Za údajný pokus o poškozování zájmů socialistického Československa v cizině byl Knížák ve vazbě od 23. října 1974 do 7. února 1975. Své jméno chtěl očistit, se žádostí došel až před Ústavní soud, který jeho právo uznal, a případ k rehabilitaci tak dostal soud nižší instance.
„Soud jednání nařídil ještě za jeho života. On se ale omluvil s tím, že není ze zdravotních důvodů schopen osobně se účastnit, ale že chce, aby proběhlo,“ sdělil serveru iRozhlas.cz jeho advokát Lubomír Müller.
Otázkou tak zůstalo, co dál s kauzou po jeho smrti v minulém týdnu. Manželka Marie ale měla jasno: Bude se pokračovat. „Řekla mi, že si přeje, aby to bylo dotažené do konce, a dala mi plnou moc, aby se to dotáhlo,“ dodal.
Ačkoliv Knížák strávil ve vazbě necelé čtyři měsíce, odsouzen nakonec nebyl. Nevztahovala se tak na něj dle zákona rehabilitace. Vloni se svojí žádostí neuspěl u Městského soudu v Praze. Letos se ho však zastal Ústavní soud. „Obecné soudy v posuzované věci porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces, neboť mu formalistickým výkladem zákona odepřely možnost odčinit újmu, která mu byla za minulého režimu způsobena,“ napsal ústavní soudce Pavel Šámal.
Knížáková: Pohřeb s poctami si zaslouží
Vláda odsouhlasila, že se pohřeb v obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích uskuteční se státními poctami. Zazní i tři čestné salvy. Promluvit má podle Institutu Václava Klause jak bývalý prezident Václav Klaus (85), tak třeba ministr kultury Oto Klempíř (63, za Motoristy). „Součástí obřadu budou státní vlajka, státní hymna i čestná stráž,“ uvedl ministr. „Lidi možná budou křičet, ale Knížák je jediný, na jehož rakev ta česká vlajka patří. Protože on nikdy neuhnul, vždycky šel rovně a miloval tuhle zemi,“ uvedla k pohřbu sama vdova Knížáková.
Z anarchisty k pravici
V šedesátých letech byl Milan Knížák průkopníkem akčního umění, kdy vyvedl tvorbu z uzavřených galerií přímo na ulici. Tím silně dráždil komunistický režim. Dokázal se organicky propojit se světovou avantgardou. Jeho význam ocenili i v zahraničí. Vynalezl takzvanou destruovanou hudbu, kdy experimentoval s vinylovými deskami, které řezal, pálil a zase lepil. Po sametové revoluci se stal rektorem Akademie výtvarných umění v Praze a ředitelem Národní galerie. Z anarchisty se nakonec stal zapřísáhlý konzervativec, který se vymezoval třeba proti EU či feminismu.
Milan Knížák
Autor: Nguyen Phuong Thao