Čtyřprocentní růst HDP zní jako ekonomický zázrak. V případě menších evropských ekonomik ale nemusí být ničím výjimečným. Zatímco vyspělé státy západní Evropy obvykle rostou tempem kolem jednoho až dvou procent ročně, méně rozvinuté země mají větší prostor dohánět jejich životní úroveň. I proto se podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) na špici žebříčku očekávaného růstu objevují především státy Balkánu a Středomoří.
10. Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina | Zdroj: Profimedia.cz
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 2,94 %
Tahounem bosenské ekonomiky zůstává exportně orientovaný zpracovatelský průmysl, zejména výroba kovových výrobků, automobilových komponentů a elektrotechniky, které směřují především na trhy Evropské unie. Významnou roli hraje také příliv příjmů od Bosňanů žijících v zahraničí, rostoucí domácí spotřeba a pokračující veřejné investice do dopravní infrastruktury. Pozitivním faktorem je také postupné sbližování s Evropskou unií, které podporuje příliv evropských prostředků i důvěru investorů.
Na druhé straně Bosna a Hercegovina čelí problémům, které její růst dlouhodobě brzdí. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že bez rozsáhlejších strukturálních reforem nebude současné tempo stačit k rychlejšímu přibližování životní úrovně zemí Evropské unie. Největší překážkou zůstává komplikovaný politický systém rozdělený mezi několik úrovní veřejné správy, který zpomaluje rozhodování i realizaci reforem.