Muž z Prostějova koncem ledna zveřejnil na sociální síti Facebook svůj příspěvek týkající se plánované dovolené. Netrvalo dlouho a kontaktovala ho osoba, která vystupovala pod jménem Sabina.
„Slovo dalo slovo a probíhala mezi nimi komunikace prostřednictvím dalších komunikačních aplikací. Po vzájemné domluvě měl poškozený vycestovat na dovolenou na Bali. Ze svého bankovního účtu odeslal částku přes 32 tisíc korun jako zálohu za ubytování a letenky,“ informovala policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Po převodu peněz byly muži elektronicky zaslány faktura a letenky, které na první pohled vypadaly jako pravé. „Od té doby veškerá komunikace skončila a kontakt se zprostředkovatelkou již nebyl možný. Později poškozený našel na sociální síti upozornění, že by se mohlo jednat o podvodné jednání ze strany osoby vystupující pod uvedeným jménem. Pokusil se ji opětovně kontaktovat, avšak bez úspěchu,“ uvedla Zajícová.
Nabídka na sociální síti
Obětí podobného podvodu se staly čtyřiačtyřicetiletá žena a její sestra z Olomouce. První z nich se obrátila na olomoucké policisty.
Žena našla na sociální síti nabídku zajištění letenek na Bali. Zkontaktovala se s nabízející osobou, která na sociální síti vystupovala i v tomto případě jako žena jménem Sabina. Tvrdila, že její rodina zrušila dovolenou, a proto tyto letenky nabízí.
„Obě ženy se spojily také telefonicky. Společně se domluvily na koupi čtyř letenek za částku 47 tisíc korun, kterou poškozená záhy uhradila. Dokonce jí přišla faktura za platbu. Jelikož nic nenasvědčovalo podvodnému jednání, zavolala také své sestře, která si postupně objednala další tři letenky. Dohromady tak obě ženy přišly o 92 tisíc korun,“ konstatovala policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
Že se nejspíš stala obětí podvodu, zjistila i žena z Olomouce na sociální síti, kde se objevilo několik osob, které stejným způsobem žena podvedla. Proto ihned zkontaktovala prodávající a stornovala letenky. Jelikož jí dosud nebyly vráceny peníze a prodávající přestala komunikovat, obrátila se na policii.
Oba případy šetří policisté pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu.
„Apelujeme na občany, aby byli při nákupech v online prostoru obezřetní. Před nákupem si zjistěte, zda je prodejce spolehlivý. Můžete zkontrolovat recenze nebo se zeptat na zkušenosti jiných lidí. Buďte skeptičtí k příliš výhodným nabídkám – pokud je nabídka příliš levná, může to být varování. Porovnejte cenu s ostatními nabídkami na trhu,“ dodala radu na závěr Skoupilová.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Nebezpečí číhá i na Bookingu
Nebezpečí přitom nečíhá jenom na sociálních sítích či diskuzních fórech, výrazně přibylo již v uplynulém roce podvodů prostřednictvím portálu Booking.com. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně sofistikované podvody, nachytat se mohou i jinak obezřetní uživatelé.
Experti na kybernetickou bezpečnost upozorňují, že samotný web Booking.com nebyl přímo napaden. Místo toho se kybernetičtí zločinci zaměřili na proniknutí do administrativních systémů jednotlivých hotelů, které tento portál využívají.
Podle výzkumníků z kyberbezpečnostní společnosti Secureworks hackeři nejprve lstivě přesvědčí personál hotelů ke stažení škodlivého softwaru Vidar Infostealer, který jim zašlou prostřednictvím e-mailu. V něm se vydávají za bývalého hosta, jenž údajně zapomněl v hotelovém pokoji svůj cestovní pas.
Následně zločinci posílají personálu odkaz na Disk Google s tvrzením, že obsahuje obrázek pasu. Avšak místo toho odkaz vede na škodlivý software, který automaticky prohledá hotelové systémy a získá přístup k účtům na Booking.com.
Poté se hackeři přihlašují na zmiňovaný cestovatelský portál, přičemž mají možnost vidět všechny zákazníky s aktuální rezervací. V dalším kroku využívají oficiální aplikaci Booking.com k posílání zpráv zákazníkům a vyzývají je k platbě. Peníze ovšem nejdou na účet hotelu, ale přímo do kapsy kyberšmejdů.
Používat selský rozum
Tento případ jasně ukazuje, že ani při komunikaci z oficiálních kanálů uživatelé nemají stoprocentní jistotu, že nebudou podvedeni. Vinen není přímo ani portál Booking.com, tento případ ale vyvolává otázky o tom, jak cestovatelské platformy přistupují k ochraně svých zákazníků a hotelových partnerů před kybernetickými hrozbami.
Samotní uživatelé by měli být velmi obezřetní a pečlivě kontrolovat, kam posílají peníze. Pokud hledají ubytování ve Francii, pravděpodobně po nich nebude nikdo požadovat platbu na účet v Moldavsku – při podobných pochybnostech by se mělo v hlavě rozsvítit varovné červené světýlko. Nejlepší je v takovém případě kontaktovat hotel přímo, klidně telefonicky, a platbu ověřit.
Foto: Policie ČR
Před falešnými nabídkami varují policisté opakovaně.
