Zákony

Vládě Andreje Babiše (ANO) dosud prezident Petr Pavel žádný zákon nevetoval. Veto za své prezidentské období udělil pouze dvakrát, v obou případech se jednalo o zákony, které předložil ještě kabinet Petra Fialy (ODS).

O období klidu může však Babiš v příštích měsících přijít. Hlavě státu se podle informací Novinek nelíbí záměr vlády zrušit koncesionářské poplatky bez garance, že média zůstanou na politicích nezávislá, ani novela služebního zákona, která může rozpoutat na úřadech politické čistky.

Vládě by tak kromě opozičních obstrukcí ve Sněmovně a vratek ze Senátu vznikla další překážka v podobě prezidentského veta. „I když může vládní většina veto přehlasovat, akceschopnost vlády to může výrazně zpomalit,“ poznamenal politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy.

Rozpočet Hradu

Vláda začne po prázdninách jednat o státním rozpočtu na příští rok, jehož součástí je i rozpočet Kanceláře prezidenta republiky.  

V letošním roce hospodaří Hrad s 421,9 milionu korun, má o skoro 82 milionů korun méně než v roce 2025. Ponížení rozpočtu bylo odůvodněno ukončením investic do bezpečnostních opatření areálu Pražského hradu, nepromítlo se tedy do nutnosti větších úspor nebo propouštění zaměstnanců.

Další osekání rozpočtu v příštím roce by však mohlo mít i personální dopady.

Výměny ministrů

Premiér potřebuje prezidenta ve chvíli, kdy hodlá ve svém kabinetu přikročit ke změnám. Dle Ústavy je to hlava státu, kdo jmenuje a odvolává členy vlády. V případě, že by se Pavlovi nelíbil kandidát na ministra, kterého by mu navrhl Babiš, může se jmenováním nového člena vlády otálet.

Nakonec může zkusit kandidáta i odmítnout, jako se mu podařilo s nominantem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Riskuje tím však ze strany premiéra kompetenční žalobu u Ústavního soudu.

Kandidáty odmítal v minulosti i prezident Miloš Zeman. Ministrem zahraničí nejmenoval Miroslava Pocheho, ministrem kultury zase Michala Šmardu (oba ČSSD).

Jednání vlády a Sněmovny

Prezident může začít koukat vládě více „pod prsty“. Jednání vlády, Sněmovny nebo Bezpečnostní rady státu se může účastnit kdykoliv chce. „Pokud tam budou témata, která pana prezidenta zajímají, tak se účastnit bude,“ řekl Novinkám šéf Pavlovy komunikace Vít Kolář.

Před summitem NATO se prezident účastnil jak jednání kabinetu, tak i Bezpečnostní rady státu. V březnu byl na jednání Sněmovny, když měla na programu státní rozpočet. Při takové příležitosti v minulosti dolní komoru navštěvoval pravidelně i bývalý prezident Miloš Zeman.

Zahraniční cesty

Na to, jak budou vypadat zahraniční cesty prezidenta, bude mít značný vliv rozhodnutí Ústavního soudu o kompetenční žalobě, kterou Pavel podal kvůli sporům o účast na summitu NATO. Pavel tvrdí, že vláda nemůže omezovat hlavě státu pravomoc „zastupovat stát navenek“.

Ale ani jakékoliv nařízení Ústavního soudu nemusí tahanicím zamezit, ukázalo se to ostatně už při konání summitu NATO v Ankaře, před kterým soudci nařídili vládě, že nesmí prezidentovi v cestě bránit.

„Vláda se to ale snaží prezidentovi alespoň co nejvíce znepříjemnit,“ upozornil politolog Josef Mlejnek, rovněž z Univerzity Karlovy. Ačkoliv bývalo zvykem, že delegace letěla na summit jedním letadlem, vláda trvala na tom, aby Pavel letěl zvlášť. Vytvořila si tak prostor jej kritizovat za zvýšené náklady na cestu.

Letadla

O tom, zda prezident dostane pro svou zahraniční cestu letadlo, nově rozhoduje přímo premiér. Pokud bude chtít hlavě státu cestu zkomplikovat, může jí vládní letoun odepřít.

Novou kompetenci rozhodovat o vyčleňování leteckých kapacit pro přepravu ústavních činitelů má Babiš od března a předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) už odmítl poskytnout vládní letoun pro jeho delegaci na Tchaj-wan.

Pavel však často ke svým cestám využívá obyčejné komerční lety.

Informace

Vláda se může snažit hlavu státu odříznout od informací. Před odletem do Ankary na summit NATO to ostatně sám Pavel zmínil. „Chci slyšet argumenty, protože mám obavu, že by se ke mně jinak informace nedostaly,“ uvedl prezident k jednání vrcholných lídrů států Aliance.

Na nedostatečnou komunikaci s vládou si Hrad stěžoval již v uplynulých týdnech. Mandát na summit NATO získala hlava státu až ve středu večer.

Komunikace příliš nefunguje ani mezi Pavlem a Babišem. Prezident mu kvůli summitu NATO zaslal dva dopisy, premiér je však ignoroval. Nekývl posléze ani na prezidentovu žádost o schůzku.

Podobné je to s informacemi z velvyslanectví a ministerstva zahraničí. Web Hlídací pes upozornil na to, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tok zpráv k prezidentovi omezil. Kanceláři prezidenta republiky údajně přestaly chodit některé depeše velvyslanců a koordinační materiály.

Jednání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice se nekonají už od ledna, kdy na schůzku s hlavou státu Macinka s Babišem nedorazili včas.

Pavel se odříznutí od informací nemá, jak bránit. „Pokud by si chtěl přístup k informacím vydupat u Ústavního soudu, tak to stejně nemusí fungovat. Tak mu ministr Macinka pošle nějaký balík informací, které budou k ničemu. Prezident na to řekne, že jsou k ničemu a Macinka prohlásí, že jsou to skvělé informace,“ poznamenal Mlejnek.

Smlouvy

Prezident podle Ústavy sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. „Nemůže to dělat sám, potřebuje kontrasignaci vlády. A zároveň to nemůže dělat ani vláda sama a potřebuje kontrasignaci prezidenta,“ upozornil odborník na ústavní právo Marek Antoš.

„V zahraniční politice nemůže prezident jednat bez vlády a vláda nemůže jednat bez prezidenta. Shoda je tu vynucovaná Ústavou ČR,“ dodal Antoš s tím, že tato shoda by se měla projevit jak v zastupování státu navenek, tak ve jmenování velvyslanců nebo podpisu mezinárodních smluv.

V praxi bývalo zvykem, že pravomoc sjednávat smlouvy prezident předal ministrovi zahraničí. Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse by si ji však mohl vzít zpět. „Vládě by to mohlo zkomplikovat situaci. Spousta agend je závislých na sjednávání dohod,“ uvedl.

Politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity Praha však takový vývoj neočekává. „Nemyslím si, že nyní bude Pavel všechno odmítat a půjde do ostrého konfliktu. Stejně tak si nemyslím, že půjde do konfliktu Babiš. Protože spor o summit NATO nakonec spíš posílí Pavla,“ poznamenal.

Guvernér ČNB

Stávajícímu guvernérovi České národní banky Aleši Michlovi skončí šestiletý mandát v červenci 2028. Nového guvernéra tak bude jmenovat ten prezident, který vzejde z voleb v lednu 2028. Pavel přitom ještě nesdělil, jestli bude mandát obhajovat.

Na obsazení postu guvernéra hnutí ANO záleží. Má totiž značný vliv na měnovou politiku země a nepřímo třeba na úrokové sazby hypoték. Ty přitom právě hnutí ANO před volbami slibovalo zlevnit. Ke jmenování guvernéra přitom prezident podpis premiéra nepotřebuje.