Ložisko Cronos leží v kyperském mořském bloku 6 přibližně 185 kilometrů jihozápadně od pobřeží ostrova. Eni, která bude projekt provozovat, a TotalEnergies v něm drží shodně padesátiprocentní podíl. Podle oznámení TotalEnergies společnosti vybudují čtyři podmořské vrty a produkce má na vrcholu dosáhnout zhruba 500 milionů kubických stop plynu denně. To odpovídá přibližně 2,8 milionu tun LNG ročně.
Plyn nepůjde přímo do nového terminálu na Kypru. Podmořský plynovod ho dopraví do Egypta, kde bude nejprve zpracován v existujících zařízeních obřího ložiska Zohr a následně zkapalněn v terminálu Damietta na středomořském pobřeží. Využití hotové infrastruktury má snížit náklady, zkrátit přípravu projektu a omezit potřebu výstavby nových zařízení. TotalEnergies i Eni mají každá uvádět na trh polovinu výsledného objemu LNG, tedy přibližně 1,4 milionu tun ročně.
První kyperský plyn, nikoli rychlá pomoc
Cronos se má stát prvním ložiskem, které Kypr skutečně přivede do komerční těžby. Pole bylo objeveno v roce 2022 a jeho zásoby byly ověřovány v roce 2024. Eni uvádí, že obsahuje více než tři biliony kubických stop plynu. Projekt může později otevřít cestu i k dalším nalezištím v bloku 6, jejichž rozsah mají společnosti dále zkoumat.
Pro Evropu jde především o další zdroj diverzifikace, nikoli o řešení nejbližší topné sezony. Produkce má začít až v roce 2028 a její plánovaný objem bude ve srovnání s celkovou evropskou spotřebou omezený. Evropská unie v roce 2025 spotřebovala 339 miliard metrů krychlových plynu a dovezla 131 miliard metrů krychlových ve formě LNG. Cronos tedy nezmění evropský trh sám o sobě, může ale rozšířit nabídku z východního Středomoří a snížit závislost na několika dominantních dodavatelích.
Načasování projektu odpovídá evropskému odklonu od ruských energií. Členské státy v lednu 2026 schválily postupný zákaz dovozu ruského potrubního plynu i LNG, přičemž přechodná období mají skončit nejpozději do konce roku 2027. Ruský plyn ještě v roce 2025 tvořil přibližně 13 procent dovozu Evropské unie. Nové dodávky z Kypru tak mají přijít krátce poté, co mají být poslední dlouhodobé ruské kontrakty ukončeny.
Egypt se vrací do role regionálního plynového uzlu
Projekt je důležitý také pro Egypt. Země má rozsáhlé plynovody, zpracovatelská zařízení a dvě zkapalňovací továrny, v posledních letech však kvůli rostoucí domácí spotřebě a poklesu vlastní těžby nedokázala jejich kapacitu plně využívat. Eni očekává, že Cronos pomůže obnovit pravidelnější provoz terminálu Damietta a podpoří ambici vytvořit ve východním Středomoří regionální centrum pro zpracování a vývoz plynu. Jde však o firemní očekávání, které bude záviset na dodržení harmonogramu výstavby, budoucí těžbě i dostupnosti egyptské infrastruktury.
Cronos proto představuje spíše dlouhodobý stavební kámen evropské energetické bezpečnosti než okamžitou záchranu. Výhodou je využití již existujících zařízení a relativně rychlý plán spuštění. Slabinou zůstává závislost na tranzitu přes Egypt a skutečnost, že od investičního rozhodnutí k prvnímu plynu zbývají nejméně dva roky.