Corvette je nejslavnějším americkým opravdovým sportovním vozem. V průběhu produkce vznikla celá řada různých edicí a výkonných variant. Přesto nejsou těmi nejvzácnějšími.
V roce 1982 došlo k ukončení výroby Corvette C3 neboli třetí generace, známé také jako Stingray (psáno dohromady, Sting ray, zvlášť se to psalo u druhé generace C2). Výroba jejího nástupce, Corvette C4 neboli čtvrté generace, ale nezačala hned v následujícím roce (1983), jak by si mohl leckdo myslet, ale překvapivě až v roce 1984.
V různých encyklopediích o klasických autech se můžete dočíst, že v roce 1983 se žádná corvette nevyrobila. Ve skutečnosti to ale není pravda. Různé internetové zdroje uvádějí, že v roce 1983 se vyrobilo několik desítek corvette, dle americké Wikipedie jich bylo 43. Šlo však o prototypy a testovací vozy čtvrté generace, přičemž jedno z těchto aut z uvedeného roku najdete také v Národním muzeu Corvette. Jde přirozeně o zástupce čtvrté generace, která v porovnání se třetí přinesla tak velký pokrok, že byste snadno uvěřili tomu, že mezi C3 a C4 existuje nějaká mezivývojová větev, která nikdy neopustila vývojová centra GM. C4 byla prostě lepší úplně ve všem. Zatímco C3 je takovým klasickým relativně jednoduchým autem, C4 přinesla techniku běžnou v té době spíše u Porsche, Ferrari, BMW nebo Mercedesu. Vždyť také byla C4 s vybranými modely daných značek plně porovnatelná, což se o C3 říci tak úplně nedalo. Technická nálož čtvrté generace tak byla doslova zdrcující.
Motorola kdysi přestavěla Chevrolet Corvette C4 na elektromobil. Byla to tragédie
Ne vše ale bylo důvodem k nadšení. Pokud zůstaneme u vzácných corvette z roku 1983. Šlo například o pohonnou jednotku, kterou byl tradiční vidlicový osmiválec Cross-Fire L83 převzatý z předchozí generace ve verzi z jejího posledního roku (1982). Motor se vyznačoval dvěma škrticími klapkami, nespolehlivým elektronickým řízením a také nezvykle krátkým sáním, které bylo uplatněno proto, aby se motor vešel pod nízkou kapotu corvette. Nejvyšší výkon 205 koní (151 kW) byl vzhledem k objemu 5,7 litru a také vozu, který motor poháněl, zoufale nízký. Nadšenci motor přezdívají poněkud hanlivě „Cease-fire“ z důvodu jeho nízké kvality a obecně nespolehlivosti. K tomu byl spojen s nikterak zdařilou čtyřstupňovou automatickou převodovkou 700R4.
Ve skutečnosti firma Chevrolet plánovala uvést C4 na trh v roce 1983, ale kvůli zpožděním vývoje, novým emisním normám a nedostatečné kontrole kvality se rozhodl rok počkat. Corvette jsou od roku 1984 známé svou málo komfortní jízdou a také vrzající a zároveň špatně padnoucí karoserií ze skelných vláken, tedy minimálně u aut z prvních let produkce. A teď si představte, že sedíte za volantem jednoho ze 43 prototypů z roku 1983…
U prototypů obecně platí, že jejich řízení žádným požitkem není, protože ve spoustě věcí je třeba auta ještě doladit a celkově vylepšit, než se dostanou k prvním zákazníkům. Jenže inženýři Chevroletu uvedený proces s prototypy z roku 1983 tak úplně nezvládli, což se podepsalo na prvních produkčních kusech v roce následujícím. I když šlo o dramatické zlepšení oproti starší generaci C3, podle dnešních měřítek byly tyto stroje neotesané a těžko se s nimi žilo. Je úžasné pomyslet na to, jak daleko se corvette od začátku 80. let posunula a jak se GM mohla projektu snadno vzdát. Místo toho se rozhodla pracovat na pozdějších C4, ale zejména dalších generacích, kde bylo toto úsilí dobře patrné.
Šestistupňový manuál je starší, než si myslíte. Které auto ho mělo jako první?
Uvedené nedostatky C4 tak částečně zastínily jinak vynikající techniku a některé jízdní schopnosti. Pokud je totiž hnací ústrojí špatné, odpružení podvozku příliš tuhé a karoserie není kvalitně vyrobená, nevadí, že C4 byla oproti předchůdci výrazně rychlejší a na svou dobu se vyznačovala fenomenální přilnavostí v zatáčkách (naměřené odstředivé zrychlení 0,9 g na kruhové dráze). Auto bylo prostě nespolehlivé a špatně vyrobené. Tečka.
Dnes je to ale historie a důležité je, že patrně jediný přeživší zástupce produkce z roku 1983 stále existuje a dokonce by měl být funkční. Přesto řídit jej byste patrně nechtěli, jelikož by to bylo jen zklamání. Jako výstavní kousek v muzeu je to ale skvělé.
V reálném světě si však čerství majitelé stejně jako testovací jezdci, kteří usedli za volant corvette z roku 1984, dost stěžovali. GM vzalo připomínky v potaz a model corvette postupně vylepšovalo. V roce 1985 tak dorazil nový mnohem lepší motor a od roku 1989 dostala corvette dokonce skvělou šestistupňovou převodovku ZF.
Nový motor L98 přinesl zvýšení výkonu na 250 koní (184 kW), což už bylo přijatelné, nemluvě o lepší spolehlivosti. Ty opravdu sportovní výkony ale dorazily až v roce 1992 s příchodem motoru LT1 o výkonu 300 koní (221 kW). Ještě dříve, v roce 1990, se kompletně změnil interiér, kdy původní hranatou a nikterak zajímavou palubní desku nahradila mnohem zdařilejší, která řidiče doslova obklopuje.
Lotus Esprit měl dostat motor z Corvette C4 ZR-1. Proč zůstalo jen u plánů?
Na konci výroby se do auta dostal ještě modernější osmiválec LT4 s výkonem 330 koní (243 kW). Zmínit také musíme od roku 1989 nabízený motor LT5 pro Corvette ZR-1 s rozvodem 2 × DOHC, s nikasilovými válci hliníkového bloku a výkony, které dodnes berou dech (maximální rychlost 290 km/h, z 0 na 100 km/h za 4,5 sekundy). Motor konstruovaný u Lotusu (tehdy jej vlastnilo GM) je dodnes ukázkou úžasné strojírenské práce. Vždyť také ZR-1 stálo skoro dvakrát tolik co běžná corvette z té doby (na začátku 90. let cena 70.000 dolarů, výchozí auto bylo v té době za přibližně 40.000 dolarů). Za to už bylo možné koupit sportovnější verze Porsche 911 nebo základní Ferrari 348 tb. Právě s těmito vozy dvou nejprestižnějších automobilových značek světa se ZR-1 nejvíce poměřovalo. Sebevědomí Američanům tedy nechybělo. GM údajně dokonce plánovalo vyvinout dvanáctiválec ve snaze porazit domácí přímou konkurenci v podobě Dodge Viperu s desetiválcovým motorem.
Nakonec tak původně kontroverzní počin, který Corvette C4 v prvních letech představovala, vedl k jednomu z nejúspěšnějších amerických inženýrských počinů všech dob, minimálně na poli automobilovém.
Chevrolet Corvette Grand Sport X • Chevrolet
Zdroj: Jalopnik, Wikipedie, prospekty na Corvette C4, starší autorské články, časopis Automobil, ročník 1989