl. Trochu mercedes, trochu kia, ale tak nějak nic svého. Nic, co by mi říkalo, že v Číně začali na čistém stole, ale spíše s nákresy dílů o generaci starších evropských aut.
Technika pod kapotou a pod autem byla dost jednoduchá. Spalovací motor nicneříkající. Sice disponoval dostačujícím výkonem na denní popojíždění i jízdy po dálnici, ale prakticky nenabídl žádný charakter. Spotřeba spíše průměrná, jízdní vlastnosti jakbysmet. Komfort sice velmi solidní, ale chování v zatáčkách už tolik ne. K tomu nulový cit ve volantu a řízení s přeposilovaným účinkem.
Omoda 5 1.6 TGDI | Zdroj: auto.cz/David Rajdl
Do zatáček omoda spíše padala, než by je poctivě vykružovala. Zásahy stabilizace byly brzké a náhlé, s výrazným zhoupnutím karoserie v oblouku. No prostě nic pro člověka, co rád řídí. Ale jako auto pro člověka, který se potřebuje přesouvat z místa na místo a na ničem z toho, co jsem uvedl výše, mu nezáleží, tak asi proč ne. U takových aut bude rozhodovat cena, prostor, výbava a design.
Nezlobím se ale. Čínský automobilový průmysl je mladý. Nemůže nabídnout pěti generacemi cizelovaný produkt. Nemá dekády zkušeností, závodních programů, vzestupů a pádů, prodejních hitů ani drahých lekcí. Nemá tradici, o kterou se může opřít. A tohle je u masově vyráběných aut leckdy vidět a cítit víc než u niche supersportů vyráběných v kusech. Nemyslím si, že je Omoda 5 špatné auto. Ale ani mě ničím nepřesvědčila, abych mu dal přednost před něčím z Evropy, Japonska či dokonce z Koreje.
S Omodou 5 1.6 TGDI až na vrcholky hor a pěkně daleko. Obstojí jako rodinné auto?