Dočasná výjimka platila pět let a skončila 3. dubna letošního roku. Umožňovala službám, jako je WhatsApp nebo Messenger, dobrovolně prohledávat komunikaci uživatelů, pokud hledaly materiály související se sexuálním zneužíváním dětí (CSAM). Šlo o výjimku z evropských pravidel na ochranu soukromí elektronické komunikace.
Evropská komise chtěla výjimku prodloužit až do roku 2028. Evropský parlament však návrh letos v březnu odmítl poměrem 311 hlasů proti 228 pro, přičemž 92 europoslanců se hlasování zdrželo. Za běžných okolností by tím legislativní proces skončil.
Tentokrát se to ale nestalo.
Využili právní kličku
Návrh se vrací díky neobvyklému procesnímu postupu, který prosadila nejsilnější frakce Evropského parlamentu – Evropská lidová strana (EPP). Podle serveru Euronews požádala 17. června předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou, aby umožnila pokračování projednávání takzvaného prozatímního spisu. Žádná z ostatních politických skupin proti tomu nevznesla námitky.
Následující den Metsolaová na summitu EU vyzvala evropské lídry, aby s legislativou „pokročili“. Členské státy pak minulý týden přijaly společnou pozici, čímž se návrh dostal do druhého čtení. Evropský parlament o něm bude hlasovat ve čtvrtek.
„I přes moje upozornění přímo na plénu, že hlasováním porušujeme vlastní pravidla, europoslanci rozhodli o zrychlené proceduře v rámci Chat Control 1.0. To znamená, že už ve čtvrtek budeme znovu rozhodovat o prodloužení výjimky, díky které nás mohly platformy šmírovat,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
„Evropští lidovci zneužívají svoji pozici nejsilnější frakce a vrací nám právní kličkou na agendu znovu návrh, který jsme odmítli. Tady už nejde jen o ochranu soukromí, ale i o ochranu naší demokracie. Ne znamená ne,“ dodala.
Anketa
Měli by podle vás europoslanci hlasovat pro schválení Chat Controlu?
Celkem
hlasovalo
1226
čtenářů.
Zastavit návrh může jen absolutní většina
Tentokrát navíc platí jiná pravidla. Protože jde o druhé čtení, nebude k zablokování nebo úpravě návrhu stačit prostá většina přítomných poslanců. Odpůrci budou potřebovat absolutní většinu všech 720 europoslanců, tedy nejméně 361 hlasů.
Europoslanec Ignazio Marino ze skupiny Zelených označil návrh za formu „masového dohledu“. „Děti chrání chytré vymáhání práva, nikoliv skenování soukromých zpráv milionů nevinných lidí,“ burcoval.
Zastánci prodloužení naopak argumentují tím, že bez této výjimky přicházejí vyšetřovatelé o důležitý nástroj pro odhalování materiálů se sexuálním zneužíváním dětí a identifikaci pachatelů.
Ve čtvrtek se přitom nebude hlasovat o definitivní podobě evropského systému boje proti dětské pornografii. Na stole je pouze prodloužení přechodného režimu, který by platformám umožnil dobrovolně pokračovat ve skenování komunikace až do roku 2028.
Na obzoru je ještě přísnější dohled. A povinný
Výjimka je označována jako Chat Control 1.0. Současně ale pokračují jednání o trvalé podobě evropské legislativy známé jako Chat Control 2.0, která je mezi členskými státy i europoslanci dlouhodobě jedním z nejspornějších digitálních návrhů posledních let.
Zatímco u Chat Control 1.0 je skenování komunikace uživatelů dobrovolné, v případě Chat Control 2.0 se jedná o povinném plošném šmírování uživatelů. Zvlášť aktivně prosazuje tuto myšlenku Dánsko, které si Chat Control stanovilo jako jednu z priorit svého loňského předsednictví v Radě EU.
„Musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům,“ prohlásil již dříve Peter Hummelgaard, někdejší dánský ministr spravedlnosti ze strany Sociální demokraté Dánsko, který stál za přísnější podobou šmírovacího návrhu.
I když ochrana dětí před kybernetickými predátory je chvályhodná, odborníci i ochránci soukromí upozorňují, že jde o velmi nebezpečný precedens. Chat Control 2.0 by podle nich znamenal plošné monitorování elektronické komunikace, jak upozornila iniciativa Fight Chat Control.
Historie zná mnoho případů, kdy bezpečnostní systémy a sledovací technologie sloužily k potlačování opozice, sledování novinářů či šikanóznímu dohledu nad běžnými občany.
Ve Švédsku se například před několika lety provalil skandál, kdy zaměstnanci bezpečnostní firmy zneužívali kamerové systémy ke sledování intimního soukromí klientů. Kritici proto varují, že prolomení šifrování či zavedení plošného dohledu by mohlo být v nesprávných rukou devastující – zejména v zemích, kde demokracie není samozřejmostí.
Výsledek čtvrtečního hlasování tak může výrazně ovlivnit nejen další fungování současné výjimky, ale také politickou debatu o tom, jak daleko může Evropská unie zajít při hledání rovnováhy mezi ochranou dětí a právem občanů na soukromou komunikaci.
