Evropa chce výrazně posílit svou obranu proti balistickým střelám. Pětice evropských zbrojních firem v čele s nizozemským startupem Destinus plánuje vyvinout nový interceptor, který bude schopen ničit balistické střely ještě mimo atmosféru. První test takzvaného „kill vehicle“ ve vesmíru plánují na rok 2027.
Firmy Destinus, MBDA, Safran, Airbus a Thales v Paříži podepsaly předběžnou dohodu o vzniku konsorcia Bliksem EXO. Do tří měsíců chtějí uzavřít závaznou smlouvu a v srpnu zahájit společné konstrukční práce. Projekt má vytvořit evropskou vrstvu protiraketové obrany, která dnes kontinentu chybí.
Evropa sice disponuje řadou systémů pro ochranu před raketami v nižších vrstvách, vlastní schopnost ničit balistické střely ve střední fázi letu mimo atmosféru ale nemá, připomíná specializovaný „army web“ Defense News.
V současnosti se spoléhá především na dva americké pozemní systémy Aegis Ashore s interceptory SM-3. Německo zároveň pořizuje izraelský systém Arrow-3.
Nový evropský interceptor má být určen proti balistickým střelám středního a delšího doletu, včetně moderních zbraní schopných manévrovat nebo vypouštět více návratových těles.
Firmy zmiňují například ruské střely typu Orešnik. Obrana má fungovat na principu hit-to-kill: interceptor cíl zničí přímým kinetickým nárazem, bez klasické výbušné hlavice.
Vývoj má čerpat ze zkušeností Ukrajiny, která čelí rozsáhlým kombinovaným útokům dronů a raket.
Vývoj si mezi sebou společnosti rozdělí. Destinus bude projekt řídit a vyvine samotné těleso určené k ničení cíle mimo atmosféru. MBDA Deutschland zajistí nosnou část interceptoru, odpalovací zařízení a kontejner.
Safran dodá vyhledávací hlavici a systémy navádění a řízení. Airbus bude pracovat na velení a řízení celé obrany a Thales zajistí radarovou a senzorovou část od včasného varování až po řízení palby.
Nový systém nemá nahradit evropské protiraketové prostředky, ale doplnit je. Cílem je vytvořit vícevrstvou obranu, v níž by Bliksem EXO chránil Evropu před balistickými střelami ve výšce nad atmosférou, zatímco další systémy by zasahovaly v pozdějších fázích letu.
Projekt má být plně kompatibilní s integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranou NATO a podpořit evropskou iniciativu Sky Shield.
Ta má vytvořit propojenou síť evropské protivzdušné obrany, přičemž právě obrana proti balistickým střelám představuje jednu z jejích slabších částí.
Vývoj má navíc čerpat ze zkušeností Ukrajiny, která čelí rozsáhlým kombinovaným útokům dronů a raket. Právě zkušenosti z války mohou pomoci při návrhu systému schopného reagovat na velké množství různých hrozeb.
Pokud vše půjde podle plánu, Evropa by tak už v roce 2027 mohla poprvé otestovat vlastní technologii schopnou ničit balistické střely ještě před jejich návratem do atmosféry. Pro evropskou obranu by šlo o významný krok k větší technologické a strategické soběstačnosti.
