„Fronta stagnuje,“ uvedl generál v rozhovoru s novinářem Dmitrijem Kolezevem. Útočné skupiny podle něj postupují jen v případě, že nepřítele ve zmíněné oblasti zlikviduje palebná síla, což je obtížné: „Nejsou síly, které by vedly současně boj na zemi i ve vzduchu (s drony), takže je tempo postupu pomalé.“
Za červen postoupili ruští vojáci jen o 30 kilometrů čtverečních, uvedl dříve Institut pro studium války.
Generál se vyjádřil i k velmi optimistickým údajům o postupu, které uváděl prezident Vladimir Putin v rozhovoru s Pavlem Zarubinem, přičemž si pomáhal údaji z generálního štábu, v jehož čele stojí Valerij Gerasimov.
„Zpráva realitu nafukuje asi na dvojnásobek. Je určena výhradně pro (amerického prezidenta Donalda) Trumpa a jeho administrativu. Cílem interview je ovlivnit názor amerického vedení a povzbudit ho k vyjednávání za Trumpovy účasti,“ tvrdí generál.
Přiznal však, že i Putin je klamán. Prezident ale lži, jako tu o dobytí Kupjansku, dále šíří: „Je pro něj důležité, aby byly vojenské zprávy co nejpozitivnější a současně šlo uvést zdroj. Náčelník generálního štábu Gerasimov to pochopil už v době, kdy byl ministrem obrany Sergej Šojgu. Lži kosmických rozměrů jsou vnímány pozitivně a nejsou nijak trestány nebo vyšetřovány. Jak řekl Puškin – není těžké mě oklamat, jsem rád klamán.“
Takovým nafouknutým úspěchem bylo i avizované dobytí Kosťantynivky, dodal v další části rozhovoru. „To je dobrý příklad takového podvodu. Ukrajinci stáhli své hlavní síly před třemi měsíci. Celá Kosťantynivka byla srovnána se zemí, nezůstala tam jediná budova. Celá obec je šedou zónou. Zřejmě potřebovali oznámit nějaký úspěch, a tak oznámili její dobytí.“
Strach, že se lež provalí, v Rusku nepanuje: „Hlavní je být loajální a vždy připravený svalit vinu na podřízené velitele,“ tvrdí generál. Proto podle něj Putin chce mít zprávy s jasnými zdroji. Vše pak může svalit na genštáb.
Dobýt Donbas lze jen za mobilizace
Generál také popsal, jak by šlo dobýt Donbas, kde Ukrajinci drží významná města Slovjansk a Kramatorsk.
„Donbas lze dobýt, jen když bude počet vojáků výrazně větší než počet dronů nepřítele. To vyžaduje nahrazování ztrát tempem 55 000 až 60 000 vojáků měsíčně, což generální štáb požaduje (od politického vedení). Protože zajištění tak výrazného doplnění je v současné době nereálné, lze za stávajících podmínek dobýt Donbas jen když v Kyjevě vypukne vnitropolitická krize,“ poznamenal generál.
Uváděných 60 000 vojáků přitom může být nadsazených, dodal generál: „Potřebují nemožné množství zdrojů, aby nebyli obviněni z profesionální neschopnosti při vedení vojenských operací.“
Mobilizace přijde
Generál proto považuje mobilizaci za pravděpodobnou: „Mobilizace za účelem obsazení Donbasu je naprosto možná, ať už skrytá nebo veřejná, oficiálně vyhlášená. (Mluvčí Kremlu Dmitrij) Peskov 5. července oznámil, že Speciální vojenská operace (což je ruský název pro agresi vůči Ukrajině) přerostla ve válku. Mám podezření, že toto prohlášení nebylo náhodné, protože mobilizace je možná právě během války, nikoli během speciální operace. Vyhlášení všeobecné mobilizace vyžaduje vyhlášení stanného práva, a to je možné pouze při vedení války na obranu státu před vnější hrozbou.“
Peskovova slova proto generál považuje za první krok k mobilizaci. Ta se ale nedá čekat do podzimních voleb v Rusku.
Opět by podle něj šlo o to mít co nejvíce vojáků s automaty, protože se nepodaří dohnat technologický náskok Ukrajiny v dronech: „Šance je v kvantitě, ale ne v kvalitě. Kvalita je přitom klíčová. Zatímco ukrajinské ozbrojené síly použijí jeden dron, Rusko jich (na stejný úkol) potřebuje pět nebo šest.“
To se podle něj nezmění: „Mikroelektroniku, která je základem radarů a systémů umělé inteligence, se v příštích pěti sedmi letech nepodaří oživit. Konstelace satelitů k předávání dat dronům se nebude rozšiřovat nejméně tři roky.“
Generál si není jist, nakolik je účinné nabírání vojáků přísliby peněz: „Hrozbou pro vedení je, že sice budou bojovat za peníze, ale nebudou mít touhu zemřít za Donbas.“
Krym zůstal na okraji
Velitel se vyjádřil i k příčinám situace na Krymu, který je odříznut od zásobování: „Generální štáb je nyní zaměřen na boj o Donbas, Krym ho nezajímá. Krym je třetí nebo čtvrtý v prioritě. Všechno se svalilo na místní vedení, které ve vojenských velitelských strukturách nemá s kým komunikovat.“ Ochranu Krymu podle něj mělo zajistit námořnictvo, ale to se nepovedlo.
Vyjádřil se i k úspěšným ukrajinským útokům na infrastrukturu v týlu: „Systém protivzdušné obrany je považován za účinný, pokud počet zničených vzdušných cílů přesáhne 30 procent. Víc je prostě nemožné. Když se mluví například o čtyřech stech sestřelených cílech, pak jich bylo nejméně patnáct set.“
Podle něj je opět nutné vytvářet dojem, že všichni bojovali jako lvi a všechno sestřelili, až na pár dronů. Dodal, že infrastrukturní objekty zjevně nejsou body, které se chrání. Rozmisťování systému Pancir na střechách budov v Moskvě označil za vrchol kretenismu, protože ty fungují současně se systémy S-400: „Vytváří se iluze.“
Na jaderný útok Rusko nemá
Spekulace o použití jaderných zbraní nebo o útoku na některou z evropských zemí odkazuje generál do říše skazek: „Je to úplná fantazie bez základu. Není tu takový vojensko-ekonomický potenciál.“
Podle něj jsou možné jen hrozby a simulované útoky, ne reálné.
