„Postupně může vzniknout tlak i v profesích, kde si dnes převod na živnostenský list téměř nedovedeme představit,“ uvedla ve svém stanovisku Českomoravská konfederace odborových svazů. Za příklad dala nejen administrativu, IT nebo úklid, ale třeba i průmysl.

Odboráři varují, že nová pravidla přinesou rozmach švarcsystému – nelegální praxe, kdy firma zaměstnává lidi na živnostenský list místo na pracovní smlouvu, aby ušetřila na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Název odkazuje na podnikatele Miroslava Švarce, který systém zavedl ve fotbalovém klubu FK Benešov počátkem 90. let.

Změna se chystá jako součást nového zákona o digitálních platformách, který má především nastavit pravidla pro kurýry nebo řidiče Uberu a Boltu. Pokud jejich práce bude vypadat jako zaměstnání, bude se tak automaticky brát. „Klíčové je zachovat lidem právo rozhodovat, kdy, kde a pro koho pracují,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Spolu s tím se ale mění i obecná definice takzvané závislé práce, která rozhoduje o tom, kdy musí mít člověk klasickou pracovní smlouvu. Místo dosavadních čtyř znaků zůstanou jen tři – práce jménem zaměstnavatele, ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti a osobní výkon práce zaměstnancem. Aby úřady mohly poměr nadřízenosti a podřízenosti prokázat, budou se muset zároveň naplnit i další podmínky: organizace práce, kontrola, pokyny nadřízeného a pevná pracovní doba.

„Tyto znaky budou muset být splněny současně,“ upozorňují odboráři. Podle nich v tom spočívá hlavní riziko – zaměstnavatel může zadávání práce upravit tak, aby některý z formálních znaků navenek chyběl. Místo pevné směny tak pracovník dostane třeba jen termín, dokdy má zakázku odevzdat.

Odbory se obávají, že se řada lidí s nižšími příjmy nechá kvůli pár tisícům korun navíc přesvědčit k přechodu na živnostenský list, nebo jim ho firmy rovnou nabídnou už při nástupu. V praxi tím ale přijdou o veškerou zaměstnaneckou ochranu.

Nejde přitom o hypotetickou hrozbu. „Setkali jsme se s případem, kdy vedení instituce chtělo orchestr převést do režimu externích dodavatelů. Houslista by nedostal pracovní smlouvu, ale fakturoval by službu ve skupině prvních houslí,“ konstatoval prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil.

Ministerstvo práce s obavami odborů nesouhlasí. „Nedomníváme se, že by změna definice závislé práce vedla k legalizaci švarcsystému, nebo že by z ní vypadly celé kategorie zaměstnanců,“ uvedlo ve vypořádání připomínek. Podle úřadu navíc už dřívější rozhodnutí soudů umožnila vykonávat řadu profesí na smlouvu i na živnostenský list, nová úprava má jen stanovit jasnější mantinely.