Krok by měl tomuto odlehlému ostrovnímu státu v jižním Pacifiku vrátit jeho tradiční název. Země se na mezinárodní scéně stala známou jako Nauru pouze proto, že její místní název byl pro cizince obtížně vyslovitelný, a šlo spíše o otázku praktičnosti než o vlastní volbu, stojí v prohlášení zveřejněném minulý týden na vládním účtu na sociální síti Facebook.
„Cílem této navrhované změny je věrněji ctít dědictví našeho národa, náš jazyk a naši identitu,“ uvedl prezident David Adeang, když návrh v lednu předkládal parlamentu. Navrhovaná ústavní novela byla jednomyslně odhlasována poslanci a 13. května ji schválil předseda parlamentu, čímž vstoupila v platnost.
V květnu ohlášené referendum o změně se nakonec nekonalo, protože název Naoero podle prohlášení nikdy nezmizel, ale jen čekal na to, až bude plně přijat, neboť je už součástí identity obyvatel.
Ostrovní země 26. června informovala OSN, že název změní. Ministerstva zahraničí Austrálie a Nového Zélandu, stejně jako velvyslanectví USA a Číny v regionu, ji také na svých webových stránkách označují jako Naoero.
Republika Naoero je se zhruba 12 000 obyvateli nejmenší republikou a také třetí nejmenší zemí na světě co do počtu obyvatel, hned po Tuvalu a Vatikánu. Tento malý atol nejprve kolonizovalo Německo a později spravovala Austrálie, než se v lednu 1968 stal nezávislou republikou se zvláštním členstvím v britském Společenství národů. Těžba fosfátů v 70. letech ostrovu přinesla obrovské bohatství, kolaps tohoto odvětví v 90. letech ale přivedl republiku na pokraj ekonomického krachu.
Naoero v současné době patří k těm zemím, které jsou nejvíce ohroženy stoupající hladinou moří v důsledku klimatických změn. Vláda kvůli tomu proto hledá zahraniční investice prostřednictvím programu placeného občanství, jehož cílem je financovat přesun obyvatel a infrastruktury pryč od postupujícího oceánu.
Mohlo by vás také zajímat: Žhavý povrch mnohem detailněji? Vědcům na havajském ostrově Maui se to podařilo.