Vlna veder začala na některých místech v Česku už ve čtvrtek 18. června. Už během prvních dní dosáhla výrazné intenzity a některé stanice naměřily teploty nad 35 °C, které definují takzvaný supertropický den.
Na začátku následujícího týdne se sice přechodně ochladilo, ale na několika stanicích teploty stále překračovaly 30 °C. Ve druhé polovině týdne se začalo znovu výrazně oteplovat a tato mimořádně dlouhá a intenzivní vlna veder vyvrcholila během víkendu 27. a 28. června, kdy teploty na některých místech vystoupaly nad 40 °C.
Ještě 1. července na většině území Moravy a Slezska zaznamenali tropický den a na jižní Moravě vystoupaly teploty lokálně i nad 35 °C. Posledním dnem vlny veder se nakonec stal 2. červenec, kdy byla teplota 30 °C naměřena v jihomoravské Strážnici.
Srovnání s historickými vlnami veder
Analyzovali jsme data vybraných stanic v Česku, abychom zjistili, jak významná byla letošní vlna veder ve srovnání s těmi historickými. Vlnu veder jsme přitom definovali jako období s alespoň třemi po sobě jdoucími tropickými dny s teplotami nad 30 °C. Její intenzitu jsme hodnotili podle délky, průměrných i absolutních maximálních teplot.
V analýze jsme se zaměřili především na stanice Doksany v Polabí a Lednice na jižní Moravě, které dobře reprezentují oblasti v Česku nejčastěji postižené vedry bez výrazného vlivu městského tepelného ostrova.
Co se týče délky, historickým tabulkám v Čechách nejčastěji vévodí vlna veder z přelomu července a srpna 2018. Na stanici v Doksanech se teplota nad 30 °C udržela neuvěřitelných 18 dní v řadě. Srpnové vlny veder v letech 2015 a 2023 trvaly o tři dny méně.
DoksanyZačátek vlny vederKonec vlny vederDélka vlny vederPrůměr maximaAbsolutní maximum23. 07. 201809. 08. 20181833,937,902. 08. 201516. 08. 20151534,638,912. 08. 202326. 08. 20231532,635,601. 08. 200314. 08. 20031433,038,318. 06. 202629. 06. 20261235,741,921. 07. 199401. 08. 19941235,238,028. 08. 202408. 09. 20241233,136,318. 07. 200628. 07. 20061134,937,310. 08. 202418. 08. 2024932,335,804. 08. 200412. 08. 2004931,633,9
Na Moravě a ve Slezsku naopak událost z roku 2018 překonává více než třicet let stará epizoda z roku 1994. Nejen v Lednici, ale také v Brně nebo Ostravě trvala 17 dní. Na druhém místě je v Lednici vlna veder z roku 2018 se 16 dny a za ní následuje rok 2015 se 14 dny.
Letošní událost však za rekordními epizodami nijak výrazně nezaostává. V Doksanech se zařadila mezi pět nejdelších vln veder v historii měření a v Lednici obsadila dokonce třetí místo. Právě jižní Moravu letos trápila vedra nejdéle, lokálně až dva týdny.
Intenzitou i načasováním nemá obdoby
Přestože se letošní vlna veder délkou nestala rekordní, v řadě dalších ohledů se zapisuje na první místo historických tabulek. Nejvýraznější jsou absolutní maxima, která na mnoha stanicích přepisovala rekordy. V Doksanech navíc v neděli 28. června naměřili 41,9 °C, což představuje nové absolutní maximum pro Česko.
Průměry nejvyšších denních teplot během celé epizody navíc ukazují, že nešlo pouze o krátkodobý extrém. Hodnoty 35,7 °C v Doksanech a 35,1 °C v Lednici jsou mezi dlouhými vlnami veder nejvyšší a potvrzují je i data z dalších stanic.
LedniceZačátek vlny vederKonec vlny vederDélka vlny vederPrůměr maximaAbsolutní maximum22. 07. 199407. 08. 19941733,235,226. 07. 201810. 08. 20181633,035,318. 06. 202601. 07. 20261435,139,103. 08. 201516. 08. 20151434,536,518. 07. 200628. 07. 20061134,135,816. 07. 201525. 07. 20151033,736,601. 08. 200310. 08. 20031032,935,710. 08. 202418. 08. 2024933,636,228. 08. 202405. 09. 2024933,234,213. 08. 200021. 08. 2000933,036,5
Zajímavé také je, že obě dřívější, dnes už překonaná česká absolutní maxima z let 2012 (40,4 °C) a 1983 (40,2 °C) byla naměřena během vln veder trvajících maximálně šest dní. Letošní epizoda tak jako první spojila rekordní teploty s mimořádně dlouhým trváním.
Ještě jedna skutečnost ji řadí suverénně na první místo. Nejdelší vlny veder totiž obvykle přicházejí až ve druhém a třetím letním měsíci. Dosud nejdelší červnové vlny veder trvaly jen šest dní. Ta letošní byla na řadě míst více než dvojnásobně dlouhá.
Počet dní ve vlně veder narůstá
Pohled do historických žebříčků ukazuje velmi výrazný trend. Prakticky všem kategoriím dominují vlny veder z posledních desetiletí, přičemž nejvíce jich připadá na období od roku 2015.
Patrné je to také na počtu dní, které jsou během roku součástí vln veder. Zatímco v 60. až 80. letech činil jejich průměr i na nejteplejších místech kolem pěti dní za rok, od 90. let několikanásobně vzrostl. Od roku 2015 se roční průměr v Polabí a na jižní Moravě pohybuje kolem 20 dní ve vlnách veder.
Ve velké části Česka vévodí této statistice rok 2015, kdy naše území zasáhly hned dvě dlouhé vlny veder. V Lednici například zaznamenali 39 dní, které byly součástí vln veder. K tomuto číslu má letošní rok zatím ještě daleko, rozhodující však budou červenec a srpen.
V Doksanech je rekordní rok 2024 s celkem 36 dny ve vlnách veder. V Ostravě byly naopak nejvýznamnější roky 1992 a 1994, kdy zejména východ Česka zasáhly mimořádně dlouhé epizody horka.
Rostoucí počet, délka i intenzita vln veder nejsou náhodné. S pokračující klimatickou změnou se otepluje atmosféra, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost dlouhých období extrémních teplot. Právě proto dnes historickým tabulkám stále častěji dominují události poslední desetiletí.
