Kraj má obavy, že miliardová investice přijde za pár let vniveč. Chce vědět, kam jednotky přesunout.

Středočeský kraj chce podmínit plán nasadit dočasně akutrolejové jednotky do Kladna a na Letiště Václava Havla smlouvou se Správou železnic, v níž se státní investor zaváže k tomu, že nová vozidla najdou využití jinde.

O možnosti nasadit akutrolejové jednotky (BEMU) dočasně na plánovanou trať na Letiště Václava Havla a do Kladna mluvil v červenci v podcastu Cesty Zdopravy.cz šéf Správy železnic Tomáš Tóth. Vyřešil by se tak problém, kdy by trať v úsecích Ruzyně – Kladno a Ruzyně – Letiště Václava Havla byla hotová, ale pro elektrické vlaky by nebyl průjezdný problematický úsek přes Liboc z Veleslavína do Ruzyně. BEMU jednotky by obsluhovaly letiště přes Hostivici a Pražský semmering.

SŽ připravuje záložní plán, jak dostat vlaky na letiště. Potřebuje k tomu bateriové jednotky

„Pokud by se stavba celé tratě Praha – Kladno zadrhla, budeme mít k dispozici dvoukolejnou elektrifikovanou trať pouze v úseku Hostivice – Kladno, od Hostivice dál do Prahy (ať už na Smíchov nebo na Masarykovo nádraží) by i nadále vedla neelektrifikovaná jednokolejka. V takovém případě by totiž provozovat EMU 400 na torzu tratě nedávalo žádný smysl,“ řekl středočeský krajský radní pro veřejnou mobilitu Petr Borecký.

Kraj dosud ve svém plánu počítá s obsluhou Kladna a letiště velkokapacitními jednotkami EMU 400. Plán vzniku dočasné linky Praha-Smíchov – Hostivice – Kladno (v podstatě se jedná o prodloužení linky S65) by řešil období mezi dokončením modernizace trati v úseku Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (předpoklad 12/2029) a dokončením modernizace trati v úseku Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně (předpoklad 06/2031).

Poté by už podle současného harmonogramu měla být zprovozněna i novostavba trati Praha-Ruzyně – Praha-Letiště Václava Havla (předpoklad 2031). Pokud by byl úsek z Veleslavína do Ruzyně v roce 2031 stále rozestavěn, mohly by podle vyjádření šéfa SŽ Tomáše Tótha akutrolejové vlaky zajíždět po náhradní trati přes semmering ze Smíchova nejen do Kladna, ale až na letiště.

„Toto spojení považujeme za dočasnou náhradu hlavní větve ve směru Veleslavín a Masarykovo nádraží. Umožní i během probíhající modernizace trati zapojit železnici do zajištění spojení Kladna s Prahou. Primárně může být taková linka zajímavá pro spojení z regionu Kladenska a Hostivicka do oblasti Prahy 5 a s využitím návazné MHD přes Dvorecký most i na Prahu 4. Pro spojení do oblasti Prahy 6 a do centra Prahy budou mít cestující z Kladna v předmětném období k dispozici náhradní autobusovou dopravu ke stanici metra Nádraží Veleslavín,“ dodal Borecký.

Kraj si ale klade zásadní podmínku. Chce mít jistotu, že vozidla kategorie BEMU 150 bude mít kam nasadit, až bude trať z Prahy do Kladna a na letiště kompletně hotová a elektrizovaná.

„Jde o řešení na pár let (3-4 roky), proto je pro Středočeský kraj naprosto zásadní, aby došlo k závazné dohodě mezi státem či Správou železnic a Středočeským krajem a Prahou o elektrifikaci nebo vybudování nabíjecích míst na trati 200 (Zdice – Příbram – Protivín) nebo na trati 070, kam by tato vozidla s ukončením provozu na trati Kladno – Praha přešla. Nemůžeme si dovolit, abychom za více než jednu miliardu korun pořídili vlaky, pro které bychom pak neměli využití,“ vysvětlil Borecký.

Desetileté investiční smlouvy

Ten už dříve zkoušel u tehdejšího generálního ředitele SŽ Jiřího Svobody dosáhnout podobné smlouvy na jiné tratě, ale neuspěl. SŽ není dlouhodobě schopna jakkoliv termíny dokončení staveb garantovat. Nemůže často ovlivnit protesty proti stavbě.

Podle mluvčího Správy železnic Davida Kabeleho toto téma s krajem probírali. „Na trati 200 jsme prověřovali základní možnosti zřízení nabíjecího místa na nádražích Příbram, Březnice a Blatná. Z prvotní analýzy vychází, že z pohledu možnosti připojení k distribuční energetické síti i z hlediska šíření hluku (zejména při nočních odstavech vozidel) vychází jako realistická možnost zřídit trakční dobíjecí stanici ve stanici Březnice,“ dodal Kabele.

Borecký by šel ale rád se smlouvami ještě dál, protože dopravu plánuje na několik desítek let dopředu. „My státu navrhujeme, abychom uzavírali alespoň desetileté investiční smlouvy, kde se stát zaváže k nějakému harmonogramu investic a my zase k nastavení provozu na nějakou úroveň. Na tomto zatím dohoda není, ale mohu alespoň říct, že vedení Správy železnic k tomu není nastaveno negativně,“ dodal Borecký.

Podle něj je problém, že státu chybí dlouhodobá koncepce strategického rozpočtování dopravních staveb.

Tagy


BEMU

kolejové napojení letiště

Praha-Ruzyně – Praha-Letiště Václava Havla

Správa železnic

Středočeský kraj

trať na letiště

železnice na Letiště Praha

Žádné komentáře