Donald Trump se Grónska nevzdává. Na summitu NATO v Ankaře to znovu dal jasně najevo a evropští spojenci si připomněli, že nejde jen o rétorické cvičení. Je to politické téma, se kterým se transatlantické vztahy budou muset dál vyrovnávat. A čím déle jej někteří podceňují, tím větší prostor Trumpovi poskytují.
Mohlo se zdát, že debata o Grónsku pomalu mizí z politické agendy. Pak ale přišel summit NATO v Ankaře a Donald Trump toto téma znovu otevřel, tentokrát při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Jeho sdělení bylo stručné: Grónsko by podle něj měly kontrolovat Spojené státy, nikoli Dánsko. Na svém postoji podle vlastních slov nic nezměnil.
Přinejmenším v rétorické rovině zůstává Trump konzistentní. Žádné konkrétní kroky neoznámil, což odpovídá jeho dlouhodobému stylu politiky. Tvrdá prohlášení často předcházejí vyjednávání, aniž by byla okamžitě následována konkrétními opatřeními.
Strategická logika za politickou rétorikou
Bylo by chybou odbýt Trumpův zájem o Grónsko jako pouhý výstřelek. Za jeho postojem stojí reálné strategické úvahy, které přesahují jednu administrativu. Grónsko leží v centru Arktidy, kde se otevírají nové námořní trasy a nacházejí významná naleziště nerostných surovin. Americká základna Pituffik, dříve známá jako Thule, zde funguje již desítky let a představuje důležitý prvek americké obrany. Rostoucí význam Arktidy navíc přitahuje pozornost všech velmocí.
Z historického pohledu nejde o nový nápad. Spojené státy uvažovaly o koupi Grónska už v roce 1867 a znovu v roce 1910. Po druhé světové válce si na základě dohody z roku 1941 udržely na ostrově vojenskou přítomnost. Trump tak nenavrhuje zcela novou myšlenku, pouze jí dává výrazně větší politickou i mediální pozornost.
Dánsko a Grónsko drží společnou linii
Kodaň i Nuuk v této otázce vystupují jednotně. Grónsko není na prodej. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen to zopakoval začátkem července, když uvedl, že tlak Spojených států pokračuje, ale Grónsko se svého práva na sebeurčení nikdy nevzdá.
Dánsko současně oznámilo posilování obrany v Arktidě a odmítá jakoukoli debatu o převodu svrchovanosti nad ostrovem.
Obě strany si zároveň uvědomují strategický význam spolupráce se Spojenými státy. Trilaterální jednání mezi USA, Dánskem a Grónskem pokračují a podle dostupných informací by do konce roku 2026 mohlo dojít k dohodě o hlubší obranné spolupráci. Grónsko je připraveno rozvíjet bezpečnostní partnerství s Washingtonem, nikoli však za cenu ztráty vlastní autonomie.
Grónská otázka už dávno není jen okrajovým tématem. Stala se jedním z testů transatlantických vztahů i rostoucího významu Arktidy pro bezpečnost NATO. Aliance proto stále více posiluje svou pozornost směrem k severnímu regionu.
Je však nepravděpodobné, že by Spojené státy Grónsko skutečně získaly. Mezinárodní právo, postoj grónské samosprávy i politika Dánska představují velmi silné překážky.
Trump přesto může dosáhnout jiného cíle. Samotné otevírání tohoto tématu vytváří tlak při jednáních o obraně, energetice nebo obchodních vztazích. I bez změny hranic tak může získat politické ústupky v jiných oblastech.
Grónsko se možná nestane součástí Spojených států. Debata o jeho strategickém významu ale zřejmě jen tak neskončí.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT