Deset let není zase tak dlouhá doba, aby nás nezajímalo, v jakém světě budeme žít. Vlivný americký think tank Atlantická rada se zeptal téměř 450 profesionálů ze soukromého sektoru, neziskových organizací, vládních institucí i akademické sféry na to, jaké hrozby v roce 2036 předpokládají. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé.
Na otázku, co považují za největší hrozbu pro prosperitu v příštích deseti letech, jen 17 procent účastníků šetření tipovalo „starou dobrou“ změnu klimatu, zato téměř 30 procent respondentů vsadilo na válku mezi velmocemi. Na konkrétnější dotaz, zda v příštích deseti letech vypukne další světová válka, sice většina dotázaných (58,8 %) uvedla, že ne, ale na druhou stranu zbývajících 41,2 procenta předpokládá, že „třetí světová“ je na spadnutí.
ČTĚTE TAKÉ: Trump je nadšený z úderů na Moskvu. Chce podpořit Kyjev, Kreml mluví o zradě
Nejvíce respondentů (43 %) si myslí, že příští globální konflikt začne na Tchaj-wanu, čtvrtina si myslí, že to bude ve východní Evropě. Blízký východ na potenciální ohnisko budoucí světové války pasovalo jen 13 % dotazovaných. Tady se sluší poznamenat, že i když se respondenti rekrutovali ze 72 zemí světa, prakticky polovina z nich pochází z USA, což může jejich vidění budoucích hrozeb ovlivnit. Dotazování navíc probíhalo ještě před vypuknutím války mezi USA a Izraelem na jedné a Íránem a jeho spojenci na druhé straně.
Jaderné zbraně a autonomní AI
Nejde ale jen o válku. Podobný pesimismus sdílela většina respondentů i v otázce jaderných zbraní – celých 85 procent z nich uvedlo, že se v příštích deseti letech počet jejich držitelů zvýší. Naštěstí 78 % účastníků šetření si nemyslí, že by do roku 2036 někdo jadernou zbraň použil.
Čtěte také
Čtěte také
Trump dal tyranům zelenou, svět má problém. Bezpečnostní expert varuje před válkou v Evropě
7. led 2026, 17:01
6 min čtení
Podle bývalé specialistky na politiku v oblasti jaderných zbraní Knihovny Kongresu USA Amy F. Woolfové za těmito obavami stojí rostoucí regionální ambice Číny a bobtnání čínského a severokorejského jaderného arzenálu. „Mohou také odrážet obavy ohledně spolehlivosti amerického jaderného odstrašování a důvěryhodnosti amerického závazku bránit spojence. V Evropě tyto obavy vedly k občasným diskusím mezi americkými spojenci o vybudování nezávislého jaderného odstrašování,“ připomněla Woolfová.
Severoatlantická aliance (NATO) bude podle dotazovaných profesionálů i za deset let stále existovat, měla by ale projít hlubšími změnami. Většina dotázaných (52 %) je přesvědčena, že konflikt na Ukrajině bude v roce 2036 stále probíhat, ale dojde k jeho zamrznutí.
Možná nebude tak zle
Optimističtější byli „přední geostratégové a odborníci na analýzu budoucího vývoje z celého světa“ v otázce umělé inteligence. Ta by podle 56 % z nich měla mít v příštích deseti letech spíše nebo velmi pozitivní dopad. Na druhou stranu velká většina (73 %) varuje před tím, aby se umělá inteligence na bojištích pouštěla do smrtících akcí, aniž by do rozhodovacího procesu vstoupil člověk.
Čtěte také
Čtěte také
Rusové „holdují“ nacistickým symbolům. Domluva na ně neplatí, velitelé jim hrozí útočnou rotou
1. čvc 2026, 16:28
6 min čtení
I přes poněkud pesimistické vidění budoucnosti – 63 % dotazovaných si myslí, že život v roce 2036 bude horší než teď – narýsované průzkumem Atlantické rady, stále existuje naděje, že tak zle zase nebude. Když odhlédneme od faktu, že asi tři čtvrtiny dotazovaných byli muži a stejné procento z nich bylo starších 50 let, nabízí se i paralela se scénáři sci-fi filmů pracujících s blízkou budoucností. Například vize futuristické společnosti Já, robot, v níž se humanoidní roboti zmocní vlády nad lidmi, by se měla uskutečnit již v roce 2035…
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kremlu docházejí vojáci. Dobrovolníků se hlásí stále méně, ve hře je mobilizace úředníků