Celoroční splavnost Labe zajistí jen v případě roku s průměrnými srážkami.
Plavební stupeň Děčín, který má podle vlády zajistit celoroční splavnost Labe v úseku z Ústí nad Labem po hranice s Německem, by se měl začít stavět v roce 2029. Náklady na stavbu se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí. Novinářům to po setkání se zástupci Saska řekl ministr životního prostředí Igor Červený.
Dokumentaci k vlivu stavby na životní prostředí (EIA) chce ministerstvo předložit na přelomu září a října a kompenzační opatření uskutečnit v roce 2028. Plavební komora zadrží vodu v krajině a zvedne spodní vody, počítá se s vodní elektrárnou, řekl Červený.
Dřívější studie Národního parku České Švýcarsko uváděla, že vybudování jezu by zničilo vzácné bahnité náplavy, jejichž zánik nijak kompenzovat nelze. „Ministerstva životního prostředí, zemědělství a dopravy pracují na hloubkové studii kompenzačních opatření. Rybáři se nebudou muset bát, počítá se s oboustranným rybím přechodem. Dva biotopy budou přesunuty po řece na jiné místo. Je tu ještě malý kousek lesa, který už víme, kam máme přesunout,“ uvedl ministr. „Víme, jak to udělat, aby zásah lidského díla do přírody byl minimální,“ dodal.
Příprava podkladů pro výstavbu plavebního stupně Děčín, která se plánuje od 90. let minulého století, dosud vyšla zhruba na 600 milionů korun. Proti stavbě plavebního stupně jsou dlouhodobě ekologické organizace.
Sasko: Je to pro nás novinka
Saský ministr životního prostředí a zemědělství Georg-Ludwig von Breitenbuch řekl, že pro německou stranu je novinou, že práce na projektu stavby plavebního stupně budou pokračovat. „Zvykli jsme si, že řeka je po většinu roku nesplavná,“ uvedl. Záměr vnímá pozitivně z pohledu hospodářství i turistiky.
Původně se počítalo s jezy v Děčíně a v Malém Březně na Ústecku. V posledních letech se pracuje jen s děčínskou komorou. „S jezem v Malém Březně se už nepracuje,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik, podle kterého pomůže jez s přenesením nákladní dopravy ze silniční na vodní cestu. „Investice se prostě vyplatí,“ řekl. Podle něj to pomůže dekarbonizaci. Přes Ústecký kraj zároveň povede vysokorychlostní železnice, která má také zvýšit kapacitu pro nákladní dopravu.
Nekonečná příprava děčínského jezu dosud vyšla na 600 milionů
Celoroční splavnost Labe mezi Ústím a hranicí s Německem zajistí jez v případě roku s průměrnými srážkami. Pokud budou srážky podprůměrné, jako tomu je letos a v minulých suchých letech, splavnost se sníží podle Bednárika z 345 dní v roce třeba na 200, ale i tak to bude více, než je tomu nyní.
Čeští rejdaři přepravili v prvním čtvrtletí letošního roku po vnitrozemských vodních cestách 116 000 tun nákladu, meziročně o 61 100 tun méně. Po českých vodních cestách se přepravují především strojírenské výrobky, například generátory, transformátory nebo nádrže na zkapalněné plyny, z domácích komodit pak zejména štěrky a písky pro stavebnictví.
Tagy
Ivan Bednárik
jez Děčín
Plavební stupeň Děčín
30 komentářů