Během posledního červnového týdne letošního roku bylo jasné, že se schyluje k českému absolutnímu teplotnímu maximu. Rekord nakonec padl hned dvakrát. Stanice v Doksanech na Litoměřicku naměřila v sobotu 40,9 °C, v neděli pak dokonce 41,9 stupně.

„Absolutní rekord na území ČR z července 1983 (40,2 °C) se během následujících téměř 43 let posunul jen nepatrně, na 40,4 °C v roce 2012,“ popsal Seznam Zprávám Jan Kyselý, klimatolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Rekordy a extrémy se chovají nevyzpytatelně.“

Ale zatímco všichni sledovali maximální denní teplotu, za pozornost stojí i ta modrá linka, která ukazuje noční minimum. Také tato čára šla totiž nezvykle vzhůru. Nejen v Doksanech, ale po celém Česku. A v městských aglomeracích ještě více.

Podívejte se, jak vypadal konec června v českých krajských městech:

Vidíme, že všech 13 krajských měst v červnu zaznamenalo řetězec horkých dní. Nejdelší řetězy byly v Praze a v Ústí nad Labem, v červnu zde naměřili hned dvanáct dní za sebou s maximálními teplotami nad 30 stupňů.

Nebezpečí neustávajícího horka

Možná ještě varovnější je ale pohled na řetěz „tropických nocí“. Tak meteorologové označují noc, během které teplota nepoklesne pod 20 stupňů Celsia. V Praze se nad touto hranicí držela šest nocí v řadě, v Brně čtyři. V Olomouci, Ústí nad Labem, Karlových Varech a Zlíně pak po třech.

„Hranici 30 °C jsme kdysi stanovili jako zajímavou,“ vysvětluje Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu. „Takové dny ale nebývají problém, pokud se vzduch v noci ochladí pod 20, lépe pod 15 °C. Pokud zůstane teplota i v noci na 20 a více °C, pak se prožívání horké vlny stává složitější a hlavně nemocní a starší lidé mívají vážné zdravotní problémy. Takových nocí za sebou bývalo pár, letos tato situace nastala v 55 lokalitách.“

Když je přes den venku horko, je to nepříjemné, ale jeden den sám o sobě není nebezpečný. Většina lidí totiž může omezit pobyt venku. Problém nastává, pokud stoupá teplota interiérů: „Pokud je horko i uvnitř zástavby a není, jak se ho zbavit, je to psychicky i fyziologicky stresující situace,“ zdůrazňuje Kyselý.

„Minimální teplota je v mnoha ohledech podstatnější než ta maximální,“ připomíná Aleš Urban, který dopady horka na lidské zdraví zkoumá na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. „Zejména z hlediska tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C a domácnosti – a tudíž i lidské tělo – se nemohou dostatečně ochladit.“

V Praze dokonce noční teplota dvě noci za sebou neklesla pod 25 stupňů. To je naprosto bezprecedentní situace, ke které v historii pražských měření – Klementinum měří už od roku 1775 – nikdy nedošlo. Dosud nejvyšší noční minimum bylo 24,5 °C v roce 2021.

V Praze a dalších městech je problém horší i kvůli efektu tepelného ostrova. Ten se tolik neprojevuje u maximálních teplot (které jsme řešili v předchozím článku o horkých dnech). Ale v noci je město výrazně teplejší. „Minimální teploty vzduchu jsou ve městě výrazně vyšší,“ připomíná Jan Geletič z Oddělení komplexních systémů Ústavu informatiky AV ČR. „Laicky řečeno, město chladne výrazně pomaleji, což vede k významné akumulaci tepelné zátěže. Můj osobní odhad rozdílu v noci je okolo 5 až 6 °C.“

Řetězů horkých dní a nocí přibývá

Bylo by možné diskutovat, nakolik je nárůst městské teploty důsledkem tepelných ostrovů a nakolik globální změny klimatu – jde nepochybně o souběh obojího. Z pohledu obyvatel měst je to ale jedno, podstatné jsou důsledky, které zažívají na vlastní zpocenou kůži.

Právě tyto problematické řetězy horkých dní a horkých nocí – kdy se postupně kumuluje teplo a lidé se před ním nemají kam schovat – jsou čím dál častější. To, co bylo dříve zcela neobvyklé, se nyní stává každoroční záležitostí.

Kromě toho, že se zvyšuje počet takových vln, roste i jejich délka. Rekordní je rok 2018, kdy v řadě měst trvala vlna dní nad 25 stupňů Celsia i přes 40 dní. Co se týče vln tropických veder, konkuruje roku 2018 i rok 1994. A na tropické noci (teplota neklesne pod 20 stupňů) zatím trpí hlavně Praha.

Česko v tom není samo. Rekordní vlnu veder zažívá větší část Evropy. A dopady jsou často fatální. V Německu už mají k dispozici první odhady nadúmrtí, které ukazují, že v červnu zemřelo o více než pět tisíc lidí více, než je v daném měsíci obvyklé. Většině z nich bylo nad 75 let. Právě starších lidí se ohrožení týká nejvíce.

Jak ve vedru chránit své zdraví

Souhrn nejčastějších rad českých i mezinárodních zdravotnických institucí pro dny, kdy vnější teploty stoupají nad 30 stupňů.

Doplňujte tekutiny průběžně, ještě dřív, než dostanete žízeň. Odborníci doporučují pít dva až tři litry tekutin denně, při zvýšené tělesné aktivitě pak dvě až čtyři sklenice každou hodinu. Děti a staré lidi, kteří často nemívají pocit žízně, je do pití potřeba nutit.Vyhýbejte se slunci, hlavně kolem poledne. Ve stínu, zejména v přírodě, může být pocitová teplota i o deset nebo více stupňů nižší. Starší nebo nemocní lidé by měli během opravdu horkých dní být obzvláště opatrní.Ochlazujte své tělo. Může pomoci vlažná (raději ne ledová) sprcha, navlhčování kůže například mokrým ručníkem nebo rozprašovačem vody. Chlazení je obzvláště účinné na hlavě, krku, zápěstí.Pozor na teplotní šoky. Velký skok teplot je pro tělo šok, který ho oslabuje a zvyšuje náchylnost vůči nakažlivým nemocem. Proto například není dobré mít klimatizaci nastavenou o deset stupňů níže, než je venkovní teplota. Z chládku do vedra přecházejte pozvolna.Myslete na nejohroženější blízké a kontrolujte je. Mezi nejvíce horkem ohrožené patří lidé nad 65 let, děti do čtyř let, těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní a lidé užívající některé léky, třeba na depresi nebo nespavost. Příbuzné zkontrolujte nebo jim zavolejte, zda jsou v pořádku a zda mají zajištěno pohodlí.Zopakujte si, jak vypadají symptomy přehřátí. Úpal i úžeh patří mezi časté komplikace. Úžeh vzniká působením přímého slunce, úpal obecně působením horka. Oba stavy se projevují podobně: malátnost, bolest hlavy, zvýšená tělesná teplota, nevolnost, u úžehu jsou navíc známky popálení kůže, u úpalu se přidává zvýšený tep a zrychlené dýchání. V obou případech platí stejný postup: uložte postiženého na chladné místo, doplňte tekutiny (ne ledové) a v případě vážnějších problémů vyhledejte lékařskou pomoc (více o úpalu, úžehu a dalších onemocněních způsobených horkem).

Podívejte se na přehled řad horkých dní ve vybraných českých městech v historii a současnosti: