Kypr se dlouho připravoval na svůj velký okamžik – šestiměsíční předsednictví Evropské unie. Tým čítající 250 lidí, ambiciózní program, příležitost ukázat, že malý ostrovní stát dokáže vést sedmadvacítku. A pak přišel 28. únor a s ním americká a izraelská operace „Epická zuřivost“ proti íránským jaderným zařízením. 

Útok zabil nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Írán odpověděl vlnou odvetných úderů – a Kypr jako nejbližší člen EU k Blízkému východu, se ocitl v oku bouře.

Íránský dron zasáhl britskou vojenskou základnu Akrotiri na ostrově. Generál Ebrahim Jabbari z Íránských revolučních gard pohrozil, že „vypálíme na Kypr tolik raket“, aby americké síly nemohly používat tamní základny. Tohle není rétorika, kterou chcete slyšet, když máte hostit ministry zahraničí celé Unie.

Když se summit ruší kvůli bezpečnosti

Kyperská vláda musela narychlo zrušit schůzku ministrů pro evropské záležitosti, kde se mělo jednat o sedmiletém rozpočtu EU a o cestě Ukrajiny a Moldavska do Unie. Padlo i zasedání ministrů kultury, summit o vzácných onemocněních. Aerolinky ruší lety, americké ministerstvo zahraničí varuje občany před cestami na ostrov. Řecko posílá válečné lodě a stíhačky, Francie vysílá fregaty a systémy protivzdušné obrany.

Konference kybernetické agentury ENISA v letovisku Ayia Napa zatím stále figuruje v kalendáři na 15. dubna – registrace jsou otevřené. Ale kdo ví, jak dlouho to vydrží.

„Předsednictví Kypru pokračuje v práci podle plánu,“ ujišťuje kyperský úředník. Diplomaté z jiných zemí EU ale přiznávají realitu: „Je to malé místo v nejisté pozici. Jejich pozornost se pochopitelně přesouvá z předsednictví na národní bezpečnost.“

Profesionalita uprostřed chaosu

Kyperský tým v Bruselu tlačí legislativu vpřed a zároveň koordinuje unijní reakci na válku. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová svolala videokonferenci ministrů zahraničí. V úterý zasedala krizová skupina pro integrovanou politickou reakci. Experti řeší evakuaci občanů EU z konfliktní zóny. „Předsednictví je pro Kypr diplomaticky velká věc,“ říká unijní úředník, „takže je opravdu nešťastné, že se tohle stalo uprostřed předsednictví.“

Když se geografie stane osudem

Kypr chtěl své předsednictví využít k tomu, aby ukázal, jakou zemí dnes je – stabilní, odolnou, s ekonomikou rostoucí nadprůměrným tempem. Náměstkyně ministryně pro evropské záležitosti Marilena Raouna na začátku roku mluvila o příležitosti prezentovat „naše přednosti jako jediného člena EU v našem regionu“.

Jenže právě tento region se teď mění v bojiště. Konflikt, který si už vyžádal nejméně 555 obětí a vyšrouboval ceny ropy a zemního plynu na světových trzích, ukazuje, jak křehká může být pozice malého státu na křižovatce velkých zájmů. Kypr se dlouhodobě snažil hrát roli v evropské a americké politice na Blízkém východě. Teď se ale místo diplomacie musí zabývat tím, kam schovat ministry.

„Tohle je typ věci, která může změnit celou agendu EU,“ říká diplomat z jiné členské země. „Od energetiky přes dopravu po migraci – důsledky mohou být obrovské a plány Kypru pro předsednictví se možná budou muset přizpůsobit.“

Dokáže malý ostrovní stát vést Evropskou unii uprostřed války, která se odehrává doslova za jeho humny? A co to vypovídá o zranitelnosti celého projektu, když se předsedající země ocitne pod palbou?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT