Společně přišli v polovině července zatančit a na chvíli vyvést seniory na červený koberec v rámci tradiční módní přehlídky v Centru RoSa v pražských Kobylisích. „Několikrát za rok děláme nějaké akce pro dobrou věc, toto je jedna z nich,“ říkají. Podle Kateřiny je důležité propojovat generace, Vávra zase dodává, že péče o seniory je něco, co se člověku jednou vrátí.
Pořád ještě trvá vaše taneční spojení po StarDance?
VÁVRA: To není ani kariéra, ale takový dlouhotrvající zážitek. Měl jsem možnost poznat tanec úplně jinak než jen z půlnoční zábavy.
Kolik už jste toho společně odtančili?
KATEŘINA: Něco přes dvacet plesů a akcí.
V jakém tanci jste se nejvíc našli?
VÁVRA: Máme čtyři tance, které dokážeme dát z fleku. Cha-chu, quickstep, waltz a tango.
KATEŘINA: Nejvíc tě ale StarDance začala bavit, když ses našel při quickstepu, kde jsi sjel schody na kajaku a pak jsme tancovali s pádlem.
VÁVRA: To byla skvělá věc.
Pořád ještě tančíte quickstep s pádlem?
KATEŘINA: Jasně, vozíme ho s sebou!
VÁVRA: Ale kajak už netaháme, místo toho dělám sklouznutí na kolenou.
Během StarDance jste prý zvládli desítky zvedaček. Je to pravda?
KATEŘINA: To spočítal můj manžel, sestříhal video jen z našich zvedaček. Bylo jich myslím třicet sedm.
VÁVRA: Neudělali jsme ale jednu zvedačku třicet sedmkrát. Bylo to třicet sedm různých zvedaček a pořád v nich pokračujeme.
Kateřina Bartuněk Hrstková a Oskar Hes
Katko, jaký je rozdíl mezi tancem se sportovcem a hercem?
KATEŘINA: Hlavně v přístupu k tréninku. Vávra je zvyklý makat a na parketu nechal duši. Trénovali jsme podstatně déle a víc než s Oskarem.
VÁVRA: Moje doba na tréninku byla daná tím, že jsem netančil a musel jsem se k výsledku propracovat. Jinak by to nedopadlo dobře.
Nakonec se to ale povedlo.
VÁVRA: Ke konci už bylo učení výrazně rychlejší. Bavilo mě sledovat svůj posun. Na začátku jsem nechápal, jak si mám kroky zapamatovat, a na konci už jsem věděl, co dělat. Klidně bych dal ještě deset kol!
Vávro, sledoval jste Kateřinu, když další rok tančila s Oskarem Hesem a vyhráli StarDance?
VÁVRA: Samozřejmě jsem jim fandil, byl jsem se podívat i na tréninky. V tu dobu jsem byl na Novém Zélandu, viděl jsem jen první dvě kola, ale byl jsem přesvědčený, že pokud nevyhrají, bude něco špatně.
Jaký pro vás byl zážitek z Asia Express s odstupem času?
VÁVRA: Hodnotím to jako velice pozitivní zkušenost. Když se mě někdo zeptá, jestli bych do toho šel znovu, říkám, že klidně. Každý den byl naplněný zážitky. Jen mi chyběly divoké řeky.
Kateřino, co vás na jeho cestě nejvíc zaujalo?
KATEŘÍNA: Záviděla jsem mu hlavně to, že byl celý měsíc bez telefonu.
Jak jste to zvládl?
VÁVRA: Bylo to skvělé. Když někdo dostane nabídku na další řadu, říkám mu, ať do toho jde už jen kvůli tomu, že ho někdo donutí na měsíc vypnout mobil. Mozek se bez něj naučí fungovat jinak.
Co vám to dalo?
VÁVRA: Začne si třeba lépe pamatovat cestu nebo vnímat věci kolem sebe. Paměť fungovala líp a hlava byla volnější. Doporučil bych to lidem pravidelně.
Jak jste zvládali jídlo v Asii?
VÁVRA: Byly i dny, kdy jsme nejedli vůbec, ale mně to nedělá problém. Když není jídlo, tak není. Dva dny nejíst klidně zvládnu.
„Z Asie jsme si odvezli PTSD,“ říkají vítězové show Asia Express Jelýtka
Ochutnal jste i netradiční pochoutky?
VÁVRA: Na ruletě jsem si vytočil stonožku, škorpiona a krysu. Ta byla nejhorší. Měl jsem v puse smrad jako v plesnivém sklepě.
A co vám naopak chutnalo?
VÁVRA: Velcí mravenci, ze kterých nám udělali salát. Byla to zelenina posypaná larvami a mravenci a bylo to překvapivě dobré.
Co se stalo s výhrou 800 tisíc korun?
VÁVRA: Podpořil jsem dva projekty na Doniu, děti a hendikepované. Půlku výhry jsem věnoval na charitu a z druhé jsem si zaplatil svoje fungování, protože jsem byl měsíc bez příjmu mimo domov.
