Podle deníku se ve švédských obranných plánech na období mezi lety 2025 a 2030 objevilo sedm situací, které vyžadují „prioritní plánování“. Jednou z nich je i invaze na Gotland. Z tohoto ostrova totiž lze řídit námořní a vzdušné operace v oblasti Baltského moře a kontrolovat příliv posil do pobaltských států.
„Pokud máte pod kontrolou Gotland, máte pod kontrolou i Baltské moře,“ prohlásil plukovník Andreas Gustafsson, velitel švédské armády na ostrově. „Musíme si tedy udržet kontrolu nad Gotlandem – v zájmu Švédska, ale i v zájmu NATO,“ cituje britský deník plukovníka.
Podobně situaci vnímá i generální ředitel švédské agentury pro civilní obranu a odolnost (MCF) Mikael Frisell. „Světová situace je velmi vážná a v Baltském moři si uvědomujeme, že se jedná o oblast, kde jsme velmi blízko Rusku a dochází zde k incidentům jak na hladině, tak pod ní,“ uvedl s tím, že Gotland je v současnosti kvůli geografickým důvodům oproti zbytku Švédska napřed ve své připravenosti.
Gustafsson se nicméně nechal slyšet, že ačkoli jej nelze vyloučit, v současné době neexistuje bezprostřední hrozba konvenčního útoku na Gotland. Pravděpodobnější je podle něj špionáž nebo sabotáž. Riziko útoku by se zvýšilo, pokud by Ukrajina s Ruskem dosáhla mírové dohody.
„Riziko spočívá vždy v tom, že Rusko začne jednat zoufale. Čím větší tlak na Rusko působí, tím zoufaleji může jednat,“ konstatoval.
Pokud by však Rusko zaútočilo, Švédsko uvádí, že se hodlá bránit a ponechat své civilisty převážně na místě. Po mobilizaci čítá bojová skupina určená k jeho ochraně přibližně 4500 vojáků. „Samozřejmě bychom Gotland bránili a udělali bychom vše, co je v našich silách, abychom zabránili Rusku získat na Gotlandu oporu,“ řekl Gustafsson.
Posilují obranu
Gotland leží asi 275 kilometrů od Kaliningradu a asi 90 kilometrů od švédské pevniny. Žije tam necelých 61 tisíc lidí. Na vrcholu studené války byly na ostrově čtyři pluky a při plné mobilizaci ho mohlo chránit až 25 tisíc vojáků. V roce 2005 poslední pluk, P18, zrušili a na ostrově zbyl pouze redukovaný prapor. To se však v posledních letech změnilo, v roce 2018 pluk opět založili kvůli rostoucím obavám z Ruska.
„Jednotku P18 budují nebývalou rychlostí. Tento proces ještě urychlila ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu. Od vstupu Švédska do Aliance se ostrov stává pravidelným dějištěm výcvikových cvičení NATO,“ konstatoval deník.
Kromě armády se do obrany ostrova zapojili i civilisté. Gotlandská iniciativa Stark socken (Silná farnost) provedla inventuru zásob na ostrově, včetně vody a elektřiny. Plánuje také zmapovat dostupné zdroje vody. Skupinu založila 49letá Eva Rinbladová, která plánuje zřídit místní bezpečnostní centrum pro případ nouze, kam se budou moci obyvatelé obrátit pro aktuální informace, místo, kde by si mohli uvařit, nabít telefony a v případě potřeby i přespat.
Švédské úřady ještě letos na Gotlandu uskuteční zkušební nouzovou evakuaci stovek lidí z jedné části ostrova do druhé. NATO tam také pravidelně pořádá vojenská cvičení.
Další ruské cíle
Kromě Švédska se na ruskou invazi či provokace připravují také všechny tři pobaltské státy nebo Polsko, jehož premiér Donald Tusk v dubnu varoval, že by takový útok mohl proběhnout v následujících „několika měsících“. V červenci pak své varování opět zopakoval.
„Příští měsíce mohou být kritické pro bezpečnost států na východním křídle NATO, Polsko se připravuje na různé scénáře,“ řekl Tusk. „Nechci nikoho strašit, ale nadcházející měsíce mohou být – mimo jiné i kvůli mírně se měnící povaze války na Ukrajině – opravdu kritické. Zejména v pobaltských státech,“ doplnil.
Polský server Onet s odkazem na pět zdrojů pak uvedl, že by Rusové mohli v následujících měsících zaútočit právě na Polsko.
