Evropská asociace obchodníků s obilím Coceral v mimořádné červencové prognóze snížila očekávanou produkci obilovin v EU a Británii z červnových 295,5 milionu na 286,6 milionu tun. Ve srovnání s loňskem má být sklizeň nižší o 23,4 milionu tun, tento celý meziroční rozdíl ale nelze připsat pouze vedrům. Bezprostřední revize po červnové vlně horka činila přibližně devět milionů tun.
Analýza britské Energy and Climate Intelligence Unit ocenila hrubý výpadek produkce na dvě až 2,3 miliardy eur. Po započtení lepších vyhlídek v Bulharsku, Rumunsku, Itálii a Finsku vychází čistá změna proti červnové prognóze přibližně na 1,79 miliardy eur.
Kukuřice dostala ránu během opylování
Přibližně polovinu snížení evropské prognózy tvoří kukuřice. Coceral zredukoval odhad její sklizně z 57,2 milionu na 52,7 milionu tun. Extrémní teploty přišly během opylování, kdy horko snižuje životaschopnost pylu a brzdí další vývoj rostliny.
U pšenice se očekávaná produkce snížila ze 143,7 milionu na 140,8 milionu tun. Vedra zasáhla období nalévání zrna ve střední a jižní Francii, jižním Německu, Rakousku, Polsku a Maďarsku. Více než ozimý ječmen utrpěl jarní ječmen, který při nástupu vysokých teplot ještě nebyl dostatečně vyvinutý.
Největší absolutní propad připadá na Francii. Její odhad celkové sklizně byl snížen o 4,1 milionu tun, což při současných cenách odpovídá zhruba 891 milionům eur. Samotná prognóza produkce kukuřice klesla o 3,35 milionu tun na 9,4 milionu tun, tedy pod výsledek dosažený během silného sucha v roce 2022.
Maďarská prognóza se snížila o 2,4 milionu tun v hodnotě přibližně 444 milionů eur. Španělsko přišlo v novém odhadu o 1,4 milionu tun za 276 milionů eur a podobný objem byl odečten Německu, kde měla ztracená produkce hodnotu kolem 233 milionů eur.
Rekordní červen vysušil půdu i řeky
Červen 2026 byl podle dat unijní klimatické služby Copernicus nejteplejším červnem v historii měření pro západní Evropu. Průměrná teplota v regionu byla 20,74 stupně, tedy o 3,06 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Evropa jako celek zažila druhý nejteplejší červen v dostupné datové řadě.
Horko doprovázelo sucho ve velké části západní, střední a východní Evropy. Průtoky řek byly podprůměrné ve Francii i v rozsáhlých částech střední a východní Evropy, zatímco vysychající půda dále zhoršovala podmínky pro plodiny.
Analýza World Weather Attribution dospěla k závěru, že takto intenzivní červnové teploty by byly v klimatu před padesáti lety prakticky nemožné. Lidské emise skleníkových plynů podle vědců pravděpodobnost i intenzitu podobných vln horka výrazně zvýšily.
Méně kukuřice může zvýšit dovoz i cenu krmiv
Slabší kukuřičná sklizeň může zvýšit evropskou poptávku po dodávkách z Ukrajiny, Brazílie a dalších vývozců. Evropská unie se v horších sklizňových letech stává čistým dovozcem kukuřice, která slouží především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Vyšší náklady se proto mohou v dalších měsících přenášet také na chovatele.
Menší francouzská sklizeň pšenice může omezit množství dostupné pro vývoz do severní a západní Afriky. Dopad na světové ceny však bude záviset také na sklizních v jižní polokouli na konci roku 2026 a začátku roku 2027.
Dvě miliardy eur zároveň nelze automaticky chápat jako přímou ztrátu příjmů nebo zisku všech evropských farmářů. Jde o hodnotu produkce odečtené z prognóz při použití aktuálních výkupních cen. Některým pěstitelům může nižší nabídka přinést vyšší cenu za úrodu, která vedra přežila. Jiní prodali obilí dopředu a z případného zdražení nebudou těžit.
Obzvlášť složitá je situace v Maďarsku, kde se pokles očekávané produkce spojil s nižšími domácími cenami a konkurencí levnějšího obilí z oblasti Černého moře. Tamní farmáři tak mohou nést objemovou ztrátu bez kompenzace v podobě vyšších cen.