Globální teploty mořské hladiny dosáhly ve středu již padesátého rekordně teplého dne v řadě. Očekává se, že budou během dalších měsíců dále růst a udržovat se na rekordních nebo téměř rekordních hodnotách.
Hlavní příčinou je rychle sílící jev El Niño. Jedná se o teplou fázi oceánsko-atmosférické cirkulace El Niño – Jižní oscilace (ENSO), která se vyznačuje nadprůměrnými teplotami mořské hladiny v tropickém Pacifiku.
V hlavní sledované oblasti Niño 3.4 ve střední části tropického Pacifiku dosahovaly v červnu odchylky teploty mořské hladiny přibližně +1,5 °C. V posledních týdnech však došlo k dalšímu výraznému nárůstu a v polovině července se teplotní anomálie trvale dostaly nad hranici +2 °C.
Po překročení této hranice je jev klasifikován jako velmi silný a někdy označován jako super El Niño. Řada meteorologických organizací dnes používá také novější index RONI, který zohledňuje i aktuální teploty ostatních rovníkových oblastí oceánu a omezuje tak vliv dlouhodobého oteplování klimatu. Také jeho hodnoty se však už blíží hranici +2 °C.
2026’s developing Super El Niño is neck and neck with 1997 as the strongest El Niño for late July on record, using the relative Oceanic Niño Index (RONI), which takes into account warming relative to the rest of the ocean. Using the raw Oceanic Niño Index (ONI), 2026 is blowing… pic.twitter.com/U6bemyA7CE
— Colin McCarthy (@US_Stormwatch) July 22, 2026
Super El Niño vede k ještě výraznějším změnám počasí po celém světě. Události s velkým dopadem, jako jsou ničivé záplavy, silná sucha nebo intenzivní vlny veder, se mohou vyskytovat častěji nebo být výraznější než při běžném El Niñu.
Největší dopady se očekávají v zimě
Některé projevy už začínají být patrné během letošního léta, hlavní pozornost se však upírá k vrcholu jevu, který by měl nastat na přelomu podzimu a zimy.
Řada klimatických modelů naznačuje, že hodnoty indexu RONI by mohly překročit +3 °C. Pokud by se tyto předpovědi naplnily, jednalo by se o nejsilnější El Niño od začátku měření v roce 1850.
S potenciálně rekordně silným super El Niñem bychom se mohli ocitnout na dosud neprobádaném území z hlediska atmosférických podmínek. Právě proto Světová meteorologická organizace (WMO) upozorňuje na nutnost připravit se na možné dopady, zejména v tropických oblastech.
Podle portálu Severe Weather Europe se nejvýraznější důsledky na severní polokouli obvykle projevují během zimy, kdy je vliv El Niña nejsilnější. Nejvýraznější odezva se rozvíjí nad Severní Amerikou, zatímco Evropa na tento jev reaguje zpravidla mnohem slaběji.
Statistiky však ukazují, že zimy v Evropě bývají během působení El Niña často teplejší než obvykle. Silné El Niño může také zvýšit pravděpodobnost narušení polárního víru v průběhu zimy. To může následně přispět k častějším výkyvům počasí, včetně propadů studeného vzduchu ve středních zeměpisných šířkách.
El Niño – Jižní oscilace (ENSO)
El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je nepravidelný periodický jev ve východní oblasti tropického Pacifiku, při kterém dochází ke změně povrchových teplot moře a narušení Walkerovy cirkulace, během níž může dojít k oslabení, nebo dokonce obrácení pasátů. To může mít významný vliv nejen na regionální, ale i na celosvětové klima. Fázi ENSO určujeme podle teplotních anomálií (teplejší nebo chladnější) v oblasti mezi 120° a 180° západní délky.
El Niño je teplá fáze ENSO, která nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niña dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.
La Niña je studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Dochází při ní k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.