Aby mohlo letadlo bezpečně přistát, je pro jeho pilota důležitý stav přistávací plochy. K tomu se používají speciální takzvané runway-testery, mnohdy montované na běžná auta. Ve Švédsku v minulosti třeba na Saaby a Volva.
Dráhový tester RWY (letecký akronym pro runway – vzletovou a přistávací plochu letiště) se také nazývá Runway Friction Tester. Jak už název napovídá, slouží k měření adheze a součinitele tření na vzletových a přistávacích plochách. Pokud by byl tento součinitel příliš nízký, mohlo by se stát, že letadlo po dosednutí na dráhu nedobrzdí. Před přistáním (ve fázi přiblížení) tak pilot kromě mnoha dalších úkonů nezbytných pro bezpečné přistání letadla zjišťuje takzvané brzdné schopnosti svého stroje na konkrétním letišti.
Příběh Saabu definitivně končí. V aukci si budete moci koupit unikátní prototypy
A protože společnost Saab byla původně leteckou továrnou, kterou navíc stále je (letecká divize Saab JAS na rozdíl od automobilové stále vyrábí stroje JAS 39 Gripen, které vlastní i naše armáda), bylo nasnadě, že nabídla svá auta k využití v letecké dopravě.
Na konci 70. let 20. století se Národní švédský institut pro výzkum dopravy (obdoba našeho ÚSMD – Ústavu silniční a městské dopravy) a Národní švédský institut pro výzkum letectví (něco jako naše VZLU – Výzkumný a zkušební letecký ústav) spojily síly se společností Scandinavian Airport and Road Systems (SARSYS) a dále s automobilkou Saab za účelem vytvořit zařízení pro testování stavu vzletových a přistávacích drah. Později firmu Saab vystřídalo Volvo coby druhá švédská automobilka, navíc žijící do současnosti.
Uvedené zařízení slouží k testování velikosti tření mezi simulovanou pneumatikou letadla a povrchem vzletové a přistávací dráhy s cílem snížit riziko aquaplaningu letadla během vzletu a přistání, což jsou jedny z nejnebezpečnějších částí letu.
Přistání letadla totiž klade na podvozek velmi náročné požadavky. Ještě těsně před dosednutím (touchdownem) má kolo s pneumatikou na hlavním a vlastně i příďovém podvozku v podstatě nulovou rychlost, přičemž jakmile dojde k jeho kontaktu s povrchem přistávací dráhy, roztočí se na rychlost přes 160 km/h (přistávací rychlost letadla). Všimněte si, že po dosednutí se pneumatiky hlavního podvozku u dopravního letadla (ten pod křídlem) smýknou za doprovodu typického zvuku. Při mokré přistávací ploše je logicky součinitel smykového tření ještě výrazně menší.
TEST Volvo ES90 Single Motor Extended Range – Třída sama pro sebe
Zařízení pro testování tření na ranveji, ať už v podání firmy Saab nebo Volvo, jsou dodatečně vybavena zatahovacím podvozkem s kolem a pneumatikou, které odpovídají letadlovému, takzvaným skiddometrem, nádrží na vodu, počítačovým měřicím systémem a palubní tiskárnou. Pro měření úrovně tření řidič během jízdy po ranveji aktivuje pomocné kolo a senzorika průběžně snímá hodnoty tření mezi kolem a ranvejí. Z vodní nádrže lze dávkovat dané množství postřiku před kolo a měřit úrovně tření v případě nepříznivých povětrnostních podmínek (deště, sněžení atd.).
Vzhledem k tomu, že Saab již delší dobu nová auta nevyrábí, mají testery tření SARSYS v současné době mnoho různých podob, od malých tažných přívěsů až po masivní cisternové návěsy. A samozřejmě také podobu vozů značky Volvo.
Zdroj: Jalopnik, Wikipedie, Letectví a Kosmonautika, Foto: Jalopnik, Video Youtube