Doteky jsou u nich velmi důležité. „Utužují tak vazby mezi sebou,“ vysvětluje vrchní chovatel primátů Martin Vojáček. Matky potomky stále ještě kojí, ti už ale ochutnávají i zeleninu, semena, ořechy a hmyz. „Dvě mláďata jsou v rámci evropských zoo mimořádný úspěch. Loni bylo v evropském záchranném programu odchováno jen jedno,“ dodává Vojáček. Chov talapoinů je podle něj složitý proto, že jsou plaší a snadno podléhají stresu.

Štěbetají a plavou

Talapoini mají štěbetavý hlas podobný ptačímu. Jelikož jsou malí, v korunách stromů se lehce ztratí. Proto bývají v přírodě stěží zahlédnutelní. Navíc mají svrchu olivově zelenou až šedozelenou srst, na bocích a končetinách žlutým nádechem. Vyskytují se v tropických lesích středozápadní Afriky, severně od řeky Kongo. S oblibou obývají vodou zaplavené oblasti a jako jedny z mála opic dobře plavou, a dokonce se za potravou i potápějí…

Šest členů

V pražské skupině jsou tři samice, chovný samec a dvě mláďata, z nichž jedno se narodilo v lednu a druhé o měsíc později.

Gepardí paterčata nešetří úsměvy: Na tom světě je ale sranda!