Na expedici na palubě výzkumné lodi Falkor (too) se podílel mezinárodní tým vědců z USA, Austrálie, Brazílie a Japonska. Zaměřili se na tzv. střední vrstvu oceánu – prostor mezi hladinou a mořským dnem, který je podle vědců největším životním prostředím na Zemi, ale zároveň patří k nejméně prozkoumaným.
Jak shrnuje například reportáž The Guardian, jde o prostředí, které tvoří zhruba 90 procent obyvatelného prostoru planety, přesto o něm věda ví jen minimum. Podobně upozorňuje i odborný článek ScienceAlert, že právě kombinace nových technologií a genetického sekvenování umožnila identifikovat nové druhy během dnů, nikoliv let.
Tvorové jako z jiné planety
Mezi nově popsanými organismy jsou živočichové, kteří na první pohled působí spíše jako výjevy z jiného světa než reálná fauna. Patří mezi ně například nitkovití červi, devět druhů medúz, sedm siphonoforů, sedm žebernatek či čtyři larvovci.
Vědci narazili také na dva obří jednobuněčné organismy – rhizaria, které jsou viditelné pouhým okem. Jak popisuje ScienceAlert, některé z těchto organismů mají téměř „mimozemský“ vzhled.
Klíčovým faktorem úspěchu expedice nebyl jen samotný sběr vzorků, ale především technologie, která umožnila studovat organismy přímo v jejich přirozeném prostředí. Výzkumné zařízení zahrnovalo mimo jiné dálkově ovládané ponorné systémy s laserovým skenováním, které dokážou vytvářet 3D modely jemných a křehkých organismů bez jejich poškození.
Součástí výbavy byl také tzv. mikroskop Squid, který umožnil poprvé v historii přímo na moři zobrazit živou buněčnou strukturu mikroorganismů. Podle výzkumného shrnutí Bigelow Laboratory umožnila kombinace zobrazovacích metod a genetického sekvenování identifikovat nové druhy v řádu dnů místo let.
Křehký svět, který se dosud nedařilo zkoumat
Vědci upozorňují, že většina organismů v této části oceánu má velmi jemná, želatinová těla. Při klasickém sběru vzorků se často poškodí nebo zcela zničí, což dlouhodobě brzdilo jejich výzkum.
Nové metody umožňují studovat živočichy přímo v jejich přirozeném prostředí, bez nutnosti jejich lovu či konzervace. Data se tak stále častěji převádějí do digitálních modelů, které lze sdílet mezi laboratořemi po celém světě.
Význam těchto objevů nespočívá jen v popisu nových druhů, ale i v lepším pochopení fungování celého oceánského ekosystému. Střední vrstva oceánu hraje zásadní roli v přenosu uhlíku i v denních vertikálních migracích živočichů, kteří se v noci přesouvají k hladině za potravou a přes den se vracejí do hlubin. Tento pohyb ovlivňuje nejen potravní řetězce, ale i globální koloběh živin.
„Neustále mě fascinuje, jak rozmanité způsoby přežití si tyto organismy během evoluce vytvořily. Každý nový objev přináší další otázky,“ říká Karen Osbornová pro The Guardian.
Oceán stále neznáme
Vedoucí vědci expedice upozorňují, že dosavadní objevy jsou pravděpodobně jen zlomkem skutečné biodiverzity v tzv. midwater vrstvě.
„Neustále narážíme na nové formy života, které ukazují, jak málo o oceánu víme,“ zaznívá z výzkumného týmu ve shrnutí expedice. Podle vědců může kombinace nových technologií a mezinárodní spolupráce zásadně změnit způsob, jakým se oceán zkoumá – a výrazně zrychlit tempo objevování nových druhů.
„Pomáháme vytvořit nový přístup k průzkumu oceánů. Spojujeme zkušené taxonomy s vývojáři nových technologií a ukazujeme, že objevování života může být mnohem rychlejší než dosud,“ uvedl vedoucí genetické části výzkumu John Burns z Bigelow Laboratory.
Zdroj: The Guardian, Bigelow, Science alert, divemagazine.com