Vlna veder se Českem prohnala naposledy koncem června. Dva týdny trvající horko kulminovalo poslední víkend v měsíci, kdy teploměry na mnoha místech v Česku atakovaly čtyřicítku. Na měřicí stanici v Doksanech padl historický rekord, když teploměr ukazoval neuvěřitelných 41,9 stupně Celsia. Dosavadní maximum z roku 2012 bylo překonáno o jeden a půl stupně. Obec se díky tomu na jeden víkend stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Za rekordní zápisy Doksan v teplotních žebříčcích může vhodná poloha obce.


Tropických dnů v Česku přibývá

Anketa

Stěžuje si Andrej Babiš na Seznam Zprávy oprávněně?

hlasovalo: 8442 lidí

 Extrémní červnové teploty přitom nejsou jen ojedinělým výkyvem. Z dlouhodobých údajů meteorologů vyplývá, že počet tropických dnů, během nichž teplota překročí 30 stupňů Celsia, v Česku postupně roste. Zatímco ve druhé polovině minulého století jich bývalo v průměru kolem pěti za rok, v posledních letech se jejich počet více než zdvojnásobil. Za tropický den se přitom označuje den, kdy maximální teplota dosáhne alespoň 30 stupňů Celsia. Odborníci zároveň upozorňují, že přibývá i období, kdy vysoké teploty přetrvávají několik dní po sobě, což představuje větší zátěž pro lidský organismus.


Meteorologové přitom upozorňují, že právě velká města patří během vln veder k nejrizikovějším místům. Před extrémními teplotami nebylo úniku ani v centrech měst. Velké betonové a asfaltové plochy fungují jako akumulátory tepla a na mnoha místech chybí zeleň, která by obyvatelům poskytla příjemnější prostředí. Právě městské prostředí se během tropických dnů rozpaluje nejvíce a lidé často jen obtížně hledají místo, kde se mohou schovat do stínu nebo se alespoň na chvíli ochladit.


Extrémní horka představují největší riziko pro malé děti do čtyř let, seniory, těhotné a kojící ženy nebo chronické pacienty – zejména ty, kteří bojují se srdečními a dýchacími obtížemi, vysokým krevním tlakem či obezitou. Pozor by si měli dát také lidé užívající antidepresiva nebo léky na spaní. U dětí a seniorů je navíc riziko dehydratace ještě vyšší, protože mají slabší termoregulaci a často nepocítí žízeň včas.


Vedro nekončí ani po západu slunce


Problémem přitom nejsou jen vysoké denní teploty. Během červnové vlny veder se na řadě míst objevily také tropické noci, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Nejvíce se tento jev projevuje právě ve městech, kde rozpálené budovy, silnice a chodníky uvolňují během noci teplo nahromaděné přes den.


Organismus tak nemá dostatek času na odpočinek a ochlazení. Několik horkých dnů a teplých nocí po sobě může vést k únavě, horšímu spánku i větší zátěži srdce a oběhového systému. Nejohroženější zůstávají senioři, malé děti a chronicky nemocní lidé, problémy ale mohou pocítit i jinak zdraví lidé.


Rozpálené náměstí pod palbou kritiky


Rozpálený konec června obrátil pozornost také k čerstvě zrekonstruovanému náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3. Modernizace za více než půl miliardy korun sklízí kritiku části veřejnosti. Lidem vadí především nedostatek vzrostlých stromů, které by nabízely stín, i skutečnost, že před zelenými plochami dostala přednost rozsáhlá dlažba. U vodního prvku pro děti se tvořily fronty, ale voda z něj netekla kvůli rozbité přívodní hadici. 


Na náměstí se vydali reportéři Novinek, aby změřili teplotu jednotlivých povrchů. Jejich zjištění je šokující. Teploty laviček, skluzavky a dlažby na dětském hřišti se blížily 60 stupňům Celsia. Hrát si na takovém povrchu by bylo pro děti nebezpečné. 


Praha sází na dlouhodobá opatření

Anketa

Je dobře, že Tomio Okamura jel do Číny?

hlasovalo: 3593 lidí

 Na kritiku rozpálených ulic i dopady klimatických změn reagovalo hlavní město s tím, že nejde o problém, který by se týkal pouze Prahy. Podle tiskového mluvčího magistrátu Víta Hofmana se podobné jevy projevují ve většině světových metropolí a Praha se na ně připravuje už několik let. „Klimatická změna se nejen v Praze, ale i dalších metropolích ve světě již delší dobu projevuje a na zvýšené teploty vzduchu či efekty tepelného ostrova města se samozřejmě připravujeme ve velké míře. V první řadě je důležité zmínit, že jsme přijali v posledních letech hned několik plánů, které se specificky zaměřují na klimatickou změnu. Jedná se například o Klimatický plán hl. m. Prahy, Standardy pro hospodaření se srážkovou vodou, zaměřujeme se na cirkulární ekonomiku a mnoho dalšího,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Vít Hofman, tiskový mluvčí Prahy.


Konkrétní informace si zájemci mohou přečíst na portálu životního prostředí hlavního města Prahy.


Hofman zároveň připomněl, že Praha se soustředí především na dlouhodobá systémová opatření, která mají pomoci zmírnit dopady stále častějších vln veder. „Zaměřujeme se spíše na celoplošná opatření, a to v rámci řešení, která se týkají střednědobých a dlouhodobých opatření pro zmírnění dopadů klimatické krize, jejíž součástí jsou i vlny veder,“ uvedl.


Podle něj leží odpovědnost za krátkodobá opatření v jednotlivých ulicích především na městských částech, hlavní město však zajišťuje i vlastní projekty. Patří mezi ně například systematická výstavba kašen, fontán a dalších vodních prvků. „Příkladem může být aktuálně otevřené náměstí Jiřího z Poděbrad, které oproti minulosti obsahuje velké množství prvků, které reflektují klimatické změny posledních let,“ uvedl.


Praha od 1. července zároveň spustila dotační program na zelené střechy, akumulační nádrže na vodu, popínavé rostliny na fasádách a propustné povrchy.


Více zeleně, parků, pítek a mlžítek


Město podle Hofmana zároveň sází i na přírodě blízká řešení. Velký důraz klade na rozšiřování zeleně především v hustě zastavěných částech metropole, kde jsou dopady takzvaného městského tepelného ostrova nejvýraznější. „Vůči negativním dopadům klimatické změny uplatňujeme opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury. Velký ohled klademe také na podíl vegetačních prvků a zelených ploch v zastavěném území, a to zvláště v širším centru Prahy, kde jsou efekty tepelného ostrova nejvyšší,“ doplnil.


Mluvčí zároveň připomněl, že Praha pokračuje v zakládání nových parků, rozšiřování těch stávajících i výsadbě stromů. Součástí adaptačních opatření je také budování veřejných pítek a mlžítek nebo revitalizace parků, náměstí, sadů a vnitrobloků. „Dále se také snažíme zakládat nové parky nebo rozšiřovat ty stávající… Spolehlivým nástrojem pro snižování dopadů klimatické změny jsou kromě jiného také revitalizace sadů, vnitrobloků, výstavba mlžítek a pítek v ulicích, dále výsadba nových stromů, rekonstrukce parků, náměstí a nábřeží,“ uvedl Hofman.


Praha spustila mapu oáz chladu

Anketa

Který prezident republiky vykonával svůj úřad nejdůstojněji?

hlasovalo: 11645 lidí

 Na vysoké teploty chce Praha reagovat také praktickou pomocí obyvatelům. Na zastávkách MHD a dalších frekventovaných místech proto promítá informační videospoty s doporučeními pro období veder.


Zároveň už spustila na portálu mojepraha.eu mapu takzvaných oáz chladu, která lidem ukáže místa vhodná k ochlazení během tropických dnů. „Mapa oáz chladu je inspirovaná New Yorkem, Paříží a Barcelonou. Jsou na ní vyznačená místa, kde se dá i během veder zchladit – ať jde právě o klimatizované budovy, parky nebo třeba hřbitovy,“ uzavřel.


Vedle opatření zaměřených přímo na ochlazování města Praha podle mluvčího řeší také snižování emisí a uhlíkové stopy. Pro město a jeho organizace pořizuje elektromobily, podporuje carsharing a cyklistickou dopravu a snaží se navyšovat podíl zelené energie.


Kdy okamžitě volat linku 155


Vysoké teploty mohou způsobit přehřátí organismu, dehydrataci i vážné zdravotní komplikace. Zpozornět je potřeba zejména ve chvíli, kdy se objeví bolest na hrudi, dušnost, porucha vědomí, křeče nebo silná bolest hlavy, na kterou nezabírají běžné léky. Varovným signálem je také jakékoliv pokračující zhoršování zdravotního stavu.


Záchrannou službu je nutné přivolat bez odkladu, pokud se objeví:


• Bolest na hrudi nebo dušnost (problémy s dýcháním).


• Porucha vědomí nebo křeče.


• Silná bolest hlavy, na kterou nezabírají běžné léky proti bolesti.


• Jakékoliv kontinuální zhoršování zdravotního stavu.


Na linku 155 je vhodné zavolat i tehdy, pokud si člověk se zdravotními obtížemi neví rady. Operátoři pomohou situaci vyhodnotit a doporučí další postup.


Prevence v horku: Pitný režim, stín a klid


Základem prevence během horkých dnů je dostatek tekutin, omezení pobytu na přímém slunci a vyhýbání se nadměrné fyzické zátěži. Pít je potřeba průběžně během celého dne, nikoliv až ve chvíli, kdy se dostaví pocit žízně. Ten totiž často znamená, že tělu už tekutiny chybějí.


Nejvhodnější je čistá nebo minerální voda a neslazené bylinkové čaje. Naopak omezit by lidé měli slazené nápoje a větší množství alkoholu. Při silném pocení je vhodné doplňovat také minerály a ionty, například pitím minerálních vod.


Mezi 11. a 15. hodinou je lepší vyhýbat se přímému slunci. Při pobytu venku pomůže pokrývka hlavy, opalovací krém a lehké, vzdušné oblečení, ideálně ve světlých barvách.


Zvláštní opatrnost by měli zachovávat kardiaci, lidé s onemocněním dýchacích cest a netrénovaní jedinci. Ti by se měli během největších veder vyhnout těžké fyzické námaze úplně. Důležité je také pravidelně kontrolovat starší příbuzné, sousedy a lidi, kteří žijí sami, zda mají dostatek tekutin a jsou v pořádku.


Desatero ministerstva zdravotnictví pro horké dny


Ministerstvo zdravotnictví doporučuje během vysokých teplot dodržovat deset základních pravidel:


1) Vyhýbat se polednímu vedru a nepobývat zbytečně na přímém slunci.


2) Oblékat se lehce. Volit světlé prodyšné materiály, pokrývka hlavy, sluneční brýle, krémy s ochranným faktorem.


3) Omezit fyzickou námahu a náročnější práce či sport časně ráno nebo večer.


4) Udržovat domov co nejvíce v chladu. Například pomocí stažených žaluzií, větráků, vlhkých textilií, větrání v noci či brzy ráno.


5) Dodržovat pitný režim a pravidelně pít vodu, minerálky, iontové nápoje pravidelně i bez pocitu žízně.


6) Pravidelně se ochlazovat pobytem na chladnějších místech, studenými obklady nebo sprchou.


7) Dopřát si dostatek spánku a podle možností spát v nejchladnější místnosti.


8) Myslet na děti, seniory a nemocné a nikdy nenechávat v zaparkovaném autě děti či zvířata,


9) Sledovat varovné příznaky, jako jsou bolesti hlavy, závratě, zmatenost, křeče, mdloby z přehřátí, vyhledat chladnější místo a doplnit tekutiny, ve vážnějších případech volat záchrannou službu.


10) Chránit se navzájem, všímat si lidí ve svém okolí a v případě potřeby jim poskytnout pomoc.

Psali jsme:

 

Tento článek přímo v textu aktivně odkazuje na tyto zdroje:

https://mojepraha.eu

https://praha.eu

https://www.facebook.com

https://www.novinky.cz

https://www.parlamentnilisty.cz