Když prezident Petr Pavel přijal před několika dny na lánském zámku mladé političky a politiky, bylo na první pohled zřejmé, jak česká politika za poslední dobu omládla. Nikdy dříve nesedělo ve sněmovně tolik poslanců a poslankyň do 35 let jako od loňských parlamentních voleb.

„Jezdila jsem osm let metrem na gymnázium a po cestě jsem četla zprávy. Nelíbilo se mi, že byly o samých hádkách v politice. Nikdy jsem neviděla snahy hledat konstruktivní řešení, proto jsem se rozhodla vstoupit do politiky,“ vysvětlovala Pavlovi svou motivaci nejmladší poslankyně Julie Smejkalová za STAN, které je 22 let.

S některými z mladých politiků se prezident dával do řeči, mnozí se s ním chtěli fotografovat. Bylo zřejmé, že si vzájemně rozumí. Proto ani nepřekvapí, že prezident Pavel je příznivcem nápadu, aby volební právo v komunálních volbách měli mladí už od 16 let.

„Já bych byl pro, protože si myslím, že dnešní mladí už mají rozhled, který mnohdy jsme my neměli ani ve dvaceti. Mnoho mladých má zájem o to, co se kolem nich děje a už v průběhu studia se různě angažují ve prospěch něčeho, co jim dává smysl. Což dřív nebylo úplně běžné,“ prohlásil už v roce 2024. Od té doby to několikrát v různých obměnách potvrdil.

Studenti se k návrhu staví pozitivně

Když se Aktuálně.cz mladých politiků v Lánech ptalo na jejich názor, vesměs se jim možnost, aby mohli v komunálních volbách hlasovat občané už od 16 let, zamlouvala.

Podobně se vyjadřují také zástupci Středoškolské unie, s nimiž redakce mluvila při setkání v Brně. „Jsem tomu otevřený, bylo by to úžasné. Komunální volby jsou k tomu strašně dobrý nápad,“ sdělil mezi nimi například Kuba.

„Jsem pro, mám ve svém okolí mnoho mladých, které politika zajímá a měli by mít možnost volit,“ přidala se Eva. „Mnoho mladých je v tomto vzdělanější než někteří starší,“ domnívají se Tereza, Michal i někteří další.

„Mladí lidé, kteří budou volit v komunálních volbách v 16 letech, tak budou mnohem lépe připraveni volit v 18 v parlamentních volbách,“ prohlásil Jáchym.

Objevily se ale i nesouhlasné názory. „Mimo naši bublinu se mladí moc o politiku nezajímají,“ oponoval Michal.

TOP 09 je pro, vládní koalice proti

Návrhu se chopila TOP 09, která s ním minulý měsíc vystoupila veřejně. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel si postěžoval, že šestnáctiletí nesou odpovědnost, ale nemají odpovídající hlas.

„V 16 letech můžeš pracovat, platit daně, studovat obor, který ovlivní celý tvůj život, jezdit na brigády, podílet se na chodu společnosti a nést důsledky politických rozhodnutí. Přesto nemůžeš rozhodovat o tom, kdo ta rozhodnutí dělá v místě, kde žiješ,“ uvedl.

Jako v případě jakýchkoliv jiných návrhů, které musí projít sněmovnou, bylo zásadní stanovisko vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Ta byla proti. Proti takovému volebnímu právo vystoupil ministr spravedlnosti Jaromír Tejc, vláda jako celek i úředníci.

Tejc argumentoval tím, že člověk dosahuje zralosti údajně až v 18 letech. To je obecně přijímaná hranice, při které člověk dosahuje zralosti. Jakékoliv smlouvy a jednání mohou zavazovat třetí osoby, až když je uzavře osoba zletilá, tedy 18letá,“ tvrdil ministr, který často mluví obdobně jako Babiš.

Vláda tvrdila, že osoby mladší 18 let jsou většinou stále ještě žáky středních škol a učilišť a lze je považovat za skupinu zvláště zranitelnou, pokud jde o jejich možné ovlivňování.

„Je potřeba pamatovat na náklady“

Proti byl i ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Tomáš Jírovec, který si stěžoval, že prý by něco takového přineslo „metodickou komplikaci“.

„Na změnu čísílka a dalších externalit ve volebním procesu musíme reagovat v rámci tisku hlasovacích lístků. Ty dva nové ročníky znamenají zvýšení nákladů na tisk hlasovacích lístků a jejich distribuci. Na to je potřeba pamatovat,“ řekl Jírovec.

Pokud jde o zahraničí, země mají různou hranici, často je 18 let. Ale například v sousedním Německu můžou ve většina spolkových zemí volit v komunálních volbách už lidé od 16 let. V Rakousku a na Maltě můžou v tomto věku volit mladí lidé ve všech volbách.