Extrémní vlny veder stále častěji zasahují evropské školy a některé státy proto zvažují úpravu školního kalendáře. Ve hře je například dřívější ukončení výuky nebo prodloužení letních prázdnin, aby se děti vyhnuly nejteplejším dnům roku.
Délka letních prázdnin se v Evropské unii výrazně liší. Nejdelší volno mají žáci v Itálii, kde trvá až 14 týdnů. Na Maltě, v Lotyšsku a na Kypru jsou prázdniny dlouhé 13 týdnů. Na opačném konci žebříčku stojí Dánsko, Nizozemsko a Německo, kde letní volno trvá přibližně šest týdnů.
Rostoucí teploty ale nutí vlády přemýšlet, zda současný systém odpovídá měnícím se klimatickým podmínkám. Francie, Španělsko i Itálie už diskutují o možnostech, jak školy lépe přizpůsobit stále častějším extrémním vedrům, píše web Euronews.
Podle organizace UNICEF narušily v roce 2024 vlny horka výuku více než 900 tisícům evropských žáků. Nejvíce jsou zasaženy školy v jižní a jihovýchodní Evropě, kde počet velmi horkých dnů dlouhodobě roste.
Evropská observatoř pro klima a zdraví (ECHO) uvádí, že už dnes zažívá během školního roku přibližně 16 650 škol alespoň jeden den s teplotou přesahující 30 °C. Pokud bude oteplování pokračovat podle současných scénářů, do roku 2050 se tento počet může zvýšit na 34 400 škol.
Většina extrémně horkých dnů navíc dnes podle Euronews přichází ještě před začátkem letních prázdnin. Podle odhadů ECHO bude v budoucnu 68 až 82 procent dnů s teplotami nad 30 °C během školního roku nastávat právě před prázdninami, zatímco po jejich skončení připadne jen 18 až 32 procent těchto dnů.
Debata o délce letních prázdnin tak už není jen otázkou vzdělávací politiky, ale stále více i reakcí na dopady klimatických změn. Evropské země proto hledají způsoby, jak ochránit zdraví žáků i zajistit co nejméně narušenou výuku.
