„V neděli končí platnost cenového výměru i prominutí spotřební daně u nafty, kterou jsme regulovali cenu pohonných hmot,“ potvrdila po pondělním zasedání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Přestože konflikt mezi USA a Íránem stále pokračuje, regulaci lze podle ní provádět pouze v případě mimořádné tržní situace. „Ta podle našeho názoru v tuto chvíli pominula,“ doplnila Schillerová.
Ceny tímto podle analytika investiční společnosti Purple Trading Petra Lajska hned od pondělí vzrostou.
„Do konce měsíce se může průměrná cena benzínu i nafty dostat nad hranici 40 korun za litr,“ řekl Novinkám.
Litr nafty přitom v neděli na tuzemských pumpách stál podle společnosti CCS průměrně 36,76 koruny, zatímco benzín se prodával v průměru za 39,89 koruny.
Benzín teď rychle podraží o desítky haléřů. Cena nafty stoupne i kvůli ukončení snížené spotřební daně výrazně více. Jen návrat na úroveň 9,95 koruny za litr bude znamenat růst konečné ceny o 2,35 koruny za litr.
Když se k tomu připočte vliv ropy, může nafta podražit celkem až o tři koruny. Cena severomořské ropy Brent se během uplynulého víkendu zvedla z mnohaměsíčního dna kolem sedmdesáti dolarů za barel k hranici 78 až 80 dolarů, což odráží obnovené obavy z možného omezení dodávek z Perského zálivu.
Anketa
Souhlasíte s ukončením regulace cen benzinu a nafty?
Celkem
hlasovalo
3121
čtenářů.
Ministryně Schillerová věří, že se jedná o krátkodobý výkyv a situace se uklidní. „Teď vidíme růst na 78 dolarů za barel, protože USA a Írán situaci eskalovaly, ale trhy už na to nereagují tak hystericky,“ podotkla.
Česko má podle ní druhou nejnižší cenu nafty v Evropské unii a také okolní státy podpůrná opatření ukončily.
„V Polsku k 1. červenci kompletně skončila regulace, v Německu k 30. červnu. A v Rakousku nechali na konci května vypršet povinné snižování marží pro rafinérie a čerpací stanice,“ shrnula Schillerová.
Slábne i koruna
Faktorů působících pro řidiče nepříznivě je ale více. Analytik investiční společnosti Finlord Boris Tomčiak upozornil, že se rovněž zvýšily velkoobchodní marže u benzínu a nafty a k tomu ještě oslabila koruna vůči americkému dolaru.
„Růst marží rafinérií přišel proto, že jejich kapacita je omezená. Zejména v Rusku, které je druhým největším exportérem na světě. Poškození tamějších rafinérií po ukrajinských útocích vedlo k zákazu vývozu nafty, a její nabídka tak nyní nepokrývá poptávku,“ vysvětlil Tomčiak.
U benzínu podle něj hraje roli i silná poptávka v důsledku silné motoristické sezóny. U nafty může nedostatek kapacit přetrvat až do konce roku.
Analytik Petr Lajsek ale neočekává, že by se měla opakovat situace z doby po začátku války na konci února, kdy nafta mířila k padesáti korunám za litr.
„Současná reakce trhu je v porovnání s březnem umírněnější. Tehdy se konflikt na Blízkém východě promítal do cen ropy mnohem prudčeji, protože investoři teprve zvažovali riziko širšího regionálního střetu a možného narušení klíčových exportních tras,“ uvedl.
Dnes podle něj trh sice reaguje na další eskalaci citlivě, ale zároveň je patrné, že geopolitické riziko už nevnímá tak vážně jako na jaře.
Klíčovým faktorem zůstává Hormuzský průliv mezi Perským a Ománským zálivem. Touto úzkou námořní trasou běžně prochází pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu LNG. Hrozba omezení dopravy v této oblasti podle Lajska zvyšuje rizikovou přirážku v cenách ropy.
„Pokud by byl průliv opět zcela zablokován a neproplouvaly jím lodě, mohla by ropa Brent krátkodobě vystřelit ještě výše. Zatím se však zdá, že přes průliv stále proudí nižší desítky lodí denně,“ dodal expert.
V úterý bude u čerpacích stanic z rozhodnutí resortu financí stát benzín nejvýše 41,88 a nafta 39,19 koruny.
Schillerová varovala prodejce, že pokud by ukončení regulace chtěli zneužít a neúměrně by zdražovali, je vláda připravena cenové stropy znovu rychle zavést. To platí i v případě, že by se situace na Blízkém východě opět vyhrotila.
