Jedno nedělní odpoledne, když spalující vedro ve východním Braniborsku ( Německo ) dosáhlo rekordních 41,7 °C, Mario (65 let) zůstal klidný. O dva roky dříve ho silná vlna veder přiměla k tomu, aby si pořídil spotřebič, který vlastní jen málo Němců: klimatizaci.
„Léta jsou čím dál teplejší,“ říká opravář v důchodu v Neuzelle, regionu na německo -polské hranici. Jeho dům patří mezi 6 % domácností v Německu, které mají zabudovanou klimatizaci. „Čím jste starší, tím je horko nepříjemnější,“ říká.
Životy lidí se obrátily vzhůru nohama.
Evropa se klimatizaci dlouhodobě „vyhýbá“, protože ji považuje za hlučnou, esteticky nepříjemnou a během mírného léta za zbytečnou. V Itálii je klimatizací vybaveno přibližně 56 % domácností. Ve Francii toto číslo klesá na 25 % a ve Spojeném království na 5 %.
Kontinent se také obává, že používání klimatizace, která spotřebovává velké množství elektřiny, bude bránit jeho cíli stát se lídrem v boji proti změně klimatu. Evropská unie (EU) si stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů.
Evropa ve skutečnosti zažívá nejrychlejší nárůst teploty na planetě, přičemž teploty jsou nyní přibližně o 2,5 °C vyšší než předindustriální úroveň, ve srovnání s globálním nárůstem o přibližně 1,4 °C.
Během poslední vlny veder byly v západní Evropě nuceny zavřít tisíce škol bez klimatizace, což donutilo rodiče zůstat doma a nepracovat.
Mnoho podniků a továren muselo zastavit nebo omezit výrobu a mnoho železničních tratí bylo narušeno. Ekonomové z ING Bank (Nizozemsko) poznamenali, že tato vlna veder „připomíná lockdowny během pandemie“.
Evropská infrastruktura byla původně navržena pro mnohem chladnější klima, než je dnes. V minulosti teploty v severní polovině kontinentu zřídka překračovaly 32 °C a o hodnotách nad 38 °C se prakticky nemluvilo. Železnice a elektrické sítě nebyly postaveny tak, aby odolaly extrémním teplotám. Mnoho budov také postrádalo konstrukce, které by v létě pomáhaly ochlazovat vzduch, například slunečníky.
Závěsy byly zatažené a balkony bytového domu v Berlíně v Německu byly prázdné.
Restaurace v Paříži ve Francii je kvůli horku prázdná.
Horké počasí a prohlubující se nerovnost v bohatství.
Miliony Evropanů čelí stále nebezpečnějšímu horku, které je nutí zvažovat nejrychlejší a nejúspornější způsoby ochlazení svých domovů. Tato volba se stále více stává spíše sociální než technickou otázkou.
Bohaté domácnosti se přizpůsobují vlně veder instalací tepelných čerpadel, která zajišťují vytápění i chlazení, a modernizací izolace svých domů. Firmy s moderními kancelářemi udržují příjemné vnitřní teploty. Ti, kteří mají druhé domy nebo si mohou dovolit cestovat, se mezitím mohou intenzivním týdnům s vlnami veder vyhnout.
Evropané s nízkými příjmy mají mezitím jen málo možností, jak se s horkem vyrovnat. Mnozí z nich žijí ve špatně izolovaných bytech, bytech v nejvyšších patrech přímo pod střechami pohlcujícími teplo nebo v hustě osídlených městských oblastech s malým nebo žádným zeleným prostorem, který by horko zmírňoval.
Nájemníci obecně nesmí instalovat pevné chladicí systémy bez souhlasu pronajímatele. I u přenosných chladicích zařízení jsou vysoké náklady na elektřinu pro mnoho lidí z dlouhodobého hlediska nedostupné.
Mladí lidé skáčou z mostu do kanálu Saint-Martin v Paříži ve Francii, aby se ochladili.
Zdravotní rizika
Vlny veder nejen způsobují nepohodlí, ale mohou si také vyžádat lidské životy. Loni v červnu zažila Francie jednu z nejhorších vln veder ve své historii, kdy se teploty v mnoha oblastech blížily nebo překračovaly 40 °C. Tato vlna veder údajně způsobila přibližně 1 000 nevysvětlitelných úmrtí, většinou mezi staršími lidmi. Španělsko mezitím zaznamenalo také 327 úmrtí, o nichž se předpokládá, že souvisejí s vlnou veder.
Podle nedávné zprávy Evropského institutu odborových svazů trpí stresem v důsledku vysokých teplot na pracovišti přibližně 130 milionů pracovníků v celé Evropě, což má každoročně za následek 277 000 zranění a 230 úmrtí.
V celém regionu proměnila nejnovější vlna veder nemocnice a pečovatelské domy bez klimatizace v „pece“. Lékaři, zdravotní sestry a pacienti zakrývají okna reflexní fólií, aby zabránili slunečnímu záření.
„Situace je hrozná,“ řekl Wilfrid Sammut, lékař pohotovosti ve Versailles ve Francii. „Dokonce se vyskytly případy, kdy zdravotní sestry a další zdravotnický personál onemocněli, protože nesnesli horko.“
Rakouská poslankyně Lena Schilingová, členka Strany zelených EU, uvedla, že nedávná vlna veder v Evropě byla důsledkem „neschopnosti řešit klimatickou krizi“ a varovala, že zranitelné skupiny potřebují větší ochranu.
Vodní fontány poskytují návštěvníkům u Braniborské brány v Berlíně osvěžující úlevu během vlny veder.
Adaptační úsilí
Několik oblastí v Evropě zrekonstruovalo veřejné budovy, jako jsou školy, muzea a knihovny, na chladicí centra. Tyto „klimatické přístřešky“ jsou obzvláště populární v Barceloně – průkopnickém městě v oblasti urbanistického designu s modelem „superbloků“ – přičemž jejich počet od roku 2020 vzrostl na více než 400. Tento model se nyní šíří po celém Španělsku a mnoha dalších evropských městech, jako je Paříž, Amsterdam a Vídeň.
Ačkoli je klimatizace pro chlazení nemocnic a pečovatelských domů zásadní, odborníci kladou důraz na to, aby se teplo vniklo do interiéru. V jižní Evropě bylo mnoho nových budov navrženo s bílými stěnami a střechami, které odrážejí sluneční světlo, a byly vybaveny okenicemi, žaluziemi a venkovními markýzami – prvky, které severní Evropě v současnosti chybí.
Osoba sedí ve stínu stromu v zahradách Palais-Royal v Paříži.
Posilování přátelství mezi Vietnamem a Spojenými státy.Dne 3. července v rámci programu Tichomořské partnerství – Přátelé Pacifiku 2026 uskutečnila delegace americké armády v Tichomoří, vedená generálporučíkem Joelem Vowellem, zástupcem velitele americké armády v Tichomoří, zdvořilostní návštěvu vojenského velitelství provincie Quang Tri.
Slunečník vyrobený z plachet v Nerji ve Španělsku.
Paříž se pod vedením starostky Anne Hidalgové postavila v čele úsilí o ekologii, vysadila přes 150 000 stromů a vytvořila 63 000 hektarů zelených ploch. Tento systém stromů pomáhá ochlazovat město a poskytuje stín před přímým slunečním zářením. Paříž navíc také snížila produkci tepla tím, že povzbuzuje lidi k jízdě na kole místo autem, buduje více cyklostezek, přeměňuje ulice na pěší zóny a eliminuje parkovací místa pro automobily.
Starší lidé tvoří vysoké procento úmrtí v důsledku vln veder. Některá města, jako například Paříž, vytvořila registrační seznamy, aby úřady mohly proaktivně kontaktovat osoby starší 60 let nebo se zdravotními problémy, když je počasí nadměrně horké.
V Dánsku poskytuje DaneAge Association prostřednictvím svých 170 poboček také službu zdravotních prohlídek pro seniory žijící samy. Program, který začal před více než 30 lety sérií následných hovorů, se nyní přesunul do formátu skupinových „dobrovolnických hovorů“, aby se účast usnadnila. V současné době se v celé zemi v této službě střídá přibližně 1 700 dobrovolníků.
Zdroj: https://phunuvietnam.vn/nang-nong-ky-luc-phep-thu-khong-cua-rieng-chau-au-238260706231950427.htm