Podle aktuálních dat výzkumné agentury STEM/MARK mezi
českými dovolenkáři letos převažuje zahraničí. Výsledky totiž
ukazují, že pouze za hranice míří 53 procent z nich, zatímco jen po
Česku plánuje cestovat 34 procent lidí. Mnozí Češi přitom míří
(opět) do Chorvatska. Jihoevropská země je ovšem
v posledních dnech sužována rozmary počasí. V jejich důsledku
byli lidé nuceni hromadně utíkat.
IMG-1
Hladina moře jako na houpačce
V posledních dnech prošla Chorvatskem série bouří.
Zaznamenána byla dokonce meteotsunami. Ačkoli škody nejsou nijak výrazné a
nebyla hlášena ani žádná zranění, silné bouře donutily místní
i návštěvníky ze zahraniční utíkat. Meteotsunami postihla především
oblíbené letovisko Stari Grad na ostrově Hvar. Kolem 23. hodiny se
zde moře v krátké době prudce zvedlo zhruba o 30 centimetrů, načež
ustoupilo o 60 centimetrů pod obvyklou úroveň a nechalo některé lodě
uvízlé na mělčině.
„Ve velmi
krátké době moře zaplavilo celé staré centrum města, nábřeží, ulice a
všechny budovy podél nábřeží. Měli jsme četné zásahy, odčerpávali
vodu z restaurací, kaváren a domů. Zároveň nám dělali problémy
lodě, jejichž ukotvení se silou moře porušilo, takže se rozptýlily na
všechny strany,“ uvedl velitel sboru místních dobrovolných hasičů
Nikša Duževič.
Stari Grad, kde byl už v polovině 19. století vlivem
meteotsunami zaznamenán vzestup hladiny moře až o 1,2 metru, však nebyl
jedinou oblastí, kterou silné bouře v rámci Chorvatska zasáhly. Postiženo bylo také město Petrinja nebo
pobřežní letovisko Zadar, kde silný vítr vyvracel stromy, které
následně zasypávaly silnice. Velké vlny přitom vyplavily jednu
z plachetnic na břeh.
Zasaženo bylo také souostroví Kornati, kde moře na ostrově
Levrnaka zaplavilo místní hospůdku, zatímco zde turisté večeřeli.
,
Meteotsunami může být extrémní
Meteotsunami nebývá příliš obvyklá, přesto se na
Zemi objevuje mnohokrát do roka. Její následky přitom mohou být tragické.
Letos v lednu například překvapila desítky turistů na pláži u argentinského
města Santa Clara del Mar. 35 lidí bylo hospitalizováno s lehkým
zraněním a jeden muž s infarktem. Tento meteorologický jev zde ovšem
zavinil smrt 29letého muže. Velká vlna jej totiž strhla do moře,
kde narazil hlavou na skálu. Může se tedy jednat o skutečně nebezpečnou
událost.
Nejsilnější zaznamenaná meteotsunami na světě totiž
„úřadovala“ 21. června 1978 ve městě Vela Luka na ostrově Korčula.
Ačkoli nebyly hlášeny oběti na životech, mimořádné výkyvy hladiny způsobily
masivní škody ve výši 7 milionů dolarů, což byla čtvrtina tehdejších
příjmů ostrova. Ničivý cyklus rychlého zaplavení a odplavení
vody se během rána toho dne několikrát opakoval. A vlny tehdy dosahovaly
výšky až 6 metrů!
Co je vlastně meteotsunami?
Jistě jste slyšeli o tsunami, což jsou obří
oceánské vlny, které způsobuje zemětřesení, a mimo jiné mohou za katastrofu
jaderné elektrárny Fukušima. Meteotsunami neboli meteorologická tsunami
se liší v tom, že na vině není třesení Země, ale velká vlna či vlny vznikají
v důsledku prudkých výkyvů tlaku vzduchu. Ty jsou často spojeny
s rychle se pohybujícími povětrnostními jevy, mezi které patří silné
bouřky, bouře a bouřkové fronty. Vyskytují se přitom po celém světě a
jejich vlivem končívají často lodě na pobřeží. Právě mořská plavidla
si přitom Češi
půjčují na dovolené stále častěji.