„Jednou částí řešení je stavba nových škol. V rámci územních studií vytipováváme místa pro střední školy, teď se například chystá soutěž na střední školu v areálu bývalého nákladového nádraží Žižkov. Druhou je zvětšovat kapacity stávajících škol, jako se to dělo již v tomto volebním období,“ nastínil plán Petr Hlaváček ze STAN, který ve vedení metropole je už od roku 2018.
Jeho kolega a trojka na pražské kandidátce Starostů Antonín Klecanda je od roku 2023 pražským radním pro školství. V Praze se za dobu jeho působení otevřely dvě nové školy a další se rozšířily. Podle dat Cermatu, který organizuje přijímací řízení na střední školy, se ale celková kapacita prvních ročníků na pražských veřejných školách od roku 2024 prakticky nezměnila, jen se proměnila jejich struktura, kdy ubylo míst na středních odborných školách a přibylo na gymnáziích a lyceích.
„Postavit střední školu je na strašně dlouho. Co se nezačalo stavět ještě za dob Víta Šimrala (pirátský radní pro školství mezi lety 2018 a 2023 – pozn. red.), to prostě není,“ uvedl Hlaváček. Na stavbu nových škol se podle něj musí myslet již při plánování nových čtvrtí, zároveň je nutné přimět ke spolupráci Středočeský kraj, odkud do Prahy míří nemalá část středoškoláků.
Kandidát ODS a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík věří, že výstavba se dá zvládnout i rychleji. Odkazuje při tom na rychlost, s jakou vznikla v jeho městské části Základní a mateřská škola Elektra, jejíž pozemek město získalo před dvěma lety. „Střední školy mají společně dělat město a městské části,“ řekl. Stejně jako Hlaváček spoléhá hlavně na rozšiřování stávajících škol.
„Bavíme se o více než dvou tisících nových místech, aby už pražské děti nemusely pro vstup na střední školu získávat v přijímačkách řekněme 80 bodů, ale aby stačilo 60 bodů jako jinde v republice,“ doplnil. Popřel tak zároveň slova svého stranického kolegy a současného primátora Bohuslava Svobody, který nedávno tvrdil, že Praha má dostatek kapacit středních škol.
Více gymnázií, nebo technických oborů?
Ekonomka a pirátská kandidátka Tereza Nislerová také sází na rozšiřování stávajících škol, zejména žádaných čtyřletých gymnázií. Jejím cílem je zvýšení kapacity o čtyři tisíce míst za příští čtyři roky. Proměnit chce ale také nabídku.
„Současná oborová struktura pražských škol už delší dobu neodpovídá společenské poptávce. V minulosti se přizpůsobovala požadavkům průmyslu a rozšiřovaly se učňovské obory. Změna struktury vytvoří část prostoru pro všeobecné vzdělávání, zejména pro lycea,“ nechala se slyšet.
Zároveň chce přimět kraje, ze kterých děti do pražských středních škol dojíždějí, k podílení se na nákladech skrze rozpočtové určení daní. To by si ale vyžádalo změnu zákona.
„Nedostatek míst na středních školách je důsledkem dlouhodobého selhání vedení Prahy. O silných populačních ročnících se vědělo dlouho dopředu, přesto město kapacity nenavyšovalo,“ zkritizoval pravděpodobný kandidát na primátora za hnutí ANO Jan Hušbauer. Jeho hnutí přitom šéfovalo Praze mezi lety 2014 až 2018, tedy v době, kdy letošním deváťákům bylo mezi osmi a dvanácti lety.
Podle něj by měl vzniknout středoškolský kampus s kapacitou několika tisíc studentů za pomoci Středočeského kraje. Stejně jako ostatní chtějí též rozšiřovat stávající školy. „Musíme změnit i strukturu vzdělávání a posílit technické obory, po jejichž absolventech je obrovská poptávka,“ nastínil Hušbauer.
Z jiného konce na to jde koalice Prahy sobě, lidovců a Zelených, jejímž lídrem je Adam Scheinherr. „Soukromé střední školy jsou schopné reagovat na vysokou poptávku pružněji, proto navrhujeme grantový systém. Na soukromých školách bychom si vykoupili kapacity, aby vzdělání bylo dostupné všem dětem,“ představil originální plán.
Přednost pro pražské děti
Zaplatit soukromým školám, které už tak získávají dotace od státu, je podle něj jediný způsob, jak velmi rychle zajistit více míst ve třídách. „Je to provizorní krátkodobé řešení,“ zdůraznil s tím, že Praha ve výstavbě zaspala a nyní to musí dohánět.
Milan Urban, předseda magistrátního klubu SPD , pak navrhuje budovat školy, které by si byly podobné jako vejce vejci. Tzv. typizovanou výstavbou, kdy by se stejná budova postavila několikrát na různých místech, by se výstavba urychlila a zároveň zlevnila.
„Jsem pro princip typizovaných škol opět zavést a stavět je na lokalitách, kde je to vhodné. Praha by se měla domluvit se Středočeským krajem na tom, že kraj bude finančně přispívat na novostavby škol. Je potřeba náklady sdílet,“ dodal.
Klára Sovová, motoristická kandidátka na primátorku Prahy, problém vidí zejména ve vysokém počtu dětí ze Středočeského kraje. „Třiatřicet procent středoškoláků ze Středočeského kraje, tedy více než 22 tisíc žáků, studuje na pražských školách. To snižuje šance pražských dětí dostat se na preferovanou školu,“ uvedla.
Na navyšování kapacit by se tak podle ní měla soustředit nejen Praha, ale i kraj. Pražské školy pak musí začít zohledňovat místo bydliště.
„Při přijímání na střední školy zřizované hlavním městem by měli mít Pražané bonifikaci. Pokud si to vyžádá změnu školského zákona, budu ji prosazovat. To je nejrychlejší řešení,“ vysvětlila. Praha podle ní málo škol nemá.
