Píseň No Milk Today, jak se originál jmenuje, patří k nejznámějším popovým nahrávkám britské beatové éry šedesátých let a jejím autorem je manchesterský hudebník a skladatel Graham Gouldman, který v té době pracoval přes den v obchodě s pánskými oděvy a po večerech hrál se skupinou The Mockingbirds.
Gouldman již v polovině šedesátých let platil za velmi talentovaného autora, jehož skladby úspěšně nahrávaly kapely jako The Yardbirds či The Hollies. Samotná myšlenka na píseň No Milk Today však nevznikla v nahrávacím studiu, ale přímo v rodinném prostředí.
Inspiraci k napsání textu dal skladateli jeho otec Hymie Gouldman, místní básník a ochotnický dramatik. Když si jednoho dne všiml prázdné láhve od mléka a lístku pro doručovatele před dveřmi sousedního domu, navrhl synovi, aby o tomto motivu napsal skladbu.
Graham Gouldman zpočátku otcův nápad odmítal: „Tati, to je opravdu hloupý nápad. Kdo by chtěl poslouchat písničku o nedostatku mléka?“ Otec mu ale vysvětlil, že cedulka s nápisem oznamujícím mlékaři, že dnes nemá nechávat žádnou láhev, představuje metaforu pro rozpadlý milostný vztah a dům, ze kterého odešla láska, takže opuštěný obyvatel spotřebuje méně zásob.
Gouldman tedy píseň napsal a původně ji nabídl skupině The Hollies, pro kterou dříve složil úspěšný hit Bus Stop, avšak kapela ji odmítla. Skladby se proto ujala jiná manchesterská formace, Herman’s Hermits, v jejímž čele stál populární zpěvák Peter Noone. Zásadní podíl na výsledné podobě nahrávky měl aranžér a baskytarista John Paul Jones, který se později proslavil jako člen rockové skupiny Led Zeppelin.
Hudební producent Mickie Most zpočátku nechtěl píseň vydat jako samostatný singl. Teprve po naléhání ze strany vydavatelství ustoupil. Výsledný singl vyšel na podzim roku 1966 a dosáhl sedmého místa v britské hitparádě, přičemž ovládl čelní příčky žebříčků v Austrálii, Rakousku, Norsku či Nizozemsku. Ve Spojených státech vyšla nahrávka jako B-strana singlu There’s a Kind of Hush, ale díky zájmu rozhlasových stanic se samostatně prosadila do první pětatřicítky žebříčku Billboard Hot 100.
V Československu si musela na svoji verzi píseň počkat až do roku 1984. Tehdy k ní napsal český text František Ringo Čech, který jí dal název Né, pětku né. Převést původní britskou reálii do československého prostředí nebylo možné, protože zanechávání vzkazů pro mlékaře na zápraží domu nebylo u nás běžnou praxí.
Ringo tedy děj zasadil do prostředí základní školy a napsal vcelku chytlavý text o školákovi, který se obává špatné známky a reakce rodičů na vysvědčení. Nemá cenu zastírat, že se Čechovi textem podařilo vystihnout myšlení žáků základních škol, kteří se dokázali se zpěvákem identifikovat, a nepochybně také oslovit i jejich rodiče a prarodiče – vznikl tak vlastně typický rodinný hit, ze kterého si každá generace mohla vzít to svoje.
Jiná věc je forma či přesněji řemeslná úroveň Čechova dílka. Nejde jen o neumělé a typicky nečeské pasivum „táta se rozzlobí zas budu trestan“, kterého si asi všimne jen češtinářský hnidopich, a o velmi nestandardní přízvuky, jako „zranil si nóóóhu“, ale hlavně o verš, který můžeme bez obav označit za vítěze mezi českými kostrbatými písňovými texty (a že je nějaká konkurence!): „a jedné starší jsem paní tašku nes“.
Do role interpreta byl vybrán tehdy desetiletý Josef Melen. Pocházel z hudební rodiny a od raného dětství hrál na bicí nástroje, klavír a akordeon v rodinné kapele. Pro oficiální popovou scénu ho již dříve objevil zpěvák Viktor Sodoma, s nímž v roce 1983 natočil svůj první singl Moucha.
V letech 1983 až 1986 působil jako Melenův hlavní hudební patron právě František Ringo Čech. Okolnosti nahrávání Né, pětku né ovšem doprovázela zákulisní rivalita v tehdejším hudebním průmyslu. V roce 1986 totiž Melenův otec přistoupil na výhodnější nabídku producenta Františka Janečka a převedl syna do jeho stáje k úspěšné skupině Kroky, což vyvolalo mezi Čechem a Janečkem značné napětí a Čech vydal zákaz využívání písně Né, pětku né v Janečkových programech.
Singl Né, pětku né vydaný vydavatelstvím Supraphon měl velký komerční úspěch, prodalo se ho téměř půl milionu kusů. Píseň se stala stálou součástí televizního i rozhlasového vysílání, zněla hlavně v pořadech pro děti, jako bylo Studio Kamarád, a v krátké době v podstatě zlidověla. Stala se patrně komerčně vůbec nejúspěšnějším textem Františka Ringo Čecha, což je vzhledem k zmíněným prohřeškům proti jazyku smutný paradox.
Josefu Melenovi ale popularita přinesla v pozdějších letechproblémy. V době dospívání jej píseň doslova pronásledovala: „Byl jsem ve věku šestnácti sedmnácti, chodil jsem v Litoměřicích na gympl, a oni mě stále spojovali s touhle písničkou. A já v té době chtěl zpívat něco úplně jiného,“ vzpommíná Melen s odstupem.
Zpěvák přiznává, že svůj největší hit dlouhá léta doslova nenáviděl, protože mu bránil v tom, aby ho veřejnost i pořadatelé vnímali jako dospělého muzikanta. Zásadní obrat v jeho postoji nastal až v roce 2009 po osobním rozhovoru se zpěvákem Petrem Mukem, který mu prý vysvětlil, že mít hit, ať už jakýkoli, je na hudební scéně dar a je škoda se jej vzdávat. Tato rada pomohla Melenovi získat k písni nadhled a přijmout ji jako přirozenou součást své hudební minulosti.
Píseň No Milk Today měla celou řadu dalších jazykových verzí a úprav v různých částech světa. Již v roce 1966 natočila německá beatová skupina The Four Kings nahrávku s názvem Brötchen und Milch. O rok později vydala španělskou verzi s názvem Todo Cambió zpěvačka Lita Torelló.
Vůbec nejvýraznější a žánrově nejexotičtější proměnou však skladba prošla v bývalé Jugoslávii. Srbská hardrocková kapela Riblja Čorba natočila v roce 1993 na své album Zbogom, Srbijo tvrdou rockovou předělávku s názvem Danas nema mleka. Zatímco česká verze udělala z melancholické skladby dětskou písničku, srbská kapela ji proměnila v nekompromisní politický protestsong namířený proti režimu prezidenta Slobodana Miloševiće.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
https://en.wikipedia.org/wiki/Herman%27s_Hermits
https://en.wikipedia.org/wiki/No_Milk_Today
“We Know This Is a Hit Song”: The Story Behind “Bus Stop” by The Hollies
https://www.timesofisrael.com/the-best-classic-pop-composer-youve-never-heard-of-spills-after-a-covid-19-bout/
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/26686/josef-melen-ne-petku-ne-tu-pisnicku-jsem-nesnasel.html
https://hradec.rozhlas.cz/josef-melen-petka-byla-nesnesitelny-cejch-uz-s-ni-ale-umim-zit-a-koukam-se-s-9106417
https://www.lifee.cz/ze-sveta-vip/detsky-zpevak-josef-melen-drive-a-dnes-z-hitu-ne-petku-ne-mival-komplex-pomohl-mu-petr-muk_497868.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Zbogom,_Srbijo