Nejvážnější situace zůstává na jihozápadě Francie a ve středním a východním Španělsku. Evropská komise 27. července uvedla, že pokračující požáry přinutily ve Francii a Španělsku k evakuaci více než 300 tisíc lidí. Do Francie unijní mechanismus civilní ochrany vyslal sedm letadel a čtyři vrtulníky, do Španělska šest letadel a 134 hasičů se 41 vozidly z Portugalska.
Francouzské ministerstvo vnitra už 24. července evidovalo 116 085 hektarů spálených od začátku roku. Samotné požáry v Gironde a Landes si do té doby vyžádaly evakuaci zhruba 250 tisíc lidí. Francie do boje poprvé experimentálně nasadila také vojenský transportní letoun A400M vybavený soupravou pro shoz zpomalovače hoření.
Ve Španělsku premiér Pedro Sánchez 27. července uvedl, že požáry od začátku roku zasáhly přibližně 150 tisíc hektarů. Vláda následně označila 211 událostí ve čtrnácti autonomních oblastech za mimořádné události civilní ochrany. Mezi nejvážnější patří požáry v okolí Madridu a v provinciích Ávila, Toledo a Castellón.
Letošní sezona je nad průměrem, ale zatím není rekordní
Poslední úplná evropská data před vznikem současných rozsáhlých požárů ukazovala, že do 22. července shořelo v Evropské unii 254 388 hektarů. Systém EFFIS zaznamenal 1 254 větších požárů, více než dvojnásobek dlouhodobého průměru pro tuto část roku. Spálená plocha však byla stále mírně nižší než ve stejném období rekordního roku 2025.
Toto srovnání má dvě omezení. EFFIS započítává především požáry větší než 30 hektarů, které alespoň částečně zasáhly zalesněné území, zatímco národní úřady používají vlastní metodiky. Evropská čísla byla navíc aktualizována 22. července, tedy před nejprudším rozšířením současných požárů ve Francii a Španělsku. Národní a evropské údaje proto nelze jednoduše sečíst ani přímo porovnat.
Rok 2025 přitom ukazuje, jak rychle se může situace během několika srpnových týdnů změnit. V Evropské unii tehdy shořelo rekordních 1,08 milionu hektarů. Jediná srpnová vlna veder vyvolala v Portugalsku a Španělsku 22 rozsáhlých požárů téměř současně a zasáhla přes 460 tisíc hektarů. Letošní nižší součet k 22. červenci proto ještě neznamená bezpečnější celou sezonu.
Další horko může otevřít nové fronty
Evropský systém EFFIS pro období od 22. do 29. července označil podmínky na jihozápadě Francie a severu Španělska za velmi extrémně nebezpečné. Extrémní riziko se týkalo také širšího Pyrenejského poloostrova, západní a střední Francie a částí západního Balkánu. Pro týden od 27. července do 2. srpna systém předpovídal výrazně nadprůměrné teploty především ve Francii a na severu Pyrenejského poloostrova a nedostatek srážek v pásu od Francie přes Alpy až k Balkánu.
Přesný rozsah budoucích škod z takové předpovědi určit nelze. Index požárního nebezpečí ukazuje, jak snadno může oheň vzniknout a šířit se při daném počasí a stavu vegetace, nikoli to, zda skutečně dojde k zapálení. Nejrizikovějším scénářem je vznik několika velkých požárů současně. Letadla, vrtulníky i specializované týmy pak musí být rozděleny mezi více zemí a regionů, což prodlužuje dobu zásahu.
Podmínky pro podobný vývoj se vytvářely celé týdny. Copernicus označil červen 2026 za nejteplejší červen v historii měření pro západní Evropu. Průměrná teplota v regionu byla o 3,06 stupně Celsia vyšší než průměr let 1991 až 2020. Nedostatek srážek a vysychání půdy podle služby přispěly k rozvoji požárů zejména ve Francii a Španělsku.
Evropa má rekordní posily, samotné hašení ale nestačí
Evropská unie se na letošní sezonu připravila největší společnou operací ve své historii. V rizikových zemích bylo předem rozmístěno 777 hasičů ze čtrnácti států, zatímco evropská rezerva má k dispozici 22 hasicích letadel a pět vrtulníků. Česká republika poskytla do společné rezervy dva vrtulníky a jeden český stroj byl nasazen také ve Francii.
Ani rekordní flotila ale není dimenzována na neomezený počet velkých požárů vznikajících současně. Evropská komise proto letos představila integrovanou strategii řízení požárního rizika, která počítá nejen s hašením, ale také s odstraňováním suché vegetace, udržitelnější správou lesů, obnovou krajiny, včasným varováním a lepší přípravou obcí.
Přibližně 96 procent požárů v Evropské unii vzniká v důsledku lidské činnosti — úmyslně nebo neúmyslně. To ale neznamená, že klimatické podmínky nehrají zásadní roli. Člověk často poskytne počáteční jiskru, zatímco teplota, sucho, vítr, množství hořlavé vegetace a péče o krajinu rozhodují o tom, zda z ní vznikne lokální požár, nebo katastrofa schopná přeskočit mezi obcemi.
Evropská požární krize se tedy může ještě výrazně zhoršit, ale není možné poctivě předpovědět konkrétní počet hektarů nebo evakuovaných. Klíčové budou další vlny veder, vítr a především to, zda vznikne několik velkých požárů současně. Letošní sezona zatím není rekordní. Vstupuje však do nejrizikovější části roku s vyschlou krajinou, nadprůměrným počtem požárů a záchranným systémem, který už nyní přesouvá prostředky napříč kontinentem.